Přinášíme pátou část překladu původního článku s názvem ,,The Ideological Subversion of Biology.“. Celkem se můžete těšit na 6 dílů, které budeme postupně zveřejňovat – Redakce KN
***
Ideologické dogma progresivismu, které domněle chrání jisté skupiny obyvatelstva, ničí základní tradici otevřeného výzkumu a vědecké komunikace, píší v odborném časopise američtí biologové.
V magazínu Sceptical Inquirer vyšla rozsáhlá esej dvou biologů, která podrobuje zásadní kritice pronikání progresivní ideologie do oblasti přírodních věd. Jerry Coyne a Luana S. Maroja se v textu hlásí k liberálnímu smýšlení. Jerry Coyne publikoval více než 100 odborných prací, je zastáncem tvrzení, že věda a náboženství nejsou kompatibilní, o čemž v roce 2015 publikoval knihu. Je držitelem Ceny Richarda Dawkinse.
Sceptical Inquirer je přední americký odborný magazín, který byl založen s cílem podpořit vědu a kritické myšlení. Od svého vzniku v roce 1976 odbornými argumenty vysvětluje tvz. paranormální jevy, zpochybňuje konspirační teorie či popírání klimatických změn.
5. „Rasa a etnická příslušnost jsou sociální konstrukty bez vědeckého nebo biologického významu.“
Toto je něco, o čem se moc často nemluví: tvrzení, že studium rozdílů mezi rasami, etnickými skupinami nebo populacemi nemá žádnou empirickou hodnotu. Taková práce je největším tabu v biologii, tvrdí se, že je ze své podstaty rasistická a škodlivá. Tvrzení v nadpisu tohoto odstavce, které je přímou citací redakce Journal of the American Medical Association, je však nesprávné.
Než se pustíme do tohoto nepříjemného tématu, zdůrazňujeme, že dáváme přednost výrazům etnická příslušnost nebo dokonce geografická populace před výrazem rasa, protože druhý jmenovaný termín se vzhledem ke své historické spojitosti s rasismem stal jednoduše příliš polarizujícím.
Kromě toho, původní rasové označení jako bílá, černá a asijská rasa přišlo s chybným názorem, že rasy se snadno rozlišují podle několika znaků, jsou geograficky ohraničené a mají podstatné genetické rozdíly.
***
Ve skutečnosti dnes lidský druh tvoří geograficky blízké skupiny, které mají jen malé až zanedbatelné rozdíly ve frekvencích genetických variant, a existují skupiny uvnitř skupin: potenciálně neomezený počet „ras“. Avšak lidské populace vykazují genetické rozdíly mezi jednotlivými místy a tyto malé rozdíly, sdružené v tisících genů, tvoří podstatné a často diagnostické rozdíly mezi populacemi.
Dokonce ani starý a zastaralý pohled na rasu není biologicky bezvýznamný. Skupina vědců porovnávala široký vzorec genů u více než 3 600 jedinců, kteří se sami identifikovali jako Afroameričané, běloši, východoasiaté nebo Hispánci. Analýza DNA ukázala, že tyto skupiny se dělí na genetické skupiny a že mezi tím, do které skupiny daná osoba patří, a jejím vlastním rasovým sebeurčením existuje 99, 84procentní shoda. To rozhodně dokazuje, že ani starý koncept rasy není „biologicky bezvýznamný“.
Není to však překvapivé, protože vzhledem k omezenému pohybu v minulosti se lidské populace vyvíjely převážně ve vzájemné geografické izolaci – s výjimkou „Hispánců“, což je nedávno smíšená populace, která se nikdy nepovažovala za rasu. Jak ví každý evoluční biolog, geograficky izolované populace se časem geneticky odlišují, a proto můžeme pomocí genů dobře odhadnout, odkud jednotlivé populace pocházejí.
***
Novější práce, které využívají naši schopnost snadno sekvenovat celé genomy, potvrzují vysokou shodu mezi sebeidentifikovanou rasou a genetickými skupinami. Jedna studie třiadvaceti etnických skupin zjistila, že patří do sedmi hlavních „rasových/etnických“ skupin, z nichž každá je spojena s jinou oblastí světa.
