Výstava portrétů netradičních postaviček fotografa Jana Glozara!
4 fotografie
Že byla doba normalizace jen nuda a šeď? Jak pro koho. I v době tuhého komunistického diktátu se našli svérázní lidé, kteří si žili život po svém. Jak je zvěčnil fotograf Jan Glozar, nyní můžete vidět v hradčanské galerii Josefa Sudka.
Pamětníkům výstava Glozarových portrétů kuriozních osobností připomene svérázné postavy tehdejší doby. „Soubor Portréty vznikal v letech 1986 až 1988. Jan Glozar svérázným způsobem vybíral osoby, které nějakým způsobem přečnívaly zaběhnutou společenskou šablonu. Jednalo se o náhodné známé, se kterými se střetl a zachytil jejich portrét. Musíme obdivovat, s jakým citem se k fotografovaným obracel, i to, že ho tito často komplikovaní lidé akceptovali,“ sdělila tisková mluvčí uměleckoprůmyslového muzea, které Galerii Josefa Sudka spravuje, Radka Potměšilová.
30 let nestárla
Hedu Bartákovou alias Hraběnku lidé na Starém Městě potkávali v 70. a 80. letech. Vyžívala se v extravagantních kostýmech, líčení, »urozených mravech« a holdovala nočnímu životu. „Chodila k Narcisům, což byl podnik, kde se scházela pražská galerka a na záchodě jste si nutně museli držet peněženku. Chodili tam ale i lidé, kteří v tehdejší šedivé uniformitě dost vyčnívali,“ zavzpomínal na výstavě Tomáš M. (70). „Kolovaly o ní legendy, že je potomkem habsburských rodů, levobočkem Masaryka a podobně. Kvůli silným nánosům líčení se nedalo poznat, kolik jí je let. Třicet let vypadala úplně stejně,“ doplnil.
Mistrův znalec
Na svůj dobový portrét pořízený v 80. letech v Milostíně na Rakovnicku se přišel podívat hrdý sběratel Karla Gotta Milan Pulda (68). „Karla Gotta vnímám od svých devíti let. Sesbíral jsem tisíce výstřižků z novin a časopisů, fotografií či vstupenek na jeho koncerty. Seznámil jsem se s jeho manažerem Miroslavem Zitkem a dalšími,“ řekl Aha!. „S Karlem jsem se znal 38 let, navštívil jsem bezpočet koncertů. Zpočátku mi vykal, později pak tykal. Já ho však zásadně oslovoval Karle a vy. Narozeniny máme společně 14. července. Vždy na něj budu vzpomínat a několikrát do roka chodím k jeho hrobu na Malvazinkách zapalovat svíčku,“ dodal.
Dcera Vltavy
Helena Fedievová alias Vltavěnka (1906 – 1987) byla rodačka z Prahy, která propadla krásám přírody po návštěvě chaty svých známých na Ždáni. V roce 1933 se sem do nové chaty natrvalo přestěhovala. V řece se koupala za každého počasí a místní ji překřtili na Vltavěnku. Jako členka klubu otužilců se zúčastnila i závodů Napříč Vltavou i v třicetistupňových mrazech. Velmi se jí dotkla výstavba přehrady, která jí vzala milované Svatojánské proudy. Jak se Ždáň začala čím dál více zalidňovat, stáhla se do sebe, až začala ke sklonku života žít téměř poustevnickým životem. Tehdy ji Jan Glozar zachytil.
Autor nezvěstný?
Jan Glozar se narodil 19. června 1955 a fotografoval už na střední škole. Později studoval na Institutu výtvarné fotografie a na FAMU. V 90. letech působil v české variantě časopisu Playboy a věnoval se návrhům obalů gramofonových desek a plakátové tvorbě. V současné době je ale neznámo kde. „Ani jeho nejbližší přátele neví, kde a zda vůbec ještě žije. Kurátor výstavy se pokoušel ho najít, ale nebyl úspěšný,“ sdělila Radka Potměšilová.
4 fotografie
