Správě Národního parku České Švýcarsko šéfuje Petr Kříž od prosince 2022. Nastoupil v nelehké době, kdy se správa parku musela vypořádat s následky loňského ničivého požáru. „Za těch pár měsíců se nám podařilo vytvořit celou řadu protipožárních opatření,“ hodnotí Kříž uplynulé měsíce.

Co je hotovo a co vás ještě čeká?
Přímo v terénu, v okolí obcí a další zástavby proběhla a stále probíhá preventivní těžba smrkových souší. V okolí obcí budeme vytěžené plochy postupně zalesňovat například duby, které do budoucna mohou tlumit šíření případných požárů. Na řadě míst jsme po konzultacích s hasiči umístili 14 menších nádrží s vodou, tři speciální hasičské vaky, každý o objemu 50 tisíc litrů vody, a obnovili jsme nádrž o objemu 70 tisíc litrů. Strážci dostali čtyřkolku s hasební nástavbou, terénní personál zádové hasičské vaky. Pravidelně kontrolujeme také průjezdnost cest.

Spustili jste také tzv. výstražný semafor. K čemu slouží?
Podle výstrah ČHMÚ, které upozorňují na reálné riziko vzniku požáru, zveřejňujeme na našich webových stránkách semafor, který reguluje pohyb návštěvníků na území parku. Při vyhlášení prvního stupně monitorovací hlídky brzy ráno a večer kontrolují, zda z lesa nestoupá kouř. Při tomto stupni nesmějí návštěvníci chodit do lesa v nočních hodinách, při druhém, vysokém, musí návštěvníci chodit pouze po značených turistických trasách.

Na některých místech stále probíhá bezpečnostní těžba dřeva. Jak dlouho budou trvat omezení pro návštěvníky?
Některé trasy mezi odumřelými smrčinami ve vnitřních částech parku začneme připravovat na postupné zprůchodnění. Jinde teprve hledáme řešení. To je třeba i případ Edmundovy soutěsky.

Zaznívají názory, že konkrétně v soutěsce probíhají práce pomalu.
Jde o pilotní zásah ve velmi komplikovaných podmínkách na ploše zhruba jednoho hektaru. Po skončení prací ho vyhodnotíme a teprve pak bude jasné, jestli tak rozsáhlý sanační zásah skutečně povede ke zvýšení bezpečnosti na cestách pod skalními svahy a jaký bude mít vliv na přírodní prostředí. Letos a ani příští rok se Edmundova soutěska návštěvníkům neotevře.

V lesích je sucho, pořádně nepršelo několik týdnů. Respektují návštěvníci zákaz rozdělávání ohně a další opatření?
Stále poměrně často narážíme na případy nedbalého zacházení s ohněm, ať už jde o odhozené nedopalky, nebo zbytky po ohništích. V uplynulém měsíci například naši strážci přírody odhalili v Labských pískovcích v lesích jiných vlastníků oheň ve třech případech. I proto monitorovací hlídky terén intenzivně hlídají.

• Hořet začalo v lokalitě Malinový důl nedaleko Hřenska v noci z 23. na 24. července 2022.
• Boj s nejrozsáhlejším požárem v historii Národního parku České Švýcarsko, kdy hořelo na ploše větší než tisíc hektarů, trval téměř tři týdny.
• Likvidaci požáru hasiči oznámili v pátek 12. srpna.
• Po celou dobu zásahu se na požářišti vystřídalo více než 6 tisíc hasičů a 400 kusů požární techniky, přičemž v některých dnech zasahovalo na místě až 1 152 hasičů.
• Pomoc s likvidací požáru zajišťovala i letecká technika.
• Nasazení hasičů a techniky stálo každý den mezi 15 až 20 miliony korun. Celkové náklady jdou do stovek milionů korun.
• Nezvládnutí krizové situace a nedostatečná komunikace během požáru byly důvodem pro odvolání tehdejšího ředitele správy parku Pavla Bendy. K 30. září 2022 ho odvolala Anna Hubáčková, exministryně životního prostředí. K 1. prosinci 2022 byl ředitelem jmenován Petr Kříž.
• Kvůli požáru policie obvinila 36letého muže z obecného ohrožení a poškození cizí věci. V případě prokázání viny soudem mu hrozí trest odnětí svobody až na 15 let.

