V Laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku u Náchoda se Schwarzer věnuje výzkumu, který by jednou mohl mít zcela zásadní dopad na životy milionů lidí. Zjistil, že jedna konkrétní bakterie možná může významně pomoci dětem trpícím chronickou podvýživou a špatným růstem. „Potvrdilo se nám, že mezi bakterií a organismem dochází ke komunikaci, jež napomáhá růstu,“ shrnuje mikrobiolog poznatky výzkumu o bakterii a dodává, že její účinek by byl přínosný i pro seniory, jejichž střeva už neplní správně svoji funkci. V rozhovoru mluví také o komerčně dostupných probioticích a jejich vlivu na naše zdraví.
O mikrobiomu, mixu mikroorganismů a především desítek bilionů bakterií v našich střevech, se v posledních letech mluví jako o důležitém klíči k našemu zdraví. Co vše už o něm víme?
To je krásně široká otázka. Mikrobiom můžeme přirovnat k vesmíru. Vesmír a objekty v něm poznáváme dalekohledy a mikrobiální vesmír poznáváme pomocí takzvaných sekvenačních technologií (metody čtení genetického kódu v DNA bakterií, pozn. red.). Právě díky rozvoji sekvenačních technologií jsme v posledních deseti patnácti letech získali obrovské kvantum informací o tom, kdo se v tomhle „vesmíru“ nachází. Jsme schopni popsat, jaká společenství bakterií ho tvoří i jak se u kterých nemocí změní. Dospěli jsme tak až k otázce, co bylo dřív – vejce, nebo slepice? Dosud totiž nevíme, zda změny v mikrobiomu způsobují nemoci, nebo nemoci pozměňují mikrobiom. Nyní tedy doufáme, že se výzkum posune dál a dostaneme odpovědi i na tuto otázku. U některých onemocnění se nám to již povedlo.
Když sníte probiotika, několik stovek milionů bakterií postupuje tenkým střevem a dává o sobě určitým způsobem vědět, komunikuje se svým hostitelem. Můžeme si to představit jako dav, který prochází ulicí, nic neničí, neškodí, ale zpívá, skanduje, takže si ho všichni všimnou.
