Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína! To si s úsměvem denně „brouká“ kastelánka na Humprechtu

11. srpen 2023

Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína, ovčáček tam žil a měl překrásnýho syna. Myslím, že tahle známá lidová písnička je právě o zámku Humprecht, protože je ze Sobotecka. I na to se zeptáme paní kastelánky tohoto krásného zámku Dagmar Faměrové.

Je tedy ona známá písnička o vás? O Humprechtu?
Určitě, tu píseň máme rádi a rádi si ji k sobě vztahujeme. Ale není to píseň jen u Humprechtu. Vztahuje se také ke Kumburku, ale v každém případě je krásná a popisuje situaci, která se zcela jistě stala možná na každém druhém místě v Čechách.

Dagmar Faměrová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pojďme na Humprecht, lovecký zámeček nedaleko Jičína, ale hlavně u Sobotky. Teď tam probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Už je hotovo?
Děkuji za optání. Ta rekonstrukce trvala 2,5 roku a bylo to hodně složité a náročné. Já jsem byla svým způsobem ráda, když jsme se domluvili s dodavatelem, že jsme mívali alespoň občas otevřeno. Protože setkání s návštěvníky byl takový návrat do normálního světa. Rekonstrukce byla hodně vyčerpávající také proto, že se vyskytly nečekané potíže. Se střechou i se stropem v akustické hodovní síni. Ale domnívám se, že to je zásah, který zámku nesmírně pomohl, aby směle vkročil do 21. století.

Rekonstrukce zámku byla hodně náročná a vyčerpávající, ale zámku nesmírně pomohla k tomu, aby směle vkročil do 21. století.
Dagmar Faměrová, kastelánka zámku Humprecht

Tak se na to přijeďte všichni podívat, jak se to povedlo.
Určitě moc zvu, ale bohužel ještě nemáme úplně hotovo. Já připravuji slavnostní otevření po Vánocích. Mezi Vánocemi a Silvestrem budeme otevírat opravdu úplně všechno. Zatím mohou návštěvníci vidět přízemí a akustickou hodovní síň, která je nejtypičtější pro Humprecht. A mohou se projít po ochozu. Prostor ve věži je i obohacený o novinku, že návštěvníci mohou vstoupit do původního krovu ze začátku 19. století, ve střeše pod půlměsícem. To je úplná novinka a myslím si, že pohyb v tom historickém prostoru a možnost podívat se výlezovými okénky ke Kosti a na Sobotku je moc příjemný.

Čtěte také

Nádherný výhled do Českého ráje je velké lákadlo. Vy jste zmínila půlměsíc a to je taková rarita Humprechtu. Kde se vzal na vaší střeše?
Na to se ptají všichni návštěvníci. Myslím, že v republice jsou asi čtyři budovy, které mají takové zvláštní okrášlení na střeše jako půlměsíc. Na Humprecht se dostal v roce 1829, tehdy tady působili velmi aktivní páni děkanové a duchovní, kteří zpracovávali různé archivní fondy a přišli na to, že jeden z předchůdců majitele Humprechtu byl v Turecku, kde domluvil mír s Turky. A v rámci národně obrozeneckého nadšení, přesvědčili tehdejšího majitele Humprechtu, aby při opravě střechy vyměnil dvouramenný železný kříž, který tam byl do roku 1829, a na místo něho, aby tam dali turecký půlměsíc, který tak připomíná slavné činy starých Čechů.

Hodovní síň s výjimečnou akustikou je zajímavá díky eliptickému tvaru a výšce 16 metrů. Je tam ozvěna, která se mění silou a výškou hlasu.
Dagmar Faměrová, kastelánka zámku Humprecht

Vy znáte zámek doslova do poslední komůrky, protože vy jste tam vyrůstala, je to tak? Vaši rodiče dělali na Humprechtu také průvodce.
Ano, oba dva. Takže jsem si opravdu prošla hodně prostor a orientuji se, ale samozřejmě na jedničku to umí jen pánbůh.

Vy jste vzala s sebou dnes i starobylé zámecké klíče, to vám nedali čipy při té rekonstrukci? Chce se vám pořád tahat s tak velkým a těžkým svazkem?
Čipy ne, ale údajně bude univerzální klíč kvůli požárnímu systému, takže z toho důvodu bohužel o tyto klíče přijdu. Ale já je budu stejně nosit pro štěstí.

