Veleba si v jihočeském městě, které na začátku prvního soutěžního dne pokropil silný déšť, urval už svůj šestý republikový titul. „Strašně moc mě to těší. Myslel jsem na lepší čas, v tréninku jsem vypadal skvěle, ale možná nebyly podmínky. Myslím, že se mi to ani dneska moc nepovedlo,“ přemýšlel v cíli.
Do něj však dorazil o desetinu dříve než o osm let mladší sok Zdeněk Stromšík. „Do půlky trati jsem se bál, že možná i prohraju. Naštěstí jsem si na druhou polovinu, kterou mám silnější než Zdeněk, věřil. Asi nebyl ideální vítr na lepší čas,“ přiblížil.
Veleba je i ve 36 letech mistrem republiky na stovce, porazil Stromšíka |
Opravdu hned po výstřelu startovní pistole mírně ztrácel, v průběhu stometrové trati ale využil bohatých zkušeností a silným finišem soupeře předčil. „Když jsem byl vedle něj, někde na 60 nebo 70 metrech, věřil jsem, že ho dám,“ popisoval průběh závodu.
Ve 36 letech kromě vlastní sportovní kariéry předává rady i mladším závodníkům, které trénuje v Dukle Praha. „Mají mě dovoleno porazit a byl bych radši, kdyby mě i víc pozlobili a sbírali medaile,“ usmíval se Veleba. Zatím si na to bude muset ještě počkat, a tak ho jako kouče těší, že v Táboře se do finálové osmičky probojovali i dva jeho svěřenci z Dukly Praha Matyáš Koška a Tomáš Tláskal.
„Chyběl mi tam akorát jeden. Ukazuje mi to, že práci asi děláme dobře. Uvidíme v budoucích letech, jestli mě porazí, nebo jestli dřív skončím.“ Kombinovat dvě kariéry je pro něj občas náročné. „Naštěstí spoustu tréninků chodíme společně,“ komentuje Veleba.
Jan Veleba (uprostřed) porazil v Táboře v cestě za titulem mistra republiky ve sprintu na 100 metrů i své svěřence Matyáše Košku (vlevo) a Tomáše Tláskala.
„Samozřejmě je to atletika, spousta kluků pracuje, chodí do školy, takže někdy, když se nám to úplně nesejde, je to pro mě náročné, protože někdo jde dopoledne, někdo odpoledne, já tam tak pendluju,“ posteskne si nakonec. „Ale asi jsem si už zvykl, tak mi to nepřijde.“
Do zbytku závodnické sezony má jasný cíl: chce si zlepšit osobní rekord 10,16 vteřiny, který zaběhl v roce 2019. „V tréninku jsem letos běhal osobáky a mrzí mě, že jsem netrefil nějaký dobrý větrný závod,“ utrousil. „Rád bych ho ještě vyběhl, kdyby se náhodou sešly podmínky, protože letos to s nimi bylo takové zvláštní, všude pršelo.“
Přesto se blýskl dobrým výkonem, na mítinku, který minulý týden hostila Banská Bystrica, předvedl čas 10,27. „Ale mrzí mě, že jsem neprodal tu formu, a nechce se mi čekat zase na další rok, protože člověk neví, co bude.“
Nadějná výškařka trénuje s Bábou: Vyhovuje mi stres, konečně se zlepšuju |
V české špičce se Veleba drží už sedmnáct let, v roce 2006 vybojoval na republikovém šampionátu první medaili, tehdy skončil druhý. „Člověk to musí mít hodně rád, aby překonal spoustu problémů, které ho potkají,“ prozrazuje, co ho stále drží. V regeneraci mu pomáhá jeho manželka Karolína.
„Jako šéflékařka svazu mě vždycky dá docela rychle dohromady. Mám tu možnost jakýkoliv problém řešit v jedenáct večer, což ostatní nemají. To v každém případě pomáhá,“ usmívá se. V Táboře jeho zlatý běh sledoval i pětiletý syn Tomáš. „I tohle mi zafungovalo, chtěl jsem, aby mě viděl běhat v té nejlepší formě.“
