OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak vzniká bouřka a jak ji poznat na radaru?

1 Jak bouřka vzniká?

Pro vytvoření bouřky je zásadní, aby se sešly všechny podmínky v té správné míře. Podstatná je teplota vzduchu v různých nadmořských výškách a dostatečná vlhkost. Při kondenzaci a mrznutí se totiž v oblaku uvolňuje teplo, které bouřce dodává energii a pohání ji jako palivo.

Jen tyto dvě „přísady“ ale pro její zahájení nestačí. Zásadní je spouštěč, který způsobí, že prohřátý vzduch lehčí než jeho okolí začne stoupat a vytvoří bouřková mračna. Spouštěčem často bývá atmosférická fronta, sbíhavost větru při zemi, ale také kopec, pohoří nebo výtok studeného vzduchu z jiné okolní bouře.

„Bouřky tak vznikají hlavně koncem jara a v létě během dne, kdy je zemský povrch ohříván intenzivním slunečním zářením,“ popsali meteorologové z ČHMÚ.

Když je výstupný proud dostatečně silný, oblačnost se může vyvinout do bouřkového stádia, tedy do takzvaného Cumulonimbu (česky dešťová kupa). Ty se zastaví při dosažení horní hranice troposféry, v létě až 14 kilometrů nad zemským povrchem. V tu chvíli mrak připomíná kovadlinu a jeho horní část je tvořena krystalky ledu.

Atlas mraků: Poznejte z nich, jestli zaprší a jaké čekat počasí

Vzduch se na vrcholu této oblačnosti ochlazuje, vlivem zemské přitažlivosti a za přispění srážek začíná klesat a vytváří oblast sestupných pohybů v týlové části oblaku. „V této fázi oblačnost vstupuje do nejničivějšího stádia,“ uvádějí meteorologové. Vzestupné pohyby teplého vzduchu a sestupné pohyby studeného způsobují a zesilují tvorbu opačně orientovaných elektrických nábojů, které vedou ke vzniku blesků.

2 Co jsou to hromy a blesky?

Blesky v číslech Napětí: 100 milionů až 1 miliarda voltů Proud: 50 000 ampér Teplota: 10 000 až 33 000 °C Čas: 0,2 vteřiny Počet: 3 miliardy za rok

Blesky jsou elektrické výboje, které vznikají při separaci kladných a záporných nábojů v oblacích nebo na povrchu Země. Mohou mít nejrůznější tvary i zabarvení, při zásahu mohou být ničivé a smrtelné. Probíhají mezi oblaky, oblakem a zemí nebo oblakem a okolním vzduchem.

Hrom je zase zvukový doprovod blesku, pro člověka však neškodný. Jeho zdrojem je tlaková vlna která vzniká náhlým zvětšením objemu vzduchu v blesku při jeho ohřátí.

3 Jak se silné bouřky předpovídají?

„Předpovědět bouřku je pro meteorologa náročné,“ míní meteoroložka. Meteorologové podle ní totiž sledují labilitu atmosféry, kterou určuje její teplotní zvrstvení. Znamená to, že se teplota vzduchu proměňuje společně s nadmořskou výškou, běžně tak zpozorní ve chvílích, kdy teplý vzduch od země stoupá. Dál pozorují zmíněnou vlhkost v atmosféře a vítr, což jsou faktory pro začátek bouře nezbytné.

Co říkají mraky o počasí. Podívejte se

Meteorologové dokáží bouřku předpovědět s předstihem jednoho až dvou dnů, a to na určitém území velikosti zhruba kraje, vysvětlovala také mluvčí ČHMÚ Martina Součková.

Ústav je podle ní schopný předpovědět také výskyt takzvané supercely, tedy typu konvektivní bouře, jejíž část rotuje kolem své vertikální osy. Může také odhadnout, které z probíhajících bouří se v tento typ bouře vyvíjí. Není ale možné určit, v jakém konkrétním místě v řádu okresů a měst nebo v jakém čase se tyto supercely vyskytnou.

