Až se stane zázrak, na Kubě se rozsvítí. 70 let castrismu, to jsou vlny masových exodů
Režim komunistické diktatury se na Kubě dodnes drží – kubánská revoluce právě slaví už 70 let. Karibský ostrov přitom opět prochází hlubokou ekonomickou krizi: trpí výpadky elektřiny, nedostatkem pohonných hmot, špatnými dodávkami potravin. Castrismus je ovšem na ostrově pevně zakořeněn a odstranit ho se zdá být, alespoň v této chvíli, nemožné.
Mrazák. Ten je teď největší životní starostí Kubánce Adalberta Beltrána. Ve vesnici Mayarí v oblasti známé jako Oriente totiž každou chvíli vypadává elektřina. Adalberto se bojí, že se mu zkazí maso, které je opět těžce k dostání.
„A ani lednici tyhle výpadky proudu nedělají dobře,“ řekl mi po telefonu tento téměř padesátiletý muž.
Ve španělštině se takovému výpadku říká apagón – neboli volně přeloženo zhasnutí.
Kubánci vtipkují, když ztrátě elektrické energie už dlouho říkají spíše alumbrón, tedy rozsvícení: když totiž elektřina naskočí, je to prý větší šok, než když dům a ulice potemní.
Adalberto odevzdaně dodává, že za svůj život zažil apagonů tolik, že je nedokáže ani spočítat; staly se běžnou součástí jeho každodennosti. Výpadky elektřiny jsou jednoduše charakteristickým rysem kubánské revoluce, kterou dnes už zesnulý kubánský vůdce Fidel Castro zahájil se svými partyzány právě před sedmdesáti lety.
Útok na kasárny Moncada
Stalo se to