Genetická analýza Evropanů v jemnějším měřítku ukázala, že mapa jejich genetické konstrukce se pozoruhodně takřka dokonale shoduje s mapou samotné Evropy. DNA většiny Evropanů dokáže určit jejich pravděpodobné místo narození s přesností přibližně 800 km.
K čemu jsou taková etnická uskupení dobrá? Začněme něčím, co mnozí lidé znají: schopnost odvodit osobní původ z genů. Kdyby neexistovaly rozdíly mezi populacemi, byl by tento úkol nemožný a společnosti zabývající se předky, jako je například 23andMe, by neexistovaly. K tomu, abyste mohli poměrně přesně předpovědět etnický původ, však ani nepotřebujete sekvence DNA. Někdy mohou tento úkol zajistit fyzické znaky: programy umělé inteligence dokáží například poměrně přesně určit rasu, ke které se člověk hlásí, a to pouze na základě rentgenového snímku hrudníku.
V širším měřítku nám genetická analýza celosvětových populací umožnila nejen sledovat historii expanze člověka z Afriky (bylo jich několik), ale také určit data, kdy Homo sapiens kolonizoval různé oblasti světa. K tomu přispěly nejnovější techniky sekvenování lidské „fosilní DNA“.
***
Kromě toho máme k dispozici fosilní DNA skupin, jako jsou Denisované a neandertálci, která nám ve spojení s moderními údaji říká, že se tyto dnes již vyhynulé skupiny v minulosti křížily s předky „moderního“ Homo sapiens a vytvořily alespoň nějaké plodné potomstvo (většina z nás má v genomu nějakou neandertálskou DNA). Přestože archeologie a datování pomocí uhlíku pomohly rekonstruovat historii našeho druhu, z velké části je nahradilo sekvenování DNA žijících lidí a jejich dávných předků.
Genetické studie různých populací mají také medicínskou hodnotu. Například poměrně hodně genetických onemocnění souvisí (i když ne absolutně) s etnickým původem: Tay-Sachsova choroba, srpkovitá anémie, cystická fibróza a dědičná hemochromatóza. Díky těmto souvislostem je diagnostika i prenatální poradenství účinnější, protože znalost etnicity lze využít k zaměření se na konkrétní možné zdravotní problémy.
Výskyt nemocí, jako jsou srdeční choroby, rakovina a cukrovka, se mezi etnickými skupinami rovněž liší, ale tyto nemoci mají jak genetické, tak environmentální příčiny, takže jejich léčba vyžaduje zohlednění stravy a životního stylu.
Nicméně genetická analýza jednotlivců a skupin by mohla pomoci i u těchto složitých onemocnění. Například analýza GWAS založená na studiích specifických pro jednotlivá etnika by mohla poskytnout odhady rizika různých onemocnění prostřednictvím testování kojenců nebo dokonce plodů. Pokud víte, že jste rizikoví, sledováním svého životního stylu můžete snížit pravděpodobnost výskytu závažného onemocnění ve vyšším věku.
***
Naštěstí se začínají shromažďovat data GWAS pro různé etnické skupiny a lékařští výzkumníci již uznávají, že studie různých etnik jsou nezbytné pro pochopení nemocí a snížení zdravotních rozdílů. Genetické výsledky jedné skupiny totiž nemusí být zobecnitelné na výsledky jiných skupin.
Nedávná analýza GWAS týkající se demence například zjistila, že některé oblasti genomu zvyšují riziko u Afroameričanů, ale ne u bílých Američanů. To znamená, že některé geny schopné předpovídat budoucí demenci se budou mezi těmito skupinami lišit a že se mohou lišit i případné zásahy nebo léčba.
***
Existují také forenzní důvody pro spojení genetiky s etnickou příslušností. Ty zahrnují předpovídání toho, jak by mohl vypadat pachatel nebo oběť zločinu (např. rysy obličeje nebo barva očí, kůže a vlasů), na základě vzorku krve, tkáně či spermatu, nebo využití starověké DNA k předpovědi toho, jak mohli vypadat starověcí lidé. V současnosti například víme, že někteří neandrtálci měli světlou pokožku a zrzavé vlasy a že tmavá pokožka a modré oči mohly být před několika tisíci lety běžné u evropských Homo sapiens.
