Není Hun jako Hun – anebo ano? Jak se z Kambodže stala dynastická diktatura vystavěná na mrtvolách
Co se vám vybaví, když se řekne Kambodža? Památky UNESCO jako Angkor? Rudí Khmerové? Genocida? Teď k tomu můžete přidat dynastická diktatura. Premiér a mistr železné pěsti Hun Sen po 38 letech oznámil, že končí a předává žezlo nejstaršímu synovi. Kambodža zažívá další dějinný zlom. Proto teď Deník N vypráví Hun Senův příběh – ten skutečný, skrývaný pod kultem osobnosti.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Měsíc v úplňku zářil tak jasně, jako by se vlastním svitem málem zalykal. Jako by se o něj musel podělit s tou kometou, která přes něj přelétla, protože sám už ho nedokázal unést. A poslušná kometa jeho záři vpila a donesla ji až nad střechu dřevěného domku, kde ji nechala vybuchnout. Uvnitř se záplava bledého světla rozlila po obličeji novorozeného chlapce. A matka, která dítě zrovna pozvedala v náručí, dojatě zatajila dech: Můj syn je vyvolený!
Napříč světem zřejmě neexistuje známější příběh o předurčení, které zvěstoval nebeský úkaz, než příběh Ježíšova narození a Betlémské hvězdy. Ovšem vyprávějí se i další podobné. Třeba ten o posvátné hoře Päktusan, kde v porodních bolestech zatínala zuby Matka Koreje Kim Čongsuk. Sněhová bouře venku řvala a narážela do chatrných stěn srubu, který chtěla srovnat se zemí a spolknout jej i s rodičkou, co uvnitř našla přístřeší. Ale když bylo nejhůř, ozval se dětský pláč a bouře rázem ustala. Místo toho se nad Päktusan rozklenula dvojitá duha, protože se konečně stalo, co bylo předpovězeno: narodil se Vykupitel a přišla doba zázraků. Kim Ilsong, Kim Čongil a Kim Čongsuk: Otec, Syn a Matka. Svatá trojice Tří generálů.
80 dílů velkolepého příběhu
Když severokorejský režim vytvářel svou hagiografii Kimů, opisoval z biblického Nového zákona záměrně. Na území, jemuž dnes vládne KLDR, bývalo křesťanství svého času tolik rozšířeno, že se Pchjongjangu počátkem 20. století dokonce přezdívalo „Jeruzalém Východu“. Čerpat z předchozí víry dávalo smysl; šlo o to šikovně ji střihnout tak, aby dobře seděla novému komunistickému tělu.
A teď, po dalších desítkách let, se pilně střihalo skoro 4000 kilometrů na jihozápad od KLDR. Příběh chlapce zalitého měsíčním světlem, který se proklestil chudobou a utrpením a obětoval mnohé včetně vlastního těla, aby nakonec mohl zachránit svůj v krvi topený národ, je velkolepý. Statečnost si tam podává ruce se spravedlností, neřád rozsévá zlo, aby nakonec po zásluze úpěl, a Vyvolenému svítí na cestu khmerští bohové, jeho nadpřirození přívrženci.
Je to natolik velkolepý příběh, že by se nevměstnal ani do celovečerního filmu. Důstojnou podobu mu mohl vtisknout pouze osmdesátidílný televizní seriál.
„Syn zrozený pod úplňkem“ se letos v březnu představil v premiéře. A jeho slavnostní uvedení provázely do vzduchu vypuštěné holubice i slzy, které při té příležitosti decentně uronil jeho hlavní hrdina, autor a předseda vlády – to vše v jedné osobě. „Je to můj skutečný příběh,“ potvrdil dojatě muž, který před dvěma lety sestavil tým mediálních pracovníků a pověřil je výrobou seriálového opusu o svém mimořádném životě.
On sám přispěl dobrými radami ke scénáři a shodou okolností měl hned dvojí štěstí. Zaprvé v dceři. Nikoli v té adoptované; tu s manželkou už dávno zapudili, když vyšlo najevo, že je lesba. Ale v nejstarší Maně, která
