Běž domů, Ivane! Ostrava si připomíná výročí srpnové okupace unikátní výstavou

Na celkem 6 panelech, jež jsou umístěny v pěší zóně vedle ulice Jantarové, mezi zastávkou Karolina a nákupním centrem FORUM, naleznete sérii dobových fotografií, které zachycují atmosféru a náladu tehdejších obyvatel Ostravy – především v okolí Nové radnice a v centru města. Dominantou výstavy jsou koláže, zpracované ostravským fotografem a také patriotem Borisem Rennerem. Dramatické události srpna roku 68 ožívají díky propojení tehdejších fotografií s aktuálními snímky. Výstava je interaktivní – díky připojeným QR kódům je například možné prohlédnout si dobé zápisy z jednání tehdejší Rady města a další. Expozice bude před Novou Karolínou umístěna nejméně do pondělí 21. srpna.

Demokratizační proces pražského jara byl násilně přerušen 21. srpna 1968 vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území republiky. Ostrava byla okupována 24. Samaro-Uljanovskou motostřeleckou divizí genmjr. Grigorije Petroviče Jaškina zvanou Železná. Jednotky se rychle přemístily k Nové radnici, před velké závody, obsadily letiště v Mošnově a další strategické pozice.

Občané od ranních hodin 21. srpna zaplavili centrum města, především okolí Nové radnice a tehdejší porubskou Leninovu třídu (dnes Hlavní třída), a také prostranství před významnými podniky. Na ulicích se objevily nápisy, letáky, plakáty a výzvy odsuzující okupaci: „Otec osvoboditel, syn okupant; Ivane, vem si sluhy a táhni domů!; Dubčekovi slivovicu, Kolderovi šibenicu!; Dvacet let jsme prohlubovali přátelství – teď jsme na dně; Vraťte se, neblbněte, vždyť se tady nevejdete!“; a nespočet dalších. Obyvatelé strhávali tabule s názvy ulic a silniční ukazatele. To vyvolalo značnou nevoli velení okupačních vojsk. Generál Jaškin předložil vedení města ultimátum: „Nebude-li sjednán pořádek, bude zahájeno jeho zajišťování střelbou“.  Ještě 21. srpna večer se dohodli zástupci vedení města s velením okupačních jednotek alespoň na přesunu těžké vojenské techniky do Koblova, což přispělo k částečnému uklidnění situace.

Ihned po okupaci začali redaktoři Nové svobody a krajských pracovišť celostátních deníků vydávat Spojené deníky. Také ostravská studia Čs. rozhlasu a Čs. televize se ihned zapojila do protiokupačních aktivit a vysílala improvizované zpravodajství, jehož symboly se stali moderátoři Lubor Tokoš a Luděk Eliáš. Skoro neuvěřitelné bylo nasazení techniků televize a rádia, kteří dokázali zajistit po několik dnů provoz a signál i přes obsazení hlavních vysílačů okupačními vojsky. V ostravské části revíru se netěžilo do 24. srpna 1968. Narušen byl provoz městské hromadné dopravy, vlaky měly značná zpoždění. Lidé vykupovali potraviny, ale také průmyslové zboží. Okupaci odsoudilo plénum i rada ostravského národního výboru, regionální organizace KSČ a další organizace Národní fronty i tisíce občanů. Na 23. srpna byla vyhlášena generální stávka, ke které se připojila většina Ostravanů. Situace se začala pozvolna měnit po návratu vrcholných československých představitelů z Moskvy 26. srpna, kteří byli pod hrubým nátlakem nuceni podepsat tzv. moskevský protokol, jenž prakticky legalizoval pobyt sovětských vojsk na našem území.

Šířící se deziluze přešla později u většiny společnosti v apatii, kterou symbolizoval citáty z jednoho z článků v deníku Nová svoboda z 18. září 1968: „Opojení z volnosti vyprchalo…a Moudrost je sestrou povinnosti.“ Období pražského jara bylo definitivně uzavřeno čistkami v KSČ, které proběhly v souvislosti s výměnou členských legitimací v roce 1970. Ze strany odešli nebo byli vyloučeni prakticky všichni představitelé obrodného procesu. Nastalo dvacetiletí, označované jako normalizace.