Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Michal Hrubý: Zase došlo na mé sny…

autor: Lenka Hatašová

Přehlídku METROPOLITNÍ LÉTO HERECKÝCH OSOBNOSTÍ máme možnost letos navštívit již po dvacáté. I to byl jeden z důvodů, proč jsme se sešli s producentem divadla Studia DVA Michalem Hrubým. I díky této přehlídce dávno neplatí, že by divadla o prázdninách zůstala zavřená. Divadlo Studio DVA se kromě Vyšehradu a Tvrze Divice usadilo i na Výstavišti Holešovice a ve Vítězné u Dvora Králové. Co vše se skrývá za vedením úspěšné divadelní společnosti? Jaké novinky divadlo Studio DVA připravilo pro diváky nejen o prázdninách? I o tom jsme si s Michalem Hrubým povídali. Základy velmi kvalitního přístupu k divákovi, ke všem hercům a dalším spolupracovníkům má už od dob studií na hotelové škole, kde se mimo jiné naučil psát všemi deseti. Musím prozradit, že se známe od prvních krůčků Studia DVA, kdy Michal Hrubý studoval DAMU. Právě v té době jsme se také setkali s Patrikem Hartlem, Karlem Rodenem a s dalšími osobnostmi. Vezměme to ale od začátku…

Nyní jsme v roce 2023. Kdysi jste mi vyprávěl, jak jste se dal dohromady s Karlem Rodenem a Janou Krausovou. Jak jste se ale potkali s Patrikem Hartlem, dalším důležitým společníkem Studia DVA …
Janě a Karlovi jsem vděčný za jejich důvěru. Díky nim jsem mohl postupně uskutečňovat své divadelní sny a plány. Právě Jana Krausová mě tehdy seznámila s Patrikem Hartlem. Jana je nejen vynikající herečka, ale taková i manažerka, která ráda propojuje ty, kteří by si mohli být vzájemně prospěšní, mohli by se podle ní inspirovat.
“Znám mladýho kluka, Patrika, se kterým točím studentský film…,” říkala mi tehdy. A najednou jsme se potkali. A vzniklo mezi námi jedno z nejsilnějších a nejtrvalejších přátelství.
Když se nyní zpětně ohlédnu, musím před Patrikem smeknout. Ušel notný kus cesty. Stal se z něj renomovaný spisovatel, autor bestsellerů. Zažili jsme toho spoustu. I chvíle těžké, ale i radostné, a to vše bylo na obou stranách. Opravdu jsem za něj šťastný. Když je někdo pracovitý, cílevědomý a talentovaný, tak si ho vážím.

Musím se přiznat, že štěstí bylo i na mé straně. Jako jeden z prvních novinářů jsem poznal Patrikův smích. Pokud se nepletu, odtud vane vítr v případě názvu Studia DVA?
Patrik má velký smysl pro krizové řízení ve vypjatých situacích. Za ta léta jsme se do podobných stavů dostali několikrát. Zatímco já jsem se většinou rozechvěl z toho, co bude. On vždycky pevně stál a říkal, že to vyřešíme. Vždycky mi dodal sílu a odvahu. Podle něj mám snížený práh vnímání rizika. Proto mohu dělat, to co dělám, protože mi to všechno dojde až potom. On je zase velmi silný ve chvílích, kdy se něco děje. On neuteče. Pro něj jsou krize adrenalinem.

Divadlo Studio DVA určitě nestojí na dvou lidech, nebo se pletu?
Těch jedniček je v naší společnosti rozhodně víc. Jedna a jedna a jedna… Otázka kdo to je divadlo Studio DVA? Patrik a já, Alžběta a Tomáš a spoustu dalších a dalších lidí. Všichni jsou tu samé jedničky a bez nich by to nešlo. V žádném případě Studio DVA není one man show.

To jsem rozhodně neměl na mysli. Předpokládám, že všichni jsou součástí toho Vašeho počátečního snu…
Věřím tomu, že moje sny se stávají, alespoň částečně i jejich. Když já mám chuť a sílu je uskutečnit, tak to oni přebírají a to se postupně dostává i do sálu, do hlediště. Na jeviště mezi herce. Věřím tomu, že to tak mezi námi plyne.

Pro mě jste principál v dobrém slova smyslu. Pracujete tady se zábavou, ale i vážnou notou, a nebojíte se jít do neprobádaných vod, a uvádět světové premiéry…
Cítím a přeju si, aby všechny inscenace u nás dopadly dobře. Věřím tomu. Tím doufám, že se veškerá energie posune.

Cením si na vašem divadle toho, že divák se u vás vždy najde. Nabízíte nejen zajímavé tituly, ale zejména herecké osobnosti.
Děkuju za váš pohled, ale takto nad tím nepřemýšlím. Mám rád mainstreamové divadlo. Nestydím se za něj. Nasazujeme tituly, abychom lidi pobavili. Divák se chce nyní smát a bavit. Zároveň mě naplňuje hledat příležitosti pro herce, i třeba vážnější a tragikomické.
Jsme stoprocentně závislí na tržbách. Nemůžeme si dovolit, aby byl sál poloprázdný. Naši diváci přijdou i na vážnější tituly, ale nemohou převažovat. Na tom mě právě baví ta barevnost.
V době po covidu byl velký odliv diváků, protože se báli chodit do divadel. Pak přišla energetická krize, válka, a to všechno ovlivňuje diváka. Hodně nám to zamávalo s návštěvností. Všichni jsme museli obhájit místo pod divadelním nebem. “Haló, tady jsme. Hrajeme pro vás…” S potěšením mohu konstatovat, že divák se nám vrátil a vrací se i v těch všech těžkostech, které nás obklopují. Všichni se chtějí bavit, a chtějí kulturu.

