To vzácné nechají, zbytek spasou. U Karlštejna přírodu zachraňují poníci, vrátil se tam ohrožený motýl
Čtyři poníci se od letošního roku pasou na Pání hoře nedaleko Karlštejna. Vytváří tam vhodné podmínky pro vzácné rostliny i hmyz a jsou tak významným pomocníkem ochránců přírody. Zhruba po třech měsících už jsou na loukách v chráněné krajinné oblasti Český kras vidět první výsledky.
„Kdybyste se zeptala na názor tady Piškota, jak vidíte, když mu čistec velmi ochotně nabízím, tak by řekl, že je to hnusná kytka,“ vysvětluje zooložka a odbornice na diverzitu přírody Lucie Hrůzová, proč jsou pro tuto lokalitu lepší poníci než ovce.
Mezitím nabízí hnědému poníkovi zhruba půlmetrový čistec německý. Tato rostlina je kriticky ohrožená a mimo Český kras se v české přírodě skoro nevyskytuje.
„Sežerou všechno okolo a to vzácné tady nechají,“ shrnuje Hrůzová jednu z výhod využívání poníků na pastvách v chráněné krajinné oblasti.
Na rozdíl třeba od ovcí si poníci na kvetoucích rostlinách nepochutnají. Jejich jídelníček tvoří převážně traviny.
„Nádherně s chutí spásá ten metrový, prakticky už suchý ovsík,“ přibližuje pastevec a ochránce přírody Pavel Skala. „To ovečky, ty by touto potravou naprosto pohrdly. Vyřešily by to tak, že by vyzobaly těch posledních pár bylinek, načež by utekly.“
Poníkům chutná například i třtina, kterou louky často zarůstají. „Jakmile někde ta třtina nastoupí, do dvou až tří let tam pak neroste nic jiného, než monokultura třtiny. Zapomeňte na nějaké kvetoucí byliny, zapomeňte na hmyz,“ poukazuje Skala.
Poníci lepší než ovce
Vedení Českého krasu k spásání využívá i jiná zvířata, například kozy nebo právě i ovce. Poníci jsou ale podle pastevce Skaly efektivnější.
Dnes už se téměř nedá sehnat. Louku u pardubického zámku sečou koně s historickou sekačkou
Číst článek
„Je to vysoký nadstandard. Jako luxusnější mercedes vyšší třídy oproti běžné škodovce. Jsou zhruba o třetinu až polovinu výkonnější,“ vyzdvihuje výhody poníků.
Kratší porost vytváří lepší podmínky pro nektarodárné rostliny. Mají více světla i prostoru. I díky tomu se letos po mnoha letech na Pání hoře objevil ohrožený druh motýla – okáče metlicového.
„To byl motýl, který se dříve vyskytoval víceméně po celé České republice a během konce minulého století vyhynul na většině lokalit. A Český kras je téměř poslední lokalitou, kde se vyskytuje v opravdu vysokých počtech,“ říká zooložka Hrůzová.
Vedení Českého krasu využívá zvířata na místech, která zarostla po zániku tradičního hospodářství. Stáda spásají zhruba 100 hektarů chráněné krajinné oblasti.