Z následků loňské ohnivé katastrofy se Hřensko vzpamatovává pomalu. Turistický tahák, jímž jsou lodičky v Edmundově soutěsce, je po požáru kvůli nebezpečí pádu stromů a kamenů zavřený. A to se významně projevuje na návštěvnosti, a tím pádem i ziscích za lodičky v soutěsce, jež provozuje právě Hřensko. „Za poslední tři a půl měsíce ve srovnání s loňským rokem poklesla v soutěskách návštěvnost o více než 70 tisíc turistů. Na obecních parkovištích v Hřensku a na Mezní louce zaparkovalo o dva tisíce aut méně, což nese výrazný finanční propad,“ uvádí starosta Hřenska Zdeněk Pánek (Soutěsky – věc veřejná, věc neprodejná).

Přes ekonomické ztráty přinesl požár Hřensku podle Pánka i něco pozitivního. „Pro nás je důležité, abychom měli akceschopnou hasičskou jednotku, která loni utrpěla poměrně velké škody na vybavení i technice. Teď máme ještě lepší vybavení než před požárem. A pozitivem letošní sezony také je, že můžeme mít otevřenou alespoň Divokou soutěsku,“ popisuje starosta s tím, že podle posledních informací by Edmundova soutěska měla být mimo provoz i příští rok.

V současné době v soutěsce probíhá odstraňování stromů, které by se mohly zřítit na turistickou cestu. „Pracuje tam maximálně pět dřevorubců, v těžkém terénu odstraní za den tak čtyři stromy. Máme zjištěno, že nebezpečných je několik set. Kdyby práce pokračovaly stejným tempem jako dosud, soutěska bude zavřená osm až deset let, což je pro nás katastrofa. Jak dlouho budou sanační práce probíhat, nevíme. Žádný časový harmonogram jsem nedostal,“ poznamenal Pánek.

Na případný další požár chce být obec lépe připravena. Už jen kvůli tomu, že loni plameny zničily tři domy v části Mezná. „Na Mezné máme svou podzemní nádrž vody, navíc jsme objednali protipožární vak, který pojme 50 kubíků vody. Hledáme i dotační titul, abychom na obecním pozemku mohli vybudovat podzemní rezervoár na 100 kubíků vody. To by na první zásah před příjezdem profesionálních hasičů mělo stačit,“ je přesvědčen starosta.

Přizpůsobit se novému chování turistů po loňském požáru museli podnikatelé v národním parku. Vedle toho, že návštěvníků jezdí méně, zkracují si také pobyt.

Zatímco ještě loni si lidé rezervovali pobyty na více nocí, výjimkou nebyly ani týdenní a delší, letos je to výrazně méně. „Myslím, že letošní a možná ani příští sezona nebude podle představ nikoho z nás. Turisté přijíždějí, ale počty jsou nižší než před požárem. Lidí, kteří přijedou na týden a déle, je minimum, pobyty si zkracují. V jednom z objektů v našem resortu jsme snížili cenu za ubytování o 10 procent, otevřeli jsme také rezervace i na jednu noc. Kdybychom to neudělali, budeme poloprázdní,“ popisuje Roman Pluháček, majitel Resortu Mezná s tím, že v komplexu se může ubytovat až 90 hostů, obsazených bylo v polovině července zhruba 70 procent.

Nejvíce podle něj stále jezdí Češi, Němci a Poláci. V menším množství pak návštěvníci z Ukrajiny, Lotyšska, Itálie, Španělska. Pluháček věří, že se lidé budou vracet i v příštích letech, aby viděli, jak si příroda se spáleništěm poradila. „Teď se turistům například z Mlýnské cesty otevřely výhledy na Pravčickou bránu, Křídelní stěny, nainstalovaný je tam i dalekohled nebo výstava fotografií z požáru. Na lodičky mohou turisté alespoň do Divoké soutěsky,“ líčí Pluháček.

Sám oceňuje snahy správy parku turistům pobyt zpříjemnit. „Ale na rovinu říkám, že jsem očekával rychlejší a akčnější řešení následků požáru. Proč se konkrétně v Edmundově soutěsce něco děje až rok po požáru?“ ptá se podnikatel.

Loni měl velké štěstí, jeho penzion Na vyhlídce ani další budovy, které do resortu patří, požár nezasáhl, zato dům jenom o pár metrů vedle shořel do základů. „Požárem pro nás, kteří podnikáme v centrální části parku, sezona v podstatě skončila. Pět týdnů jsme byli mimo provoz, září a říjen byly návštěvnicky velmi slabé,“ dodává Pluháček s tím, že musel změnit plány na připravované rekonstrukce a opravy. „Pouštět se dneska do nějakých velkých investic je riziko,“ nastiňuje.