Za sebou máte nejnověji premiéru BEZ ROUCHA, před tím CHLAPI SOBĚ, ale také BILETÁŘKU a mnoho dalších inscenací.
Janu Krausovou Biletářka hodně baví a to čím dál víc. Ta hra je jinak koncipovaná a stává se, že to občas diváky zaskočí. Vůbec monodramata jsou mimořádně náročná pro všechny. Herci jsou na jevišti sami a nikdo jim nepomůže. Když do toho vstoupí interaktivita, je to pak mimořádná výzva. Moc mě těší, že jsme herecké divadlo. O hercích, pro herce…

…Oldřich Navrátil, Michal Slaný, Filip Blažek v inscenaci CHLAPI SOBĚ.
... Roman Štabrňák a Robert Urban nebo Štěpán Benoni. Režíroval Šimon Caban a představení se lidem líbí. Do toho máme čerstvě po premiéře BEZ ROUCHA, režie Ondřej Sokol.

Prozradíte, zda se občas zajdete podívat na zkoušku nebo si počkáte až na premiéru?
Zkušebnu máme vedle kanceláří, takže se tak mimoděk stáváme svědky zkoušení. Najednou i v obchodním oddělení slyší, že se něco děje. Všichni jsme součástí divadla, akorát jsme každý v jiné části.
Zkoušky sleduji a je to pro mě úžasné. V případě BEZ ROUCHA se jedná o divadlo na divadle. Na jevišti se představí celá řada našich herců jako Zlata Adamovská, Petr Štěpánek, nově Miroslav Vladyka, Jana Stryková, Lucie Pernetová ad. Hodně mě baví sledovat Ondřeje při práci. Dokáže i obyčejné a běžné věci posunout tam, kde by to nikdo nečekal. Opravdu je mimořádně talentovaný.

Když jdu k Vám do divadla, a je jedno, na kterou scénu, vždy mám pocit, že vstupuju někam, kde si mě váží s velkou noblesou…
Možná se budu opakovat, ale podle mě divadlo není jen o dění na jevišti. Důležité jsou emoce, s kterými divák přichází i odchází. Už od vstupu by měl každý zažít něco mimořádného. Prostory divadla by měly vonět, k tomu milý a upravený hledištní personál.

Všiml jsem si, že uvaděčky mají vysílačky, nebo ne?
Jsou na tom podobně jako letušky. Na „palubě“ divadla nejen navozují příjemnou atmosféru, musí diváka usadit, ale odpovídají i za všechny nastalé situace - nevolnost v hledišti, případné události jako evakuace apod. Proto musí být v kontaktu.

Za pozornost stojí jejich dress cod.
Když jsme začínali, tak jsme pozvali stylistu i vizážistu. K tomu máme uniformy od Kateřiny Novohradské, a ty jsou dle mého nadčasové.
Nejen to, Jana Krausová ji má jako kostým v BILETÁŘCE.
To byl zajímavý nápad a velmi dobře funguje. Myslím si, že kultivace atmosféry přispívá k celkové náladě, která na diváka působí.

K tomu patří i Květiny Za Oponou v Pasáži Fénix?
Právě to s tím souvisí. Ucelená atmosféra kolem divadla. K tomu máme i Divadelní kavárnu. Je to takový trojlístek - divadlo, kavárna a květiny. Všechno je v daném soukolí důležité.

Neměli bychom zapomenout na vycházky po Praze, které nabízíte, že.
Naše velmi oblíbená aktivita. Provádíme kolem patnácti zájemců na každé vycházce. V době covidu, kdy nejezdili turisté, jsme se spojili se dvěma průvodkyněmi a hledali různé cesty, jak jim pomoci. Najednou z toho byl dobrý nápad.

Pokud se nepletu, vy máte v divadle nekonečnou sezónu?
V podstatě je to jednoduché, jedna sezóna nám končí 31. srpna a další startuje 1. září. (Smích.) Samozřejmě musíme myslet i na odpočinek, ale to je všechno věcí provozu a dobře nasazeného fermanu.

Můžete prozradit, co čeká divadlo Studio DVA po přehlídce Metropolitní léto hereckých osobností?
Ještě bych se rád krátce vrátil k letním scénám. Pomalu se zabydlujeme na Výstavišti Holešovice hned vedle Stromovky, letos jsme se zaměřili na program před představením. Rozšířili jsme gastro zónu, je tam více sezení, větší nabídka, živá hudba.
18. září tomu bude deset let, kdy jsme začali hrát na Václavském náměstí. Naše první inscenace zde byla Patrikova HLAVA V PÍSKU. V den výročí to bude příležitost se na jeden večer zastavit a ohlédnout se. Návštěvníci tohoto speciálního večera se mohou těšit na představení JSME S VÁMI. Hosté na jevišti budou z řad našich stálých spolupracovníků.
A v obvyklém tepu divadelního života začne Miroslav Hanuš v říjnu zkoušet inscenaci LEDŇÁČEK. Je to obrovská příležitost pro tři herce - Elišku Balzerovou, Jaromíra Dulavu a Bohumila Klepla. Překlad Pavel Dominik. Jedná se o velký titul, kde došlo k neotřelému spojení hereckých osobností.
Zase došlo na mé sny. Navazujeme na vzájemná setkávání, která mě obohacují. A doufám, že nejen mě. Díky tomu všemu mám sílu pokračovat dál.

www.studiodva.cz

17.7.2023 18:07:50 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory

TIP!