Hvězdná brána a já

Článek od: Rina Vevesi - 03.08.2023

Je to už víc než dvacet dva let, ale stejně si to pořád pamatuju. Je pátek odpoledne, já přibíhám domů, odhazuju na zem školní batoh a zapínám televizi. A pak už se jen spokojeně usadím a sleduju první vteřiny seriálové znělky, kterou bych vám mohla zanotovat dodnes.

Hvězdná brána. Sci-fi seriál, který je dodnes má srdcovka. Takže tenhle článek nebude rozhodně objektivní a nezaujatý.

Začal se vysílat v roce 1997 a celých deset let držel první místo v sledovanosti u nás i ve světě. Přitom se vlastně nejednalo o nic světoborného. Bylo to volné pokračováním filmu Rolanda Emmericha, který vznikl o tři roky dříve. Hlavní roli si tehdy střihli ještě fešácký Kurt Russel a naprosto skvělý James Spader. Film byl výborný, ale seriál dokázal něco, co se tak často nevidí. Dle velkého počtu fanoušků ho překonal. A já s nimi souhlasím.

Ale proč byl o tolik lepší?

Máme tu celkem jednoduchý námět, nesourodý tým cestuje pomocí brány na různé světy po celém vesmíru. Objevuje nové civilizace, spojence a samozřejmě má v patách hlavní záporáky. Ti nejsou nijak originální, v podstatě si tvůrci v začátcích vystačili  s egyptskou mytologií. I tak to byl počin, který si získal miliony fanoušků po celém světě.
Dodnes má velmi silnou pozici ve sci-fi komunitě a já ho milovala tak moc, že jsem se kvůli němu dokonce naučila anglicky. To, když jsem získala všech deset řad na DVD, jen tam jaksi chyběl dabing. Což je nesmírná škoda, protože i ten byl geniální a hlášky OʼNeilla (v podaní dokonalého Miloslava Mejzlíka) jsou prostě pamětihodné.

Hvězdná brána měla takový úspěch, že se všude vysílala v hlavních sledovacích časech a dočkala se dokonce dvou spin-offů. Hvězdná brána Atlantida a Hvězdná brána Hluboký vesmír. Ty sice nedosáhly takových úspěchů, ale Atlantida je u nás velmi známá, a to díky postavě doktora Zelenky. Hraje ho David Nykl, kanadský herec českého původu, který má v SGA několik českých hlášek, jež jsou pro skalní fanoušky zcela legendární. Srdce našince zaplesá, obzvlášť pokud Atlantidu sledujete v angličtině, Zelenkova jadrná čeština, kterou častuje hlavní postavy, vás určitě pobaví.

Já vím, pořád jsem se nedostala k tomu, proč je Hvězdná brána tak úžasná. Popravdě ani nevím.

Možná tím, že se na ni dá koukat i po třiceti letech. Možná tím, že představa, že může existovat nekonečný počet míst a nových světů, kam se vydat, prostě dělá dobře mé spisovatelské duši. Určitě v tom hraje také roli obsazení hlavních postav týmu SG 1, kolem kterého se seriál točí, to byl prostě herecký koncert. Ale hlavně jako divák jsem dostala kompletní balíček. Postavy, které nejsou černobílé, každá si nese svoje démony a trápení. Někdy měly navrch, někdy měly prostě špatný den a náhodou odpálily tři čtvrtiny sluneční soustavy. Je v tom humor, spousta dobrodružství, občas si člověk i popláče, a hlavně…

Tak už vím, proč ho tak můžu! Protože vždycky, i když to bylo vážně hodně špatné, se prostě zvedli a šli dál. I když prohráli, i když někoho ztratili, i když si mysleli, že už se nikdy nedostanou domů. Vždycky měli naději a spoléhali se jeden na druhého. Já vás varovala, je to vážně srdcovka. :-) Ano, někteří by ještě asi vyzdvihli technickou propracovanost, politické pozadí vesmírných konfliktů a Asgardy, kolem kterých Marvel ani nešel. Ale říkejte mi romantik nebo naivka, já si nejvíc užívala ty vztahy, co v týmu panovaly.

Ostatně co víc si přát, když trčíte na cizí planetě světelné roky od domova, než tam mít s sebou někoho, komu můžete svěřit vlastní život. Kdo by o takové přátele nestál? Já tedy ano, a to, že jsem s nimi mohla každý týden po celých deset let vyrážet na novou misi, mi už nikdo nevezme.

Na závěr dodám, že se poslední roky živě diskutuje o návratu tohoto seriálu. Na jednu stranu si to opravdu moc přeji, na druhou, jak víme, pokračování málokdy bývají tak dobrá. Jenže to kdysi tvrdili i o samotném seriálu, ke kterému psal scénář Brad Wright, že je to jen napodobenina filmu a nic z toho nebude. Nechme se tedy překvapit.

Já si jdu zatím pustit svůj nejoblíbenější díl, když Jack poprvé potkal „malé šedé prdelky“. A pak ten, když byl uvězněný v časové smyčce. A pak ten, jak porazili Anubise. A pak ten…

Jaký je ten váš?

Komentáře

Vlastně totéž, ale v mnohem civilnější (a asi jen psané) verzi jsou Dávné břehy od McDevitta.

Osobně mám nejradši osmou sérii, která má nejvíce strhující děj, replikanti, Anubis, Baal, nestabilní proměnlivé spojenectví... prostě parádní závěr skvělého seriálu (pro mě další série již neexistují)

Přidat komentář