Restaurátoři olomoucké vědecké knihovny renovují obrovský středověký zpěvník. Jak oprava probíhá?

„Momentálně zatmeluji kůži kaší, která je z bukových pilin, klihu a lněného oleje,“ popisuje restaurátorka Marie Strnadová, která přinesla v nerezovém nahřívači tmavohnědou tekutinu a stříkačkou zaplňuje malou dírku po červotoči. Jen na tomto antifonáři, středověkém zpěvníku, je jich přes 1200.

Laboratoř připomíná chirurgickou ordinaci

Vybavení restaurátorské dílny připomíná tak trochu laboratoř i chirurgickou ordinaci. „Máme tady třeba zubařské nástroje, injekční stříkačky, pinzeta, skalpel, knihařská kostka, včelí vosk na voskování nití, japonský papír, japonský škrob, pšeničný škrob. To je opravdu různorodé, každá kniha má jiné poškození a vpravují se do ní jiné materiály,“ dodává Strnadová.

Restaurátorka Marie Strnadová a historik Rostislav Krušinský|foto:Blanka Mazalová, Český rozhlas

Antifonář je jednou z liturgických knih s notovanými zpěvy nebo jejich texty. Fond středověkých rukopisů olomoucké vědecké knihovny obsahuje přes čtyři stovky titulů. Nejstarší pochází z druhé poloviny 11. století. Olomoucká vědecká knihovna je druhou nejstarší a třetí největší knihovnou svého druhu v Česku.

Jak detailně probíhá oprava antifonářů? Poslechněte si ve výše přiloženém audiu.

Autor textu: Amálie Směšná