Hospody nevymřou, ať je DPH jakákoli, věří průkopník kultury minipivovarů

Jestli má nynější boom malých pivovarů v Česku své kmotry, byli by to Libor Kult a Jan Charvát, majitelé pivovaru Bad Flash, který sídlí v bývalých šatnách klubu Admira na okraji Prahy. Vyrábí zde několik druhů vlastních piv a celý podnik má strohou „výrobní“ atmosféru.

Velká otevřená hala, pár stolů, barevná zavěšená světla a v zadní části samotná technologie minipivovaru. Člověk zde může nahlédnout přímo do výroby, což spolu s možností ochutnat různá zajímavá piva vytváří nevšední atmosféru.

K pojetí svého podniku se majitelé inspirovali v zahraničí, kam stále vyrážejí v rámci osobního rozvoje na různé pivní akce. Přinesli si odtud i koncept hospody s několika pípami, ze kterých vedle tradičního ležáku čepují i nejrůznější pivní speciály; právě oni kdysi jako jedni z prvních (ne-li vůbec první) přinesli tento styl výčepu do Česka.

Ve svých hospodách Kulový blesk a Zlý časy tím mimo jiné nepřímo podpořili rozvoj malých pivovarů; zatímco v devadesátých letech to byla novinka, dnes je něco takového běžné. Navíc není už ani třeba složitě hledat zajímavá piva z dovozu, jen v Česku je dnes možné vybírat z nabídky zhruba 480 minipivovarů.

Jenže mít hospodu s několika pípami s různými druhy piv, nebo dokonce vařit vlastní pivo, už dnes nestačí. Je třeba se zaměřit na kvalitu a na lokální zákazníky. Mimo jiné proto, že ceny některých piv se už vyrovnají i ceně vína. A zákazníci čekají od jeho konzumace určitý zážitek.

Původně jsme hledali větší prostory jinde, ale pak jsme si řekli, že vybudujeme pivovar zde. Svou roli hrála i finanční stránka...

Proč máte pivo a pivovar, které se jmenují Bad Flash? Proč to není něco českého?

Je to složenina z částí jmen hospod zakladatelů Bad Flashe. Provozuji už přes dvacet let hospodu Kulový blesk a někdy kolem roku 2009 jsem se seznámil s Janem Charvátem, který provozuje hospodu Zlý časy. A padli jsme si do oka. Měli jsme společné kamarády z mládí, dováželi jsme pivo ze zahraničí, tak jsme se se spojili a dováželi jsme postupně piva i pro další hospodské, kteří chtěli mít trochu jiná piva než ta v té době dostupná. Postupně jsme se pak posunuli k vlastnímu pivu, jehož název vznikl spojením prvních slov z názvu Zlý časy a Kulový blesk. Ovšem v angličtině. Pivo nám totiž tehdy vařil velmi šikovný americký sládek Chris Baerwaldt, který se – i když v Česku žije dlouho – nikdy česky nenaučil.

Libort Kult v minipivovaru Bad Flash (popisky v galerii)

Marek Hudema

Marek Hudema

Další obrázky v galerii (6)

Vlastní pivovar byl od počátku váš cíl?

To ani ne. Původně to bylo určeno jen pro naše dvě hospody, ale naši zákazníci a kamarádi nám postupně začali říkat, proč – když prodáváme zahraniční piva – jim neprodáme i ten náš Bad Flash. Až na základě těchto dotazů jsme začali přemýšlet, kde naše pivo vařit ve větším. Začali jsme fungovat jako létající pivovar(vaření vlastního piva v již existujících pivovarech, pozn. red.). Není to ale jednoduchá věc najít pivovar, který má dobrou kvalitu, volnou kapacitu a dobrou cenu.

Takže jste se radši začali poohlížet po vlastním prostoru?

Ano, někdy kolem roku 2016 jsme se domluvili na spolupráci se sládkem Martinem Vávrou, který dřív pracoval v Pivovarském domě a v Břevnovském klášterním pivovaru. Kapacity jsme si domluvili v kunratickém pivovaru Muflon, který spoluprovozuje firma Czech Brewmasters. Tahle společnost ale zároveň prodává technologii pro pivovary, takže od toho byl už jen krůček k vlastním prostorám: v roce 2019 jsme s nimi podepsali smlouvu na dodávku technologií pro náš pivovar.

