Poté co spolek Zvířata nejíme zveřejnil další dva případy, kdy zaměstnanci jatek vláčeli zvířata po zemi, kopali do nich a neúměrně používali elektrické pohaněče, veterináři považují povinnou instalaci kamer za možnou. Zatím podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda není jasné, kdo by kamery provozoval. „Zastáváme názor, že by kamerové systémy provozovala jednotlivá jatka a SVS jako dozorový orgán by měla přístup k záznamům z kamer,“ řekl MF DNES ředitel.
Bití tyčí, elektrošoky. Ochránci natočili týrání na jatkách, ozval se i budoucí ministr |
Aktivisté však argumentují, že taková opatření nejsou dostatečná. V jednom z míst prošetřovaného týrání zvířat – na jatkách v Českém Dvoře – měl totiž tamní provozovatel kamery také. Nevhodné chování tak musel zaznamenat. „Zavedení kamerových systémů neukončí utrpení na jatkách, ale bude cenným nástrojem pro běžné spotřebitele k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují,“ řekl za Zvířata nejíme Lukáš Vincour. „Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportních vozů, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování,“ dodal.
Spolek Zvířata nejíme chce, aby se zacházení s hospodářskými zvířaty na zmíněných místech vysílalo živě na webových stránkách jednotlivých jatek. Pod petici za zavedení povinných kamer na jatkách se podepsalo už 37 tisíc lidí. Všeobecný přístup ale veterináři odmítají. „Režim, kdy by záběry z jatek mohl sledovat kdokoli, nepovažujeme za vhodný, protože by určitě docházelo k velkému množství podnětů, která by SVS neměla kapacity řešit,“ argumentuje ředitel. Veterináři jsou totiž povinni vypořádat se s každým podnětem, který jim kdokoliv zašle, a to včetně anonymních.
Když se nikdo nedívá
Aktivisté namítají, že namátkové kontroly v masném průmyslu nefungují. „To nejbrutálnější chování ke zvířatům se na těchto místech děje ve chvílích, když se nikdo nedívá,“ uvádí Vincour. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého se čeká, jestli se kamery nezavedou v celé Evropské unii.
Evropská komise na letošní rok ohlásila velký přezkum podmínek, ve kterých zvířata žijí nebo se převážejí. Zatím není jasné, co se přesně bude muset měnit, jednou z možností je ale kromě zavádění kamer zvětšování ustajovacích míst pro prasnice. „Případná úprava kamerového systému na jatkách v národní legislativě by měla navazovat na to, že je uvedená otázka projednávána na úrovni EU. Je třeba vyčkat na závěry jednání a na návrhy konkrétních změn v předpisech EU,“ doplnil Bílý.
Konec špatnému zacházení se zvířaty. Španělsko nařídilo na jatkách kamery |
Povinné kamery již ve Španělsku nebo v Anglii fungují, přístup k nim mají ale pouze veterináři. To je postup, který by volilo i ministerstvo. Podle mluvčího žádná z evropských zemí záběry z jatek nezveřejňuje. „Nedávno zveřejněné drastické záběry z jatek v Anglii jsou důkazem toho, že tento systém úplně nefunguje. Proto je naším požadavkem zavedení kamerových systémů pro veřejnost,“ říká Vincour.
Podle Českého svazu zpracovatelů masa jsou povinné kamery nesystémové, nepřiměřeně nákladné a zdůrazněno, že ochrana zvířat na jatkách je v Česku na standardní a velmi dobré úrovni, přičemž ojedinělá pochybení nejsou systémové povahy,“ vysvětluje ředitel svazu Radek Slanec.
Na zákonodárcích bude, zda změnu zákona přijmou a jestli v něm nastaví dostatečné mechanismy, aby k týrání nedocházelo a přitom se dal zákon vymáhat. Bude třeba vyjasnit mimo jiné to, co přesně mají kamery zabírat, jak dlouho budou muset provozovatelé záznamy uchovávat a jaké sankce jim budou za nedodržení hrozit.