Hlavní otázka genetiky v kulturních válkách se však týká charakteristik chování různých populací a etnických skupin, přičemž za největší tabu se považují rozdíly v inteligenci. Vzhledem k problematické historii takové práce by měl každý výzkumník postupovat opatrně, protože prakticky jakýkoli výsledek, kromě výsledku týkajícího se celosvětové populace, by mohl být zneužit k podpoře předsudků a fanatismu.
Dokonce i pouhé psaní o tomto tématu vedlo k sankcím proti mnoha vědcům, kteří „byli odsuzováni, očerňováni, proti nímž se protestovalo a sepisovaly se petice, byli biti, kopáni, pronásledováni, pomlouváni, cenzurováni, propouštěni z práce a zbavováni čestných titulů„.
Známým příkladem je Bo Winegard, profesor ze státu Ohio, který byl zřejmě vyhozen za pouhou domněnku, že mezi etnickými skupinami existují rozdíly v kognitivních vlastnostech. To je důvod, proč se většina biologů drží od tohoto tématu dál.
***
Tabu není, zda mezi skupinami existují pozorovatelné rozdíly v IQ a životních výsledcích, protože ty jsou dobře známé a snadno měřitelné pomocí standardizovaných testů. Otázkou spíše je, co tyto rozdíly způsobuje: genetické rozdíly, společenské problémy, jako je chudoba, rasismus v minulosti i současnosti, kulturní rozdíly, špatný přístup ke vzdělání, interakce mezi geny a sociálním prostředím nebo kombinace všech těchto faktorů.
K zodpovězení této otázky bylo použito několik metod, včetně studií adopce, analýzy etnicky smíšených populací a GWAS. Všechny genomické analýzy se sice soustředily na dosažené vzdělání – které silně souvisí s odhady IQ a mírou úspěchu v životě – ale zaměřovaly se téměř výhradně na bělošské potomky Evropanů. A prediktivní síla těchto etnicky bělošských výsledků GWAS se téměř vytrácí, když je aplikujete na jiné etnické skupiny.
Důvodem tohoto poklesu relevantnosti jsou genetické rozdíly mezi skupinami, včetně rozdílů mezi podmnožinou genů, které ovlivňují dosažené vzdělání; existence různých variant stejných genů souvisejících s oběma skupinami nebo rozdíly mezi skupinami v tom, jak geny a jejich varianty interagují mezi sebou a s prostředím. Z toho vyplývá, že není snadné převést zjištění z jedné etnické skupiny na druhou; každou skupinu je třeba zkoumat zvlášť.
***
Analýzu behaviorálních a kognitivních rozdílů mezi skupinami komplikují dva další problémy. Zaprvé, tyto vlastnosti jsou obvykle ovlivněny změnami ve stovkách, ne-li tisících genů rozmístěných v celém genomu. Za druhé, tyto geny jsou fyzicky propojeny s jinými geny na chromozomech. Dohromady to znamená, že mnoho genů pro vnější vzhled (barva, struktura obličeje, struktura vlasů) – tj. samotné geny, které poskytují informace o etnické příslušnosti člověka – jsou fyzicky propojeny s jinými geny, včetně genů pro dosažené vzdělání.
Vzhledem k tomu, že geny ležící na chromozomech blízko sebe se dědí společně, nemáme možnost zcela oddělit geny ovlivňující vzhled od genů ovlivňujících dosažené vzdělání. Pokud rozdíly v dosažených výsledcích mezi jednotlivými skupinami pocházejí alespoň částečně z toho, že společnost zachází s lidmi odlišně, pokud vypadají jinak (např. kvůli bigotnosti a rasismu), pak se společenský efekt způsobený „geny vzhledu“ mísí s přímým efektem „genů akademických úspěchů“.
