Muž, který sahá po Mafře. Parťák miliardářů i postav s problémy

V souvislosti s jednáním o prodeji vydavatelského domu Mafra se letos v létě začalo stále častěji objevovat jméno Karla Pražáka. A poté, co podle zdrojů Seznam Zprávy ze souboje vypadla skupina Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada, se z byznysmena Pražáka rázem stal favorit boje o převzetí přední tuzemské mediální skupiny. Kdo vlastně Karel Pražák je a jaké jsou jeho byznysové kořeny a vazby?

„Je kreativní, nápaditý, pracovitý. A velmi zkušený v českém prostředí,“ shrnul Pražákovy charakteristiky pod podmínkou anonymity jeden z lidí, který s ním spolupracoval.

O „zkušenosti v českém prostředí“ vypovídá pestrá paleta vztahů v tuzemském byznysu, jimiž se Pražák vyznačuje. Na jedné straně má úzké vazby se skupinou PPF, spolupracuje se skupinou Penta nebo s miliardářem Danielem Křetínským. Zároveň se však Pražák nebál ani spolupráce s postavami tuzemského byznysu typu Petra Sisáka nebo Tomáše Hrdličky, kteří jsou někdy spojování spíše s poněkud problematickým podnikáním.

Psal se rok 1996 a tehdy sedmadvacetiletý absolvent České zemědělské univerzity v Praze Karel Pražák se po prvních zkušenostech v Pragobance stal manažerem České pojišťovny. Do finanční instituce nepřišel na inzerát, ale jako aktér akcionářského vstupu skupiny PPF. Blízký vztah s majitelem PPF Petrem Kellnerem byl pro Pražáka jedním z hlavních urychlovačů jeho byznysového růstu.

Vztah Pražáka a Kellnera byl natolik těsný, že se Pražák stal dokonce investičním manažerem společnosti PPF Investments. Ta spravovala Kellnerovy soukromé peníze stranou skupiny PPF.

V dresu PPF Investments se Pražák podílel na významných transakcích. Například když Kellnerova skupina v roce 2007 na čas ovládla ústeckého výrobce biopaliv Setuza. Ta na tom v té době nebyla vůbec dobře a potřebovala kapitálovou injekci. Tu poskytla právě PPF a její firmy. A klíčovou roli v operacích PPF kolem Setuzy hrál právě Pražák.

Tehdy se také zrodilo jeho dlouhodobé spojenectví s kontroverzním podnikatelem Petrem Sisákem. Ten měl totiž ve stejné době jako PPF v Setuze rovněž podíl, a to prostřednictvím skupiny Via Chem. Společně vlastnictví Setuzy ale netrvalo déle než půl roku. PPF rychle z chemického podniku odešla, pohledávky vůči Setuze ale držela ještě několik dalších let.

Sisák splatil Kellnerovi dluhy v roce 2011. Takové štěstí však neměli jiní věřitelé Via Chemu. Včetně několika pražských radnic, které investovaly do dluhopisů Sisákovy firmy prostřednictvím podvodné společnosti Key Investments.

Z obligací se staly bezcenné papíry a ze spojenectví se Sisákem se stala toxická záležitost. Ostatně je to právě tato firma a insolvenční machinace kolem ní, kvůli kterým stojí v současnosti Sisák a řada jeho spolupracovníků před soudem.

Nikdy se nepotvrdilo, že to bylo součástí očisty od „toxického“ Sisáka, jisté však je, že zanedlouho po definitivním ukončení dobrodružství PPF se Setuzou se začaly vztahy mezi Kellnerem a Pražákem měnit. Po sedmnácti letech spolupráce s Kellnerem se Pražák v roce 2013 postavil na vlastní nohy. Právě tehdy se zrodila Pražákova skupina Kaprain.

Vazby mezi firmami obou byznysmenů ale přetrvaly dál. Jako „výslužku“ si Pražák z PPF odnesl firmu AB Credit zaměřenou na obchody s problémovými pohledávkami. V roce 2016 získal z Kellnerovy skupiny návdavkem několik velkých realitních projektů v Praze, s nimiž PPF nedokázala pohnout. Byl to například developerský projekt na Vítězném náměstí, rozsáhlé pozemky v Trojmezí nebo projekt na výstavbu mrakodrapů na Chodově.