Čtěte také

Připomeňme historii zámku Humprecht, jak se vůbec na Sobotecku ocitl, kdo ho nechal postavit, kdo v něm bydlel?
Humprecht vznikl jako lovecký zámeček v dojezdové vzdálenosti od tehdy rezidenčního sídla vrchnosti, což byly Kosmonosy u Mladé Boleslavi. A postavil to Humprecht Jan Černín. Hezká legenda vypráví, že to byl malý dárek k svátku jeho manželce, která se jmenovala Diana, stejně jako bohyně lovu. Ona byla Italka a údajně z toho důvodu byl zámek vystavěn italským architektem v italském stylu, italskými staviteli. Je to krásná legenda, ale myslím, že se hodně blíží pravdě.

Ovšem údajně ta jeho manželka na zámku nikdy nebyla?
Říká se to. Nedávno jsme měli krásnou historickou přednášku Evy Chodějovské a jejího hosta, paní Roswithy Juffinger, emeritní ředitelky Salzburské obrazárny, která se právě zabývá sbírkou obrazů, kterou Humprecht Jan Černín začal shromažďovat při svém pobytu v Benátkách. A kterou potom převezl do Čech. Jeho snem bylo, aby sbírka byla v nejvýznamnějším rodovém sídle, kterým byl Černínský palác v Praze. Jeho stavbu zahájil takřka současně se stavbou Humprechtu.

Čtěte také

A právě paní Juffinger povídala, že se jí podařilo zachytit drobné zlomky o vztahu Humprechta a Diany, protože průvodci při prohlídce vyprávějí, že se dokonce rozvedli. Ona to ale není úplně pravda. Eva Chodějovská se pokoušela dohledat rozvodové podklady v archivu ve Vatikánu, ale nenašla je. Určitě ovšem žili odděleně, ale pravidelně si vyměňovali korespondenci. Tehdy v 17. století si psali o výchově svých dvou synů, kteří dokonce chtěli své rodiče smířit. Humprecht ovšem podle paní Juffinger pochopil, že se Diana necítí v Čechách dobře a domluvili se, že ona bude žít v Itálii, kde jí platil apanáž. A Diana mu údajně dobře radila, když dával dohromady kolekci svých obrazů. Takže zůstali asi napořád velkými přáteli.

Unikátním prostorem zámku je údajně hodovní síň s výjimečnou akustikou. Když tam prý člověk zazpívá tři tóny po sobě, tak z toho může vzniknout akord. Je to tak?
Je to tak. Ta místnost je velmi zajímavá kvůli svému eliptickému tvaru a výšce 16 metrů. Je tam samozřejmě ozvěna, která se může měnit podle síly a výšky hlasu, podle toho, pokud tam nastěhujeme nějaký mobiliář. Ta akustika je zvláštnost, ale domníváme se, že to bylo i cílené. Protože Humprecht, když byl v Benátkách na své diplomatické misi, tak získával pěvce novodobé italské opery pro vídeňský dvůr Leopolda I. A není vyloučeno, že se inspiroval různými hudebními libůstkami, které poznal v Itálii. A něco podobného se mu podařilo vytvořit i na Humprechtu. Kdokoliv k nám přijede, může si tam zazpívat.

Národní kulturní památka, lovecký zámek Humprecht, který stojí nad Sobotkou, je dominantou kraje a jedním ze symbolů Českého ráje. Byl postaven Italem Carlo Luragem v letech 1666-1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. V Česku jde o unikátní zámeckou stavbu - věž elipsovitého půdorysu, s 27 místnostmi, inspirovanou stavbami v Itálii.

Jinak Krbníka, vaše zámecké strašidlo, rekonstrukce nevyhnala?
Určitě ne. Chtěli jsme vyčistit všechny čtyři kouřovody, které na zámku máme, ale podařilo se to pouze v jednom a bylo tam přes 200 kilogramů nepořádku. Byla tam hnízda kavek, které na zámku hodně sídlily v 19. století a zabydlely si ho tenkrát fakticky pro sebe.

Takže je teď už uklizeno a čisto?
Není ještě hotovo. Ale návštěvníky ráda zvu. Do konce srpna budeme mít otevřeno každý den mimo pondělí. V září a v říjnu pak už jen o víkendech a v týdnu pouze objednané prohlídky. Protože bohužel rekonstrukci je potřeba ještě dokončit. A po Vánocích chystáme slavnostní otevření.

Jakub Schmidt a Dagmar Faměrová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dagmar Faměrová, kastelánka zámku Humprecht, byla dnes naším hostem. Všechny k vám na Humprecht zveme. Děkuji za rozhovor.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související