Džuveč s tuňákem. Hledání ztraceného času. Pomůžete?
Džuveč s tuňákem, rekonstrukce někdejší pochoutky. • Kdo měl rád džuveč s tuňákem? • Odkud přicházela kdysi oblíbená rybí specialita? • Proč nelze opatřit přesnou recepturu obsahu balkánské konzervy? • Džuveč s tuňákem není „lečo s rybou. • Pomůžete s rekonstrukcí? • Máte nápad, jak džuveč s tuňákem „vyladit“ do původní podoby? • Vyzkoušejte nabízenou variantu a napište své tipy. •
Jakmile se někde objeví slovo „džuveč“, mnoha lidem spíš „zralejšího“ věku naskočí spojení „džuveč s tuňákem“. Kdysi to bývala populární konzerva: Do práce na svačinu, do trampského batohu, k osamělým labužnickým večeřím… Souborem okolností už na džuveč s tuňákem jenom vzpomínají. Lze vrátit čas a připomenout si rybí pochoutku domácí výrobou džuveče s tuňákem?
Hledání ztracené konzervy
Patřil k delikatesám pro dospělé. Když se ta konzerva tu a tam objevila v domácnosti mých rodičů, také jsme samozřejmě „oblízly“. Džuveč s tuňákem. Malou plechovku téhož obsahu přivážel rovněž děda z lázní. Byla součástí lázeňského „kádečka“ (KDP, konzervovaná dávka potravin), kterou dostávali lázeňští pacienti na cestu z léčebného pobytu domů.
Odkud konzerva pocházela?
Pamětníci odhadují, že se konzervovaný džuveč s tuňákem dovážel do ČSSR z bývalé Jugoslávie. Někteří se zas domnívají, že to bylo z Bulharska. Připomínané země od té doby změnily státní zřízení a ekonomický systém. To je jeden z důvodů, proč nelze v současné době sehnat originální recepturu této dost oblíbené rybí pochoutky. V řetězci Makro se občas objevil podobný výrobek ze současného Slovinska, jenže… Proto je asi nejlepší spolehnout se na domácí výrobu džuveče s tuňákem. A domácí výrobek v rámci možností připodobnit tomu původnímu.
Se „smyslů“ plným úsměvem ;=)
K tomu bude zapotřebí víc syslů. Proč? Protože čím víc syslů, tím víc smyslů. ;=) A o smysly (v biologickém smyslu, čivy) tu jde nejvíc (zrak, chuť, čich).
Vzpomínky na džuveč s tuňákem se trochu rozcházejí. Konzerva prý obsahovala:
- Maso, zeleninu a rýži;
- Jen směs zeleniny (balkánské) a rybího masa (tuňáka). Ve směsi nebyla rýže ani brambory, jak to bývá u jiných typů džuvečů.
Technologii domácí přípravy je třeba podřídit skutečnosti, že bude použito již tepelně upravené, konzervované rybí maso.
Doma zhotovený džuveč s tuňákem je možno konzumovat
- za tepla (s rýží, s chlebem, bramborem),
- za studena (s topinkami, s pečivem),
- a nebo „někdy příště“, protože lze pokrm zavařit jako konzervu.
Džuveč s tuňákem, rekonstrukce
Suroviny na džuveč
Na džuveč bude třeba: Nepálivá zeleninová paprika, vyzrálá pevná rajčata, cibule, lilek baklažán, mladý hrášek, zelené fazolky (nejsou nutné). Maso tuňáka ve vlastní šťávě. Komerčně vyrobený kečup. Oblíbený olej. Koření, worcester. Jenže kolik čeho? Tak znovu, a přehledně:
- 2 střední, nebo 1 velká cibule
- 5 paprik (jakýchkoliv, ale nepálivých)
- 5 pevných masitých rajčat
- 1 malý lilek baklažán (nebo polovina velkého plodu)
- 200 – 250 g konzervovaný sterilovaný hrášek bez nálevu
- asi 100 g drobných fazolových lusků (nejsou nutné)
- 80 ml slunečnicového oleje
- 150 – 200 ml průmyslově vyráběný kečup, nikoliv domácí
- sůl, pepř, mletá paprika, worcesterská omáčka, čubrica
- asi 250 g konzervovaného tuňáka ve vlastní šťávě nebo ve slunečnicovém oleji
Základem je zeleninový základ
Nejprve připravím zeleninový základ. Pozor, nemělo by to být zeleninové lečo. Proto jsou suroviny na základ sice podobné, ale nikoliv stejné. Navíc je třeba lilek baklažán. Lilky 21. století už nebývají hořké, proto je možno lilek nakrájet tak, jak je. Bez nějakého „pocení“.
Na oleji nechám zrůžovět nakrájenou cibuli. Přisypu na proužky nakrájené papriky, lilek, rajčata. Osolím, přidám špetku (ne víc) tymiánu, bobkový list, trochu pepře a sladké mleté papriky. Odkryté dusím, aby se vypařilo co nejvíc šťávy. Přisypu hrášek. Volím sterilovaný. Vyzkoušela jsem rovněž hrášek mražený, a dokonce i hrášek čerstvý. Pokorně jsem uznala, že hrášek sterilovaný je ve směsi nejchutnější.
Někdy přidám i trochu drobnějších fazolových lusků, klidně i mražených. Ty nejsou nutné, a mám dokonce dojem, že v původní konzervě džuveče ani nebyly. Ovšem prospějí základu a balkánské receptury na džuveče někdy fazolky doporučují.
