Má prezident Pavel jmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem?Anketa
Zvýšené tenze v této oblasti již panují dlouhodobě, avšak zejména v posledních letech Spojené státy upozorňují, že se měl Írán podílet na napadení několika plavidel a jen za poslední dva roky se dle USA pokusil Teherán převzít kontrolu nad 20 loděmi v oblasti. Spekuluje se, že jde o pokus Íránu vyvíjet nátlak na Západ v souvislosti s jednáním o jeho zkrachovalé jaderné dohodě.
Agentura Reuters již na začátku srpna informovala, že Spojené státy kvůli napjaté situaci v oblasti přemýšlí nad tím, že by plavidlům mohly jejich ozbrojené síly v Hormuzském průlivu nabízet ochranu.
V souvislosti s údajnými pokusy Íránu o únos lodí v mezinárodních vodách již Pentagon minulý měsíc vyslal na Blízký východ další stíhací letouny F-35 a F-16 spolu s válečnou lodí ve snaze monitorovat klíčové vodní cesty v regionu poté, co se Írán zmocnil komerčních námořních plavidel, mezi nimiž byl i jeden z tankerů. Právě zadržení tankeru potvrdil též Teherán, který prohlásil, že má příkaz íránského soudu k jeho zadržení ve vodách Perského zálivu. Na krok reagoval Bílý dům s prohlášením, že Bidenova administrativa podnikne v reakci na tuto událost některé kroky, avšak tehdy ještě nebylo jasné, oč přesně půjde.
Fotogalerie: - Americký konvoj
Teprve na začátku srpna jeden z amerických představitelů pod podmínkou anonymity řekl, že americká armáda již na Blízkém východě cvičí některé příslušníky námořní pěchoty, aby mohli být umisťováni na plavidlech plujících ve vodách mezi Íránem a Ománem a chránit je před íránskými útoky. Doplnil, že bude záležet na komerčních plavidlech, zda si vojáky pro části cesty, které jsou v Hormuzském průlivu obzvláště nebezpečné, vyžádají.
Americké síly již v tomto roce dříve zasahovaly a americké námořnictvo v červenci uvedlo, že zasáhlo, aby tehdy Íránu zabránilo v obsazení dvou tankerů, plujících v té době v Ománském zálivu.
Írán na americké posílení obrany v oblasti reagoval snahou dozbrojit své námořnictvo raketami a bezpilotními letouny. Íránské tiskové agentury minulou sobotu dle Reuters informovaly, že Írán vybavil své námořnictvo Revolučních gard bezpilotními letouny a raketami s doletem až 1 000 kilometrů.
S odkazem na možnou přítomnost amerických jednotek mluvčí íránských ozbrojených sil brigádní generál Abolfazl Shekarchi uvedl, že země regionu jsou prý „schopny zajistit bezpečnost Perského zálivu“ samy. „Co mají Perský záliv, Ománský záliv a Indický oceán společného s Amerikou? Co je vám do toho?“ citovala jej íránská agentura Tasnim.
Fotogalerie: - Američané v Praze
Státní tisková agentura IRNA podotkla, že k výzbroji Revolučních gard patří „různé typy bezpilotních letounů… a mezi systémy a zařízeními, které dnes rozšířily schopnosti námořnictva gard, je několik stovek řízených střel s plochou dráhou letu a balistických raket s doletem 300 až 1 000 km“.
Spojené státy podle AFP v oblasti hodlají svou přítomnost posílit až více než třemi tisíci vojáků, kteří, jak uvedlo v pondělí americké námořnictvo, plují do oblasti právě v rekci na obsazení jednoho z tankerů. Do velitelství se sídlem v Bahrajnu američtí vojáci zamířili na palubách válečných lodí USS Bataan a USS Carter Hall.
USS Bataan je obojživelná výsadková loď, která může nést letadla i výsadková plavidla. USS Carter Hall, dokovací výsadková loď, přepravuje mariňáky, jejich vybavení a vyloďuje je na břeh.
Fotogalerie: - Zeman v USA
Dle čtvrtečního vyjádření amerických představitelů pro agenturu Associated Press si USA od kroku slibují, že se podaří obchodní lodě v Hormuzském průlivu chránit a bude zabráněno tomu, aby je mohl obsadit Írán.
Uvažovaný krok – k němuž Amerika nepřistoupila ani během takzvané „tankerové války“, která vyvrcholila jednodenní námořní bitvou mezi americkým námořnictvem a Íránem v roce 1988, jež byla největší od druhé světové války – má podle vyjádření pětice amerických představitelů pro AP být nadále v řešení s americkými spojenci v regionu Perského zálivu.
Kromě toho, že se uvažuje nad tím, že by americká ochrana byla plavidlům poskytována jen na žádost dotčených lodí, zaznívá, že by taková nasazení pravděpodobně vyžadovalo také souhlas země, pod jejíž vlajkou loď pluje, a země, pod níž je registrován její majitel.
Spojené státy již dříve kvůli íránským akcím na moři vyslaly do regionu také bojové letouny A-10 Thunderbolt II, stíhačky F-16 a F-35, jakož i torpédoborec USS Thomas Hudner a další válečné lodě a taktéž se snaží stopovat lodě, které by mohly převážet íránskou ropu, na kterou byly uvaleny sankce.
Fotogalerie: - Americké vozy cestou do Vyškova
V letošním dubnu dle íránského vyjádření mělo tamní námořnictvo přinutit k vynoření americkou ponorku plující Hormuzským průlivem. „Americká ponorka plula pod hladinou, ale objevila ji íránská ponorka Fateh a svým manévrem ji donutila se vynořit, když proplouvala průlivem. Vplula i do našich výsostných vod, ale kurz po našem upozornění upravila,“ uvedl v tamní televizi velitel Šahran Írání. Podle něj se americké plavidlo pokoušelo přes průliv dostat „v naprosté tichosti, aniž by ho kdokoli zpozoroval“.
Americká armáda incident nijak nekomentovala. Námořnictvo Spojených států však několik týdnů předtím informovalo, že na Blízkém východě operuje jaderná ponorka USS Florida s balistickými řízenými střelami.
Aktuální snahu USA o dohled nad komerčním provozem v Hormuzském průlivu dle AFP komentoval na pondělní tiskové konferenci mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání s tím, že rozmístění amerických lodí slouží pouze zájmům Washingtonu. „Vojenská přítomnost americké vlády v regionu nikdy nevytvořila bezpečnost. Jejich zájmy v tomto regionu je vždy nutily podněcovat nestabilitu a nejistotu,“ řekl novinářům.
Mluvčí íránských Revolučních gard Ramazán Šaríf mezitím podle státní tiskové agentury IRNA uvedl, že Írán prý „dosáhl takové úrovně síly a moci, že může oplatit jakýkoli zlovolný čin USA, jako je například zabavení lodí“.
Více než tři tisíce amerických mariňáků doplní přibližně 30 tisíc amerických vojáků, kteří jsou již rozmístěni po celém Blízkém východě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Franta z přístavu
_profil_top.jpg)