Meteoroložka: Potenciál extrémních jevů byl obří, ale musíme komunikovat jinak

4 Jak bouřku poznám na radaru?

„Spolehlivě bouřku poznáte pomocí detekce blesků. Blesky se na mapě vykreslí znaménky mínus nebo plus, a to podle typu detekovaného výboje. Někdy je potřeba v radarovém prohlížeči zapnout vrstvu s detekcí blesků. V mobilní aplikaci nemusí být tato funkce vůbec k dispozici,“ říká meteoroložka Tereza Matušková z ČHMÚ.

Za bouřky jděte dovnitř, před bleskem ochrání také les. Hlavně si nelehejte

Důležitá je také barva odrazu, která souvisí s intenzitou srážek. Slabé srážky se zbarvují modře, silnější déšť má naopak zelenou, rudou a až bílou barvu, která značí kroupy. Jestliže radar ukazuje větší modře až zeleně zbarvenou plochu, jde pouze o vrstevnatou srážkovou oblačnost. „Bouřky tvoří menší plochy a na radaru bývají ostřeji ohraničené a hlavně mají ve svém středu vyšší odrazivosti, takže jsou často zbarveny oranžově až červeně,“ komentuje Matušková.

5 Může být předpověď mylná?

Určitě ano, intenzitu a výskyt bouřky ovlivňuje nespočet faktorů, které se následně můžou vyskytnout ve slabší intenzitě, než meteorologové předpokládají. Nedávný případ mylné předpovědi pochází z konce června, kdy ČHMÚ vydal výstrahu před oranžovým, tedy druhým nejvyšším stupněm nebezpečí. Bouřková vlna ale nedorazila v očekávané síle. „Svou roli mohlo sehrát více faktorů, například mocnost zádržné vrstvy, slabší proudění ve spodních třech kilometrech, možná i přítomnost prachu ze Sahary ve vyšších vrstvách atmosféry,“ vysvětlovala v rozhovoru iDNES.cz na konkrétním příkladu Valachová.

6 Co mám dělat, když udeří?

Při bouřce je nutné se schovat do bezpečí, v domě pak zajistit okna, dveře a volné venkovní předměty. Nebezpečný pro člověka není jen blesk, ale také občasný výskyt větších krup nebo silný vítr, který bouřku běžně provází a může lámat stromy či větve. Jestliže blesk udeří do elektrického vedení nebo jiného vodiče, může dokonce dojít k výpadku elektřiny. Při úderu do stromu, zejména v suché oblasti, hrozí riziko vzniku požáru.

7 Jak moc je bouřka nebezpečná?

Bouřka pro člověka může být až smrtelná. „Zemřít může například při přívalové povodni, po zásahu blesku, když ho trefí velká kroupa nebo když na něj spadne strom ze silného nárazu větru. Nebezpečnost očekávaných bouří se určuje na základě střihu větru, tedy jeho směr a rychlost v různých výškách nad zemí,“ uvádí meteoroložka Michaela Valachová. Pro přehled o přicházejících bouřkách a jejich nebezpečí je vhodné sledovat radar počasí a výstrahy ČHMÚ.

8 Co je tornádo a jak vzniká?

„Tornádo je maximální stádium vývoje bouřky,“ říká letecký meteorolog Petr Dvořák. V některých mracích podle něj probíhá specifická cirkulace, která jeho vývoji může napomáhat, cirkulací v oblaku totiž vzniká silný podtlak a vytváří se vír. Ten se však musí povrchu země dotknout alespoň jednou, aby za tornádo mohl být označen.

Tornáda se vyskytují globálně, v některých oblastech ovšem častěji a silněji. U nás se netradičně silné tornádo společně s bouří a intenzivním krupobitím objevilo v červnu 2021 na Břeclavsku a Hodonínsku, kde zanechalo značné škody.

Bouře předpovíme, ale o tornádu nevíme do posledních minut, říká mluvčí ČHMÚ

Vznik tornáda není podle mluvčí meteorologů možné spolehlivě předpovědět. „Současný stav výzkumu neumožňuje předpovědět, na které ze supercel se vyskytne tornádo, a to nejen v Česku, ale kdekoliv ve světě,“ uvedla Součková.

O možném výskytu tornáda se tedy i meteorologové dozvídají až v momentě, kdy se tromba (atmosférický vír s přibližně vertikální osou rotace, pozn. red.) začne spouštět z bouře k zemi.