Při vyšší teplotě směs za stálého míchání stále odpařuji. A teď to přijde, popření mé vlastní teorie o zbytečnosti přidávat kečup tam, kde lze použít čerstvou zeleninu. Do zeleniny přiliji asi 150 ml kupovaného kečupu.
Hned vysvětlím důvody: Je třeba, aby se směs „svázala“, aby se přestala oddělovat dušením puštěná voda ze zeleniny. To způsobí všechna ta aditiva do komerčních kečupů přidávaná: zahušťovadla, emulgátory. Bylo by možné „svázat“ směs také komerčním hustým rajským protlakem (stejná aditiva). Jenže kečup je kořeněný, a tu chuť chci do džuveče dostat, má-li se co nejvíc podobat někdejší komerční konzervě.
Zamíchám, ochutnám. Chuťově doladím vším, co dle mého jazyka chybí (sůl, kečup, paprika, střik worcestru. Prospěje také malé kontrolované množství balkánského koření „čubrica“. Ale jen špetka, protože na čubricu příliš zvyklí nejsme).
Až teprve do dochucené zeleniny přidám maso z tuňáka konzervovaného ve vlastní šťávě, nebo tuňáka ve slunečnicovém oleji.
Kde lovím tuňáky?
Doma jsme si jsme si navykli jednou za kvartál kupovat „železnou zásobu“ tuňáka ze zásilkového „rybího“ obchodu. Dodávají tuňáka v hermeticky uzavřených balíčcích po jednom kilogramu. Není to nijak závratně drahé. Při současném růstu cen základního potravinového zboží je to kilo “ nadstavbového“ tuňáka docela „levná“ záležitost (rok 2023). A hlavně, kilogram tuňáka, tak to je už je „pořádná hromada“ rybího masa. Navíc se nemusejí počítat ztráty vzniklé vařením. Výrobce deklaruje pouhých 5% slunečnicového oleje / kilogram masa.
Když balíček otevřu, okamžitě ten den máme tuňáka k obědu (ooo, já jej mám nejraději natur, jen na pánvi ohřátého a s bramborovou kaší). Zbylé maso rozdělím do krabiček se sponou, zvážím, popíšu a uložím do mrazáku (výrobce to doporučuje). Jedna čtvrtkilová krabička padne na džuveč.
Přirozeně rozmrzlé maso překlopím do zeleninové směsi, lehce promíchám (abych maso příliš nerozbila). Nechám projít varem, ochutnám, případně dochutím. A je hotovo.
V prvním kole máme džuveč jako hlavní teplé jídlo. Pantáta to má rád s brambory, já s kulatozrnnou rýží. Výtečné jsou i brambory pečené (tzv. americké) nebo čerstvý chleba.
Zbytek džuveče přeliji do malých zavařovacích sklenic. Zavíčkuji a při 90 °Celsia 30 minut steriluji. Vybírám menší skleničky o objemu do 200 ml. Prostě množství džuveče na jednu porci. Skleničky popíšu datem výroby a uložím do lednice. Když pak „někdo“ třeba přijde večer domů s hladem po nějakém tom pivu, porce džuveče mu přijde k chuti.
Ovšem domácí konzervy džuveče s tuňákem se nehodí pouze k podpoře „pijáckých chutí“, abyste si nemysleli. Taková sklenička džuveče poslouží také k dobré večeři nebo k bohatýrské snídani. Stačí opéct na tuku pár krajíců chleba a džuveč natřít na topinky. Ani není třeba topinky potírat česnekem, tak je to dobré.
Co tomu říkáte?
Vyzkoušeli jste? A co tomu říkáte? Je to ono? Jak byste džuveč s tuňákem „vyladili“? Napište, prosím, své tipy do diskusního okénka pod článkem. Vaše názory jistě nezapadnou. Vždyť „Více hlav, více smyslů“
https://makova-panenka.cz/recepty/dzuvec-s-tunakem-hledani-ztraceneho-casu-pomuzete/https://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2023/08/dzuvec_tuna_mp26.jpghttps://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2023/08/dzuvec_tuna_mp26-150x150.jpgHlavní jídlaRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAbalkánské jídlo,balkánské recepty,balkánský džuvec,džuveč konzerva,džuveč recept originál,džuveč s bramborem,džuveč s rýží,jugoslávská jídlo,recepty s tuňákem,retro recepty,socialistické recepty,srbské rizoto s tuňákem recept,tuňák konzerva recept,tuňák z konzervy recepty,tuňákový džuveč receptyDžuveč s tuňákem, rekonstrukce někdejší pochoutky. • Kdo měl rád džuveč s tuňákem? • Odkud přicházela kdysi oblíbená rybí specialita? • Proč nelze opatřit přesnou recepturu obsahu balkánské konzervy? • Džuveč s tuňákem není 'lečo s rybou. • Pomůžete s rekonstrukcí? • Máte nápad, jak džuveč s tuňákem 'vyladit'...receptar jezzina@seznam.czAuthorMAKOVÁ PANENKA
Uz jsem to sem pred nekolika lety psal. Na tu konzervu mam kulinarskou vypominku z mladi. kupovali jsme si ji vzdy na cesty na zapasy. Vzpominam ze krome tunaka tam byla ryze, byla mirne pikantni a olej. Co tam bylo za zeleninu si nevzpominam, mam takovy dojem ze tam byl hrasek. Brambory tam rozhodne nebyly. Hodne uspechu pri ladeni receptu. Jo a mam takovy dojem ze to vyrabela Rybena, ale nevim to urcite.
Jeste jsem si vzpomnel, ta konzerva se jmenovala Srbsky dzuvec s tunakem.