Debutním kapelnickým a kompozičním albem glance se představuje zkušený sideman, absolvent Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka, rovněž bakalář pražské HAMU, bubeník Petr Nohavica. S částí svých spoluhráčů Nohavica spolupracuje také v jejich skupinách – v Allison Wheeler Q, faet. David Dorůžka, také se slovenskou kapelou Sisy Fehér, v níž je kytaristou Vladko Mikláš. Album otvírá „karibikem“ vonící skladba Four Notes, rytmicky dráždivá s tomu odpovídajícím prozpěvováním tenorsaxofonu Cyrilla Oswalda a s krásným sólem pianisty Jiřího Levíčka. Skvěle jim sekundují David Dorůžka na kytaru a Jaromír Honzák na kontrabas. Hned v následující vinefield no. 2 se představí další „nástroj“ – hlas zpěvačky z Montery (Kalifornie) Allison Wheeler, kapelníkovy životní partnerky. Její bezeslovný vokál v části repertoáru alba můžeme pro představu přiřadit soundem volně někam k Floře Purim anebo k Mirce Křivánkové v jejích improvizacích – dle atmosféry písně či instrumentální skladby. Také napsala text k titulní písni glance, jež je opravdu baladickým „třpytem“ alba; nádherně zní vokální improvizace se sólem piána, zamyšlené téma vystihne také Dorůžka. Při poslechu gasp, ale i v jiných momentech, je snadné přijmout představu, že hudba se stylově částečně pohybuje na obláčku sdíleném s Patem Methenym. Znění glance příjemně sólem podmalovává Honzákova basa. Ve skladbách gasp, vinefield no.1 a why kapelu doplní hostující kytarista Vladko Mikláš. „Rollinsovsky“ rozverně se éterem prohání tón tenorsaxofonu a vokálu ve skladbě even if. V Česku žijící Cyrille Oswald je členem New Roterdam Jazz Orchestra v rodném Holandsku a je dobře slyšitelnou posilou naší scény. Na co se muzikanti ptají krátkou závěrečnou skladbou why (1:49) sice nevíme, ale jako posluchač se můžu domnívat, že dělají prostě hudební tečku se zamyšlením, jak se jim podařilo svou hudbu podat – jako posluchač můžu odpovědět, že více než zdařile.