Ztělesněním přetrvávajících úzkých vazeb mezi PPF a Pražákem se stal také kancelářský projekt, který Kaprain postavil hned vedle libeňské O2 Areny, která patří právě PPF. Hlavním nájemcem tamních kanceláří se nestal nikdo jiný než telekomunikační podnik Cetin patřící opět PPF. A byl to zase Cetin, kdo letos od Kaprainu koupil poskytovatele vysokorychlostního internetu Nej.cz.

V neposlední řadě se Pražák v roce 2022 zapojil do rozsáhlé realitní transakce, která v době napjatých vztahů s Ruskem pomohla dvojici ruských oligarchů Alexandru Abramovi a Alexandru Frolovi vystoupit z developerského projektu Oaks Prague v Nebřenicích u Prahy. A na druhé straně skupině PPF prodat 130 hektarů pozemků na výstavbu bytů v Moskvě.

Kupcem moskevských parcel nebyl nikdo jiný než Abramov a Frolov. Projekt Oaks Prague nakonec ovládl Kaprain.

Stejně jako se Pražák neodstřihl od vazeb na PPF, nadále pokračoval v uzavírání obchodů s Petrem Sisákem. A to i v době, kdy již Sisák čelil vyšetřování v rozsáhlé kauze jeho skupiny Via Chem. Hlavním motivem tohoto případu a rozsáhlých insolvenčních machinací, které kauzu Via Chem doprovázely, bylo zachování Sisákova vlivu na lukrativní ústeckou chemičku Spolchemii.

A právě Spolchemii začal Pražák od Sisáka a menšinových akcionářů postupně přebírat, až významného producenta pryskyřic převzal v roce 2021 zcela. Ostatně právě Spolchemie může podle informací redakce SZ Byznys sehrát klíčovou roli při převzetí vydavatelství Mafra. Agrofert totiž Mafru prodává spolu s pardubickou chemičkou Synthesia, což by pro Spolchemii skýtalo významné spojení.

Ale zpět k dlouholetým vztahům mezi Pražákem a Sisákem. Do Sisákovy zájmové skupiny patřila dříve také Maxima pojišťovna. Investorem této finanční instituce se v roce 2015 nestal nikdo jiný než Pražákův Kaprain.

V neposlední řadě sehrál Karel Pražák klíčovou roli při poslední vlastnické změně fotbalového stadionu Eden v Praze 10. Koncový vlastník se tehdy skrýval za neprůhlednou kyperskou firmou. Často ale v této souvislosti opět zaznívalo jméno Petra Sisáka.

Zadlužený majitel Edenu se dostával pod čím dál větší tlak. V roce 2017 ale nastoupil na scénu Karel Pražák, pomohl Eden oddlužit a otevřít tak cestu k prodeji stadionu do rukou čínské skupiny CEFC.

Navzdory dlouhodobým vazbám na Sisáka se Pražák snaží váhu vzájemných vztahů zlehčovat.

„Znám ho stejně jako desítky dalších podnikatelů, kteří se pohybují na trhu. Za pětadvacet let, co se na tomhle trhu pohybuju, jsem nutně musel potkat všechny, kteří tady něco podstatného dělají,“ uvedl Pražák, když se před několika lety vyjadřoval k vazbám na Sisáka pro server Idnes.cz.

Karel Pražák však dokáže najít společnou řeč s mnohem pestřejší paletou aktérů, než je skupina PPF nebo firmy okolo Petra Sisáka. Společný byznys má například s miliardáři Danielem Křetínským a Romanem Korbačkou, s nimiž spoluvlastní odpadovou firmu AVE.

V realitách zase Pražák spojil síly se skupinou Penta miliardáře Marka Dospivy a jeho partnerů, a to v případě developerských projektů na Vítězném náměstí v Dejvicích.

Mezi známé Karla Pražáka patří také podnikatel Tomáš Hrdlička, opředený pověstí někdejšího „kmotra“ ODS z Prahy 10. Před šesti lety zkoušel Pražák s Hrdličkou společně proