Larvy se ve vodě objevily na konci června, svědivou kožní nemocí následně trpělo na dvě desítky plavců. Od té doby platí do rybníka zákaz vstupu a koupání v něm.
„Onemocnění člověka způsobené cerkáriemi ptačích schistosom se nazývá cerkáriová dermatitida. Poté, co jsou cerkárie vyloučeny z těl vodních plžů, hledají ptačí hostitele. Pokud se jim však do cesty postaví člověk, mohou nakazit i jeho. Pronikají do svrchní vrstvy kůže, kde způsobují vznik intenzivně svědivé vyrážky v podobě začervenalých skvrn, které se následně mění v pupínky s drobnými puchýřky na vrcholu. Ty se později mění na stroupky. Od prvních projevů zhruba hodinu po infekci až po úplné vyhojení rozškrábaných stroupků obvykle uplynou dva až tři týdny, přičemž nejintenzivnější jsou projevy v prvních třech až pěti dnech,“ vysvětluje Jana Bulantová, vedoucí týmu z přírodovědecké fakulty, který se cerkáriovou dermatitidou a jejími původci, ptačími schistosomami, zabývá dlouhodobě.
O výskytu dermatitidy v Proboštově se tým dozvěděl prostřednictvím Státního zdravotního ústavu.
Odborníci odebrali vzorky plžů a podrobili je expertize. „Když přijedeme na lokalitu podezřelou z přítomnosti původců cerkáriové dermatitidy, projdeme ji i na méně dostupných místech, zjistíme, jaké druhy plžů se v nádrži vyskytují, sesbíráme je, roztřídíme je podle druhů, případně i velikosti a odvezeme si je do laboratoře k vyšetření na cerkárie,“ dodává Bulantová.
Vyšetření probíhá individuálně v malých komůrkách naplněných vodou. „Cerkárie, které plži vyloučí, poté prohlížíme pod mikroskopem a určujeme, zda jde o problematické druhy, či nikoli. Následně vybrané cerkárie podrobíme molekulární analýze a využijeme je jako základ pro další výzkum v laboratorních podmínkách,“ nastiňuje Bulantová.
Odborníci se k rybníku vrátí
V Proboštovském rybníku nalezli vědci šest druhů plžů. Přítomnost problematických parazitů byla potvrzena pouze u jediného z nich, uchatky nadmuté. Tým provedl odběry také na nedaleké vodní ploše Vápenka, výskyt parazita se zde však neprokázal.
Tento měsíc se k Proboštovskému rybníku odborníci vrátí za dalším zkoumáním. „Určitě se budeme snažit zjistit rozdíly oproti předchozím návštěvám. Zaměříme se zejména na početnost plžů, jejich druhovou a věkovou skladbu, a samozřejmě na to, jaké procento z vyšetřovaných plžů bude vylučovat cerkárie ptačích schistosom, případně jiných, pro člověka neškodných druhů,“ popisuje další kroky Bulantová.
S výzkumem budou vědci následně pokračovat na univerzitní půdě. „Dodnes není úplně jasné, jaké druhy parazitů se u nás vyskytují a zda jsou všechny schopny lézt do kůže člověka,“ představuje výzkum Petr Horák, vedoucí helmintologické skupiny z katedry parazitologie PřF UK. „Snažíme se také vyvinout diagnostické metody použitelné v terénu při zjišťování rizika,“ doplňuje.
Plavce v rybnících napadají paraziti. Do kůže jim vnikají larvy motolice |
Podle Bulantové obecně neexistuje v současné době univerzální preventivní opatření, které by mohlo spolehlivě regulovat výskyt cerkárií způsobujících dermatitidu.
„Jednou z možností, jak se s problémem vypořádat, je kompletní likvidace plžů, případně lovení a zastrašování vodního ptactva – po vyloučení z těl plžů totiž cerkárie infikují právě ptáky. Ani jedno možné řešení není na rozlehlých přírodních nádržích snadno proveditelné a neřeší situaci dlouhodobě a definitivně,“ upozorňuje Bulantová.
S nelehkou situací souhlasí starostka Proboštova Jana Životová (Nezávislí Proboštov). „Je to boj na velmi dlouhou dobu, protože to nezmizí jen tak samo. Stále se to tam nachází,“ popisuje.
