Johann Georg Grassel byl lump. Jeho jméno se stalo synonymem k označení všech mizerů a grázlů

Johann Georg Grassel byl lump. A to tak velký, že se jeho jméno začalo užívat k označení všech mizerů a grázlů, a to nejen v češtině.

Přišel na svět 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic. Jeho otec Thomas Grassel se živil jako ras, ale víc času trávil ve vězení na Špilberku za krádeže a loupeže.

Johann se potatil. Poprvé šel za mříže, když mu bylo devět let za krádež mouky. Odseděl si čtrnáct dní a dostal výprask metlou. Pak už to s ním šlo z kopce: Kradl, loupil a zabíjel na pomezí jižních Čech, Moravy a Rakouska. S kumpány se s nikým nepárali. Dopouštěli se brutálního násilí, co si nakradli, to propili.

V listopadu roku 1815 byla na Grasselovo dopadení vypsána odměna 4000 zlatých. Jeho kumpáni byli tou dobou většinou ve vězení a on sám se skrýval, protože měl omrzlé nohy a nemohl utíkat.

Zátahu se zúčastnily stovky lidí. Grassel nakonec uvěřil lsti. Rakouským úřadům se přihlásil jistý vandrák a příležitostný zloděj, který Grasselovi namluvil, že mu i s jeho milou pomůže pláchnout za hranice. Klec spadla v hostinci kousek za rakouským Hornem, kde chtěli cestou přenocovat. Grassel byl popraven 31. ledna 1818 ve Vídni za dvě vraždy a přes 200 loupeží a krádeží.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.