Její zalíbení ve svatbách došlo hodně daleko. Zasloužila si Markéta Pyskatá své přízvisko?

Její zalíbení ve svatbách došlo hodně daleko. Zasloužila si Markéta Pyskatá své přízvisko?

Foto: ANKAWÜ / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Jediná dědička Tyrolska a příbuzná Karla IV., jíž se říkalo Pyskatá. Intrikánka, která se spikla proti svému manželovi. To byla Markéta Tyrolská.

Nepříliš šťastné dospívání po boku osmiletého manžela

Narodila se v roce 1318 jako dcera Jindřicha Korutanského. Narození se do tohoto rodu jí přineslo právo zdědit Tyrolsko. Ve svých 12 letech byla provdaná za tehdy osmiletého Jana Jindřicha Lucemburského. Ten nebyl nikým jiným než bratrem Karla IV. V té době byl českým králem Jan Lucemburský, který se kralování ujal v roce 1310 poté, co z trůnu sesadil otce Markéty, Jindřicha Korutanského.

Manželství jí dlouho nevydrželo. Vzhledem ke své povaze a intrikánství za pomoci tyrolské šlechty vypudila svého manžela z hradu Tirol. Vše svedla na manželovu impotenci. Ve skutečnosti jí ale mělo spíše vadit neustále Janovo posmívání se. Zároveň se měla snažit hájit zájmy rodu Menhartovců. Konkrétně chtěla dopomoci k moci Ludvíku Bavorovi. Aby také ne, když se o pár let později stal jejím druhým manželem.

Její druhý sňatek oficiálně neměl platit

Znovu se vdala krátce po svém odloučení s prvním manželem. A to i přesto, že papežem nikdy nebyla oficiálně rozvedena. Velkou hlavu si z toho ale nedělala a provdala se za Ludvíka Bavora zvaného Branibořana. Tím proti sobě poštvala nejenom samotného papeže a celou církev, ale také rod Lucemburků. Ten od této události vedl s rodem Wittelsbachů spory trvající až do roku 1410.

Kde se vzala přezdívka Pyskatá?
Podle dochovaných záznamů byla Markéta velmi krásnou ženou | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Kde se vzala přezdívka Pyskatá?

Podle dochovaných záznamů byla Markéta velmi krásnou ženou. Označení Pyskatá tak nemělo vzniknout kvůli jejímu vzhledu. K přízvisku Pyskatá se měla dostat poté, co byl v roce 1359 církví schválen její druhý sňatek. To se ale nelíbilo církevní propagandě, která jí přiřkla právě tuto přezdívku.

Existují ale i opačné informace. A sice, že Markéta nebyla nejenom nepříjemná a neoblíbená, ale také ošklivá. Některé zdroje ji popisují jako ženu s ústy jako opice. Svůj nepříliš půvabný zjev měla maskovat silným líčením a oblečením hodné šlechtičny té doby. Aby se jí lidé za ošklivost neposmívali, měla být také velmi vzdělaná.

Reklama

Asi již nezjistíme, kde je pravda. Ať tak či onak nikdo jí už nikdy nedokáže vzít, že se dokázala provdat hned za dva muže mocných rodů.

Tři děti zemřely, čtvrté bylo slabomyslné

Její osud nebyl nikterak veselý. Během dvou manželství dokázala porodit hned čtyři děti. Obě z dcer i jeden ze synů se ani nedožili dospělosti. Syn Menhard III., který do plnoletosti dorostl, byl zase slabomyslný a jako takový se nedokázal o hrabství řádně starat. Zemřel náhle v roce 1363. Protože mu bylo pouhých 18 let, Markétu jeho smrt velmi zarmoutila.

Coby žena v pokročilejším věku, rozhodla se Markéta přenechat tyrolské hrabství švagrovi zemřelého syna Rudolfovi IV. V té době se tak tamější panství rozpadlo, protože Korutany následně ovládl Albrecht II. Habsburský.

S manželem neprožívala zrovna šťastné období. Ze začátku si jí sice její muž vážil za její inteligenci a vzdělanost. Později byl ale jejich vztah oboustranně narušen nejednou nevěrou.

Román poskytující spoustu informací

Spoustu informací, které o Markétě víme, sepsal v historickém románu spisovatel Lion Feuchtwanger. Ten ji v knize Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá barvitě popisuje jako dívku s otylým tělem a krátkými končetinami. Právě zde se i setkáváme s výrazem, který ji připodobňuje k podobě opice s obrovským spodním rtem a vypouklými čelistmi.

O svou zemi se náležitě starala

Snažila se, aby její země neustále vzkvétala. Do Tyrolska proto pozvala nejednoho židovského obchodníka. Její snaha o pomoc zemi ji ale nakonec přinesla pouze problémy. Po vypuknutí moru v Evropě byla nařknuta z toho, že mor do Evropy přinesli právě Markétou pozvaní Židé.

Nepříliš šťastný život Markéty skončil v roce 1369. Ve Vídni přirozenou smrtí zemřela jakožto žena, která nedokázala žádnému z potomků předat svůj nabytý majetek. Pochovaná je v minoritském kostele.

Reklama
Zdroj článku:
Reklama