Proč ale prostor mimo centrum města, na okraji Prahy v Kobylisích? Vždyť vaše původní restaurace jsou v širším centru města. Není to problém?

Když jsme začali dovážet pivo ze zahraničí, tak v Česku a Praze nebylo moc hospod, které se specializovaly na malé pivovary a zajímavá piva. Lidé pak byli ochotni dojet tam, kde měli různá tehdy neobvyklá piva. Dnes je to jiné. Proč byste jezdil třeba tady z Kobylis, které jsou na okraji Prahy, za pivem někam do centra města? Jsou tady alternativy, které jsou blízko. Dnes musíte konkurovat nejen tím, že máte pivo z malého pivovaru, ale hlavně jeho kvalitou.

Tenhle prostor jsme navíc už měli, můj společník Jan Charvát tu měl sklad. Původně jsme hledali větší prostory jinde, ale pak jsme si řekli, že vybudujeme pivovar zde. Svou roli hrála i finanční stránka, protože jsme dva hospodští a nestál za námi žádný investor. Navíc mám Kobylisy rád, narodil jsem se nedaleko odsud a tady na Admiře jsem hrál jako kluk fotbal. Je to takový návrat zpět, je tady spousta fajn lidí. Teď například s několika malými podniky v okolí vymýšlíme, že bychom se pokusili na jaře udělat takový místní street food festival. Místní cukrárnička, kavárna, hospůdka, řezník...

Takže jste se rozhodli udělat pivovar ve skladu?

Pokud jde o stavbu pivovaru, pomohlo právě spojení s Martinem Vávrou. Spolupracoval s dodavatelem technologie a řekl si, jak má pivovar vypadat. Nakonec je to malý pivovar postavený dobře po stránce nejen technologické, ale také ekonomické. Máme pár věcí udělaných extra na míru, což bylo dražší na prvotní investici, ale ušetříme tím do budoucna provozní náklady.

Dnes už se cena některých piv pohybuje v podnicích okolo sta korun za půllitr. Doba se v tom rychle mění...

Jaké pivo tady vaříte a jaký druh je ekonomicky nejvýhodnější?

Snažíme se dělat nová piva, ale zároveň chceme mít nějakou, řekněme, základní řadu piv. Máme díky tomu zákazníky, kteří nám dělají stálý odběr několika sudů, což je pro nás důležité. Vaříme ale také třeba tmavé silné pivo typu Imperial stout a také kyseláče, což je teď velmi módní záležitost.

Pokud jde o ekonomiku výroby piva, nedá se říct, které pivo je ekonomicky nejvýhodnější. Při tvorbě ceny záleží samozřejmě na cenách surovin a složitosti výroby. Například výroba ležáku trvá déle než výroba piva typu ALE, ale na druhou stranu se do ejlu dává zase víc chmele. A šetřit na surovinách nechceme, naopak chceme vyrábět kvalitní pivo. Zákazníci to tak mají rádi.

Shutterstock

Z piva se stává luxus. Namísto hojnosti hrozí nebývalé zdražování

Během covidu se roční spotřeba piva v Česku razantně snížila, v prvním pandemickém roce byla od 60. let minulého století dokonce vůbec nejnižší. S oživením to ale bude složité. Očekávání hospodských, že se letos vrátí předcovidové časy, mohou zhatit rostoucí ceny energií a surovin. Alena Géblová o budoucnosti piva v českých zemích.

Cena už tedy nerozhoduje?

Samozřejmě, musí pro ně být únosné to zaplatit. Dnes už se ale cena některých piv pohybuje v podnicích okolo sta korun za půllitr. Doba se v tom rychle mění a co fungovalo třeba v roce 2019, už dnes nefunguje.

Co přesně se změnilo?

Tak například v roce 2019, tedy před epidemií covidu, byla úplně jiná nákupní nálada. Covid úplně zmrazil poptávku po sudovém pivu. Do toho pak přišla válka na Ukrajině. Když jsme v roce 2019 podepisovali smlouvu na dodání technologie na pivovar, vůbec jsme nepočítali s tím, že bychom pivo stáčeli do lahví. Chtěli jsme prodávat jen sudy. Jenže pak přišel březen 2020, covidová uzávěra, a všichni chtěli pivo v lahvích...

Lidé ale také asi začali šetřit, ne?

