Už déle než 200 let nám udává rytmus. Autor metronomu vyvinul i naslouchadla pro Beethovena a objížděl svět s automatickým šachistou

Tempo metronomu se nastavuje v úderech za minutu a označuje jako „M.M.“ (tedy Mälzelův metronom), případně jen číslem a čtvrťovou notou, nebo v anglické literatuře jako BPM (beats per minute). Bývá vybaven zvonkem nebo jiným zařízením, který zdůrazňuje každý druhý, třetí, čtvrtý nebo šestý úder jako „těžkou dobu“, počátek každého taktu.

• Mälzelův metronom (©Wikipedie)

Johann Nepomuk Mälzel se narodil 15. srpna 1772. Věnoval se hře na klavír, ale proslulost mu přinesl právě jeho vynález, který se stal předchůdcem moderního metronomu. Mälzel jej sestrojil na podnět Ludwiga van Beethovena v roce 1816. Jednalo se o jednoduchý hodinový stroj s pružinou a reverzním kyvadlem, jehož dobu kyvu bylo možné měnit posouváním závaží.

Johann Nepomuk Mälzel byl od roku 1810 dvorním strojníkem u vídeňského dvora. Zabýval se stavbou herních automatů a sestrojil též tzv. panharmonikon, orchestrion sestávající z 259 jednotlivých nástrojů, včetně 38 klarinetů, 37 fléten a 36 hobojů. O osobních a patrně poměrně úzkých vzájemných vztazích mezi vynálezcem a vídeňským géniem svědčí i to, že Mälzelův nový hudební stroj zaujal Beethovena natolik, že pro něj napsal symfonii.

Jednalo se o skladbu Wellingtonovo vítězství aneb Bitva u Vittoria (Wellingtons Sieg oder die Schlacht bei Vittoria), která ve své době sklidila velký úspěch. Poprvé byla uvedena roku 1813 na koncertě uspořádaném ve Vídni na počest rakouských a bavorských vojáků, kteří bojovali proti Napoleonovi Bonaparte v bitvě u Hannau. Mälzel na koncertě představil ještě jeden svůj vynález, tzv. mechanického trumpetistu, který zahrál dva pochody skladatelů Jana Ladislava Dusíka a Ignaze Josepha Pleyela.

• Akustická naslouchadla, která vyvinul Mälzel pro Beethovena (©bridgemanimages.com)

Poté, co slavný skladatel ztratil sluch, vyrobil Mälzel Beethovenovi sadu sluchadel. Vyvinul pro něj řadu různě tvarovaných ušních trumpet, z nichž některé se měly připevňovat na hlavu pomocí obručí. Čtyři z těchto naslouchadel se dochovala v Beethovenově domě v Bonnu a další je v majetku Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni.

• Mědirytina zachycující údajný šachový automat Turek (©Wikipedie)

Technickými vynálezy a hračkami se ostatně Mänzel zabýval intenzivně po celý život a v různých podobách. V roce 1808 se stal majitelem šachového stroje Turek, který zakoupil od syna zemřelého vynálezce Wolfganga von Kempelena. Tento stroj byl vydáván za automatického hráče šachu, ovšem ve skutečnosti během hry uvnitř ukrýval skutečného šachistu. Se strojem, který dále vylepšil jednoduchým hlasovým aparátem umožňujícím hlásit soupeři šach, pak cestoval řadu let po Evropě a Spojených státech. Na Kempelenův šachový stroj Turek i Mänzelův podíl na něm odkazuje dokonce povídka Edgara Allana Poea s názvem Von Kempelen a jeho objev.

Johann Nepomuk Mälzel zemřel 21. července 1838 na lodi ve venezuelském přístavu La Guaira, když se vracel se svým strojem z turné na Kubě.

Úvodní foto (©GettyImages)