***
Navzdory obtížím při oddělování vlivu genů a prostředí je však pochopení genetických vlivů v rámci různých skupin pro společnost přínosné. Například studie GWAS – prováděné samostatně pro každou etnickou skupinu – by mohly objasnit, zda se genetické varianty spojené s výsledky vzdělávání liší mezi různými skupinami nebo zda odlišně reagují na intervence prostředí.
Představte si například gen, jehož varianty by souvisely s funkcí štítné žlázy. Dále si představte, že varianty tohoto genu, které snižují funkci štítné žlázy a způsobují nedostatek jódu, jsou spojeny s nižším dosaženým vzděláním a že varianty s nízkým obsahem jódu jsou častější u bělochů než u Asiatů. („Není to zcela odtržené od reality: nedostatek jódu může snížit IQ o celých patnáct bodů a geny mohou ovlivnit, jak člověk reaguje na stravu s nedostatkem jódu.„).
Jednoduchý zásah by mohl zahrnovat doplňování jódu u bělochů s „nízko expresivními“ variantami DNA, ale ne u těch s „vysoko expresivními“ variantami (příliš mnoho jódu je toxické). Tento příklad není nadsázkou, protože víme, že různé skupiny mají mnoho jedinečných forem genů (tj. „soukromých alel„), které mohou mít důležitý vliv na chování i na jejich vlastní jedinečné interakce s prostředím.
Z tohoto příkladu by mělo být zřejmé, že důvodem zkoumání genetických rozdílů mezi etnickými skupinami je zvýšit úspěšnost jedinců, jejichž DNA je známa, nikoliv hodnotit různé skupiny pro ten či onen rys. Abychom však mohli toto zvýšení uskutečnit, musíme nejprve pochopit povahu genetických rozdílů mezi skupinami. Mnoho námitek proti tomuto druhu práce zmizí, když si uvědomíte, že ačkoli se zaměřujeme na populačně specifické segmenty DNA spojené s úspěchem, hlavním cílem je pomoci každému člověku dosáhnout co nejlepších výsledků.
***
Podle našeho názoru by proto výzkum znalostí nebo dosaženého vzdělání v rámci jednotlivých skupin a mezi nimi neměl být démonizován, zakazován nebo automaticky odmítán ke zveřejnění a údaje by měly být veřejně dostupné. Je samozřejmé, že vědci by měli být při takovém výzkumu opatrní a ostražití, aby nedošlo ke zneužití nebo zkreslení. V konečném důsledku je však těžké polemizovat s myšlenkou, že čím více toho budeme vědět – a to se týká i genetiky – tím větší úspěch budeme mít v sociální politice.
Ve skutečnosti existují dobré argumenty, které dokládají, že potlačování výzkumu IQ nebo jeho ztotožňování s rasismem způsobí více škody než užitku. Koneckonců politická rovnost by měla být morálním požadavkem, nikoli empirickou hypotézou, a v konečném důsledku hodnota člověka nezávisí a neměla by záviset na jeho IQ nebo počtu let strávených studiem.
Významný evoluční biolog Ernst Mayr to vyjádřil výstižně:
„Rovnost navzdory zjevné nerovnosti je poněkud sofistikovaný koncept a vyžaduje morální úroveň, které mnozí jedinci zřejmě nejsou schopni dosáhnout. Většinou popírají lidskou rozdílnost a rovnost ztotožňují se stejností. Nebo tvrdí, že lidský druh je v organickém světě jedinečný v tom, že geny řídí pouze morfologické znaky a všechny ostatní duševní nebo charakterové vlastnosti jsou výsledkem „podmíněnosti“ nebo jiných negenetických faktorů (…). Ideologie založená na tak zjevně mylných předpokladech může vést jedině ke katastrofě. Její obhajoba rovnosti lidí je založena na tvrzení o stejnosti. Ve chvíli, kdy se ukáže, že tato rovnost neexistuje, vytratí se i její podpora.“ (Mayr 1963)
Překlad a úprava textu: Redakce KN
Převzato z Postoj.sk (Pôvodný text The Ideological Subversion of Biology vyšiel vo štvrtom tohoročnom čísle odborného magazínu Skeptical Inquirer.)
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme