Na 4. srpna připadá Světový den piva. Při této příležitosti vycházejí statistiky produkce a konzumace piva a jiných podobných nápojů. Tu svoji vydává i Eurostat a letos se zaměřil na největší producenty, exportéry a importéry piva.
První pětku unijních zemí produkujících nejvíc piva tvoří Německo, Španělsko, Polsko, Nizozemí a Francie. Francie taky nejvíc piv importuje z mimounijních zemí.
Česko je ve zprávě evropského statistického úřadu zmíněno jako čtvrtý největší exportér v EU, a to se šesti miliony litry piva. To není však jediné, v čem tuzemská pivní ekonomika vyniká. Kromě notoricky známého faktu o největší konzumaci piva má Česko jeden z největších počtů pivovarů na obyvatele.
V současnosti podle Evropského svazu pivovarníků funguje v Česku 599 pivovarů, což je přibližně jeden pivovar na každých 17 500 obyvatel. Z členů Evropské unie na tom nikdo není „lépe“, více pivovarů na hlavu mají v našich zeměpisných šířkách jenom Švýcaři.
Minipivovarů je hodně, piv až tolik ne
Zvláštností zdejší pivní scény je distribuce „pivovarské síly“. Z 599 českých pivovarů je jen 48 takových, kteří splňují definici velkého, neboli průmyslového, pivovaru. To znamená, že za jeden rok dokážou vyprodukovat víc než 10 tisíc hektolitrů piva. Sem patří jak všechny známé pivovary jako Staropramen nebo Pilsner, tak i ty menší jako Zubr, Černá Hora nebo Polička.
Zbytek, tedy 92 % českých pivovarů, mají výstav méně než 10 tisíc hektolitrů piva ročně, a tedy se řadí mezi minipivovary. I když naprostá většina pivovarů v Česku spadá do kategorie minipivovarů, za více než 97 % tuzemského výstavu stojí největší pivovary.
Většina minipivovarů je totiž závislá buď na restauraci, ve které pivo vaří, nebo na zájmu lokálních štamgastů. Jak serveru EURACTIV.cz prozradil Dušan Makovský, majitel pražské hospody Dno pytle, která se zaměřuje na nákup a výčep tzv. craftových piv, pokud se chce minipivovarník uchytit třeba právě v Praze, tak musí umět uvařit dobré pivo, které se něčím odlišuje od ostatních. A zároveň musí přijet do hospody a své pivo nejdříve nabídnout. A ani to nemusí být úspěšné.
„Kromě toho, aby bylo pivo bez vad, potřebuji, aby majitel pivovaru byl příjemný a sympatický. Jakmile sem přijde někdo, kdo se chová jak osmdesátkový vekslák, i kdyby měl sebelepší pivo, tak to od něj nevezmu,“ popsal Makovský.
Evropské dotace na minipivovary
Za poslední roky se i přesto minipivovary rozmnožily jak „houby po dešti“. Částečně tomu napomohl i rozmach financování podnikání z evropských prostředků. Jen z posledního programového období 2014-2020 se podpořila stovka projektů v nějaké spojitosti s pivovary za víc než 300 milionů korun. Jak upozornila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková, na fungování pivovarů se mohly použít různé typy dotačních projektů.
„Podpora pivovarů mohla být realizována z několika různých programů – např. z operačního programu podnikání, inovace a konkurenceschopnost – což se používá na inovace ve výrobě, energetické úspory, nebo z operačního programu zaměstnanost, tedy pro oblast sociálního podnikání nebo rozvoje zaměstnanců,“ dodala Hešíková.
Ne všichni jsou fanoušci dotací a externí finanční pomoci podnikání. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich si myslí, že dotace pivovarům víc škodí, než pomáhají. „Dotace křiví trh a naše již tak nestabilní prostředí jen nabourávají. Vlády nám za poslední dobu připravily velmi nestabilní podnikatelské prostředí s častými změnami a restrikcemi. Jsme tím značně ohroženi,“ napsal Voldřich redakci.
Infografika: U piva neplatí rozdělení na Česko a Moravu
Statistiky českého pivního trhu si můžete prohlédnout v interaktivní infografice níže. Pro aktivování detailů přes webový prohlížeč stačí projet ukazatelem myši přes prvek. Při prohlížení článku přes mobil, je potřeba na prvek ťuknout.