Je tedy možné říci, že s Pavlem Rychetským nyní odchází poslední matador polistopadové demokratické české politiky, který se přímo účastnil i sametové revoluce. Hovoříme o politice, i když Ústavní soud je součástí moci soudní, do které by až tak politika zasahovat neměla. Jenže on je právě na pomezí, do politiky zasahuje a politiku posuzuje z hlediska její ústavnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Radko Kubičko: Ústavní dvacetiletí Pavla Rychetského

Pavel Rychetský to ostatně sám symbolizoval, nebyl kariérním soudcem, sice na soudě kdysi začínal, ale později pracoval jako podnikový právník. Do politiky vstoupil jako odpůrce komunistického režimu a signatář Charty 77. Ale také jako představitel proudu, kterému se říkalo osmašedesátnický. V době Pražského jara byl také krátce členem KSČ.

Dvě hlavní vládnoucí strany

Jeho cesta tak vcelku přirozeně vedla do levicové ČSSD, kde se stal věrným souputníkem jejího předsedy Miloše Zemana s podobnými osudy.

A tehdy se zapojil velmi aktivně do politiky, kterou později tak pohrdal, tedy do politiky stranické. A zastihla ho doba, kdy nejsilnější tehdejší české strany, ODS a ČSSD, pracovaly na zakonzervování svého mocenského monopolu v rámci tzv. oposiční smlouvy, která měla, alespoň podle představ jejích hlavních tvůrců, Václava Klause a Miloše Zemana, pozdějších prezidentů, zajistit střídání těchto dvou stran u moci, bez vlivu jiných, menších stran.

Pavel Rychetský jako člen vlády premiéra Zemana se plně účastnil přípravy opatření, z nichž některá zrušil tehdejší Ústavní soud, některá přetrvala a například zvýšenou hranici pro koalici pro vstup do Poslanecké sněmovny zrušil paradoxně až soud právě pod vedením Rychetského.

Tvrdá kritika soudu

Je to zvláštní kruh, který se tak nějak uzavřel. Rychetský sám se k politice velmi často vyjadřoval, ač byl za to kritizován. Zaujal pozici zcela nezávislou, štítivě oproštěnou od svého předchozího působení, což ho nakonec stálo i státní vyznamenání, prezident Zeman ho nejprve ohlásil a pak nepodepsal. Právě za kritické výroky na jeho adresu a rozhodnutí o úpravě volebního zákona.

Jenže o tom rozhodl celý soud. Rychetský, ač jeho předseda, měl v něm pouze jeden hlas. Přesto ho velmi tvrdě kritizoval třeba i předseda hnutí ANO Andrej Babiš. A pravda, soud vskutku mohl ovlivnit volby v roce 2021. Zrušením vyšší volební klausule pro koalice jako by ponoukl tehdejší oposiční strany, bez toho by se jim koalice, které jim nakonec umožnily vyhrát volby, sestavovaly s bázní.

Spoléhání na Ústavní soud

Velmi podstatně ale soud ovlivnil i politickou situaci v roce 2009, kdy zrušil vyhlášení předčasných voleb. Průběžně se tak vracela charakteristika Ústavního soudu jako třetí parlamentní komory. To ale nebyla Rychetského zásluha, i politikové často spoléhali na Ústavní soud, který měl posuzovat jejich konání, a odvolávali se k němu ve věcech, které si měli vyřešit sami.

Dvacet let Pavla v Rychetského ve funkci je doba, kdy mohla vyrůst celá nová generace soudců. S jeho odchodem proto bezesporu končí jedna epocha, ač jen s jedním hlasem, určitě zachová v bývalé Moravské sněmovně významnou stopu.

Nový předseda Ústavního soudu bude určitě už z jiné generace a bude to více soudce než politik. Je pravděpodobné, že se k politice tolik vyjadřovat nebude. Což bude asi lepší, přesto je možné začátek epochy nové přivítat s jistou dávkou nostalgie.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Radko Kubičko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít