Serhej z Ukrajiny stojí v Praze a odplivne si na zem dírou v zubech.

Najednou se objeví víla a říká: „Jsem evropská sociálně liberální víla! Přiletěla jsem ti splnit tři přání!“

„Podívej se na mou díru v puse! Chci být zase fešák a dát si opravit všechny zuby!“ přeje si Serjoža.

Sotva vyslovil tato slova, byl okamžitě schválen zákon o bezplatném zubním ošetření a protetice pro cizince a jeho ústa zářila sněhobílým hollywoodským úsměvem.

„Opravdu mi tu chybí televize a rádio v mém jazyce a také chci mít sociální jistoty a benefity!“

Sergej ani nestihl ani dokončit větu, protože skončil v krásném bytě, který za něj zaplatil stát. Na stole je text zákona o různých sociálních výhodách a o pobíraných dávkách. Byt je kompletně zařízen a vybaven elektrospotřebiči v souladu se zákonem o pomoci pro cizince.

Šťastný Serhej už prostě neví, o co ještě jiného žádat, ale jedna touha stále zbývá. A tak vysloví poslední přání: „Chci být skutečným Evropanem. Chci být opravdový Čech a jmenovat se třeba Pavel Rambousek!“

Než stačil větu dokončit, vše zmizelo a on se znovu ocitl na ulici s dírou v zubech.

„Co se stalo?“ ptá se udiveně se víly.

„Že se nestydíte pane Rambousek, pořád něco žebrat po státu! Musíte se sám o sebe postarat! Vláda tu není od toho, aby lidem pomáhala. Mimochodem, už máte zaplacené všechny daně? Jděte a hledejte si práci!“