Na obou místech se potvrdilo, že dokážou i v období sucha zadržet vodu v krajině, a zlepšit tak retenční schopnost půdy.

„První kontrola stromů naznačuje, že i přes přetrvávající období sucha a vysoké letní teploty jsou odrostky vysázených lip vitální s předpokladem dobrého zakořenění i v těchto ne zcela optimálních podmínkách,“ zhodnotil buchlovickou lokalitu ředitel Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a hlavní řešitel projektu Vladimír Sedlařík.

Hydrogely už na trhu existují, většinou ale obsahují ropu. Vědci z CPS naopak vymysleli gely, jejichž hlavní složkou je syrovátka, která vzniká jako odpad při výrobě čerstvých sýrů a tvarohu. Je tedy čistě přírodní, nezatěžuje životní prostředí a v půdě se rozloží na látky, které dodávají rostlinám živiny.

Třicet kusů lípy malolisté vysadili vědci spolu s pracovníky Lesní správy Buchlovice letos na jaře. Stromy lemují Cyrilometodějskou stezku od Kaple sv. Barbory až k hradu Buchlov.

„Poprvé byl použit hydroabsorbent zlepšující ujímavost sázených dřevin a doufáme, že právě syrovátkový hydrogel zvýší šanci na ujmutí těchto dřevin. Budeme je pečlivě sledovat a současně kontrolovat jejich zdravotní stav,“ vysvětlil technik lesní správy Lukáš Jankových.

Před několika dny si odborníci přijeli odrostky zkontrolovat a byli spokojeni. Zhodnotili jejich celkový zdravotní stav i to, jestli se stromy ujmuly.

Zlínské univerzitní centrum slaví úspěch, povede vědce z celé republiky

Podobně úspěšné výsledky zaznamenali i v Bzenci. Tam letos na jaře vysadili 75 sazenic dubů kvůli obnově lesa v lokalitě, 60 z nich bylo s přídavkem syrovátkového hydrogelu. Je tam sušší klima a písčitá půda, což komplikuje úspěšné zalesnění. Sazenice byly rozdělené do pěti skupin, které obsahovaly odlišné dávky a složení hydrogelu.

Vědci věřili, že díky tomu, jak tyto látky umí zadržet vodu a pak ji uvolnit ke kořenům, se pro stromy vytvoří mnohem lepší podmínky. To se také potvrdilo. Během kontroly měřili výšku sazenic, jejich zdravotní stav a hodnotili, kolik stromků se díky hydrogelu uchytilo.

„Během první kontroly jsme zjistili, že v kontrolní skupině bez hydrogelu již doposud zcela seschlo 27 procent sazenic v porovnání se skupinami, kde byl aplikovaný syrovátkový hydrogel. Tam jsou ztráty doposud minimální, což nás velmi těší,“ poukázala vědkyně a spoluřešitelka projektu Silvie Duřpeková.

Výsadba stromů ale není jedinou možností, jak vlastnosti odpadní syrovátky využít. Využití najde také v zahradnictví či na soukromých zahrádkách při výsadbách sazenic zeleniny, květin nebo stromků, kdy se malé množství přidá přímo ke kořenovému balu rostlin nebo smíchá se substrátem, do kterého se rostliny vysadí.

Na zlínské univerzitě budou určovat budoucnost baterií v Evropské unii

Dosavadní výsledky ukazují, že hydrogel přispívá ke zvýšení retenční kapacity půdy o 30–40 procent a k zadržení dešťové nebo závlahové vody v půdě až o 50 procent déle v porovnání s půdou bez něj.

„Receptura hydrogelů je chráněna užitným vzorem a v současné době jednáme s průmyslovým partnerem, který má zájem náš produkt uvést na trh,“ naznačil Sedlařík.

Výzkum by měl skončit v letošním roce. Univerzita také připravuje technologii pro velkokapacitní výrobu hydrogelů tak, aby jejich produkce byla ekonomicky i ekologicky výhodná.