Ano, s příchodem války na Ukrajině byli lidé vystresovaní, nevěděli, co bude dál, měli pocit, že musí šetřit. Pak se vše zdražilo kvůli inflaci a lidé tolik neutrácí. My jsme také museli zdražit, když nám zdražily vstupy.

Vraťme se ještě k tomu covidu. Jak složité bylo v té době rozjet pivovar?

Nechci, aby to vyznělo, jako že brečíme, že v roce 2019 to bylo dobré a že se lidi do hospod úplně nevrátili. Naše potíže byly spíš v tom, že jsme začali dělat stavební úpravy a náhle přišel covid. Měli jsme plán, jak to budeme financovat, a ten nám spadl jak domeček z karet. Počítali jsme s tím, že to z velké části zafinancujeme sami plus nějaké peníze z rodiny. Jenže když máte jeden den v hospodě dvě stě lidí a druhý den prodáte přes okýnko jednu lahev, tak je to velký finanční rozdíl a z toho se stavba financuje těžko. Naštěstí to dobře dopadlo, dohodli jsme se se stavaři, kteří pochopili náš problém, na splácení.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Plánujete výrobu dál rozšiřovat, překročit metu minipivovaru?

Takhle, my výrobu rozšířit můžeme, ale překonat hranici minipivovaru by v tomhle prostoru ani nešlo. Momentálně jsou minipivovary definovány jako pivovary s produkcí do deseti tisíc hektolitrů piva za rok a ty platí nižší spotřební daň. My momentálně vyrábíme méně než dva tisíce hektolitrů ročně s tím, že naše technologie je postavená tak, aby se tady dalo vařit 4,5 tisíce hektolitrů ročně.

Chápu, proč lidé z gastronomie odcházejí. Tahle práce je hodně psychicky náročná, máte různě dlouhé směny, pracujete o víkendech a svátcích...

Jak se vám daří shánět lidi? Už delší dobu se řeší, že v průběhu pandemie spousta lidí z gastronomie a služeb zkrátka odešla...

My děláme s lidmi dlouhodobě. Někteří pro nás pracují víc než deset let. Potřebujete mít lidi, se kterými to funguje. Podobné je to i při obchodování. Samozřejmě, peníze jsou vždy až na prvním místě, ale na druhé straně nechcete dělat obchod s lidmi, kterým nevěříte, o kterých si nemyslíte nic dobrého. Musíte mít zaměstnance i partnery, se kterými si budete sedět i lidsky. A takoví v oboru pořád jsou, jen je v současné době těžší je najít.

Na druhou stranu chápu, proč lidé z gastronomie odcházejí. Tahle práce je hodně psychicky náročná, máte různě dlouhé směny, pracujete o víkendech a o svátcích a pokud máte třeba děti, je to problém. Když za covidu odešli lidé z gastra pracovat do jiných oborů, myslím, že většina se chtěla vrátit. Ale covid trval příliš dlouho a pokud najednou nemáte směny, pracujete pondělí až pátek, máte volné víkendy, vracet se vám pak už nechce.

Ještě jste nemrkli na galerii? Tady máte poslední šanci

Marek Hudema

Marek Hudema

Další obrázky v galerii (6)

Podnikatelé si často stěžují i na daně. Teď se například bude v rámci vládního úsporného balíčku zvyšovat DPH na pivo a na jídlo. Jedním z důvodů má být sjednocení sazby DPH a napravení snížení sazeb, které prý gastronomii moc nepomohlo… Jak to vidíte vy?

Snížení sazby DPH na jídlo restauracím určitě pomohlo, stejně tak snížení DPH na čepované pivo. Teď se to zase zvýší. Co k tomu dodat? Uvidíme... Věřím, že přes všechny ekonomické problémy hospody určitě nevymřou. Je to místo setkáváni se s kamarády, pořádání oslav a kulturních akcí.

Na zdraví!

Máte tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme! A třeba vám ho brzy naservírujeme podobně jako tento.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Česko se okrádá o miliardy. Otevřete pracovní trh, naléhají zaměstnavatelé
• Nejdřív Čína a Rusko a teď tohle. Proč se Česko snaží zbavit závislosti na EU
• Řada firem ani neví, kolik je stojí tisk, říká manažer HP. Ušetřit lze desítky tisíc
• „Us*r mu jí“. Kameničina je nejdřív krev, až potom peníze, říká mistr
• Novodobí „šmejdi“ míří na podnikatele. Teď už i přes datové schránky

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag