Očima Tomáše Třeštíka: Duha v žíněnkách, rychlost a triky. Skateboardisté závodili na pražské ulici

Stovky fanoušků se tísní podél trati v Kostelní ulici na Praze 7, aby viděly výkony devatenácti špičkových skateboardistů. Hodně se padá, ještě víc fandí. Takový závod se ještě nikdy nikde nejel. Stojí za ním český reprezentant Max Habanec, jehož profil přinesl červnový magazín Reportér.

Lidé se dívají i ze všech oken a balkonu, nejvíc se jich točí na proslulém balkoně u Třeštíků. Všichni chtějí vidět na jezdce dole na ulici, Tomáš je zaklesnutý do zábradlí. Má odtud jako na dlani celou – od startu z mobilního přívěsu přes extrémně dlouhé zábradlí, skoky přes kontejner, betonový grind až po cílovou matraci, v níž většina závodníků zakončuje jízdu přemetem ze svého skejtu.

Red Bull Steep Street – jak napovídá název – je závod na prudce se svažující ulici. Zatímco třeba na Mystic Cupu se soutěží v uzavřeném skateparku, tady se jede přímo ve městě na trati lemované diváky, kteří mají skatery doslova na dosah. Formát připomíná snowboardový slopestyle s jedním drobným, ale dost citelným rozdílem: když se padá, není na to na měkký sníh, ale na tvrdý asfalt.

Duha v žíněnkách

„Já je nechápu,” slyším hlas komentující odvahu a odhodlání účastníků, kteří i po zjevně bolestivých pádech opět vstávají ze země a jako nerozbitní vojáci znovu šplhají na start. Smůlu si vybírá český reprezentant Lukáš Daněk, který si při jednom pádu vyhodil rameno a odjel si ho nechat spravit do nemocnice.

Inspirací pro dnešní závod byl pro Habance jeho loňský zážitek z Los Angeles, kde na svém skejtu sjel pátou nejprudší ulici ve Spojených státech. Baxter street je se svým sklonem 32 procent výzvou i pro řidiče automobilů nebo motorek. „Mně se povedlo sjet ji bez zastavení a myslím, že to byla jedna z nejhorších a nejnebezpečnějších věcí, jakou jsem kdy v životě udělal,” popisuje český skejtr svůj kaskadérský výkon, který stál u zrodu pražského závodu Red Bull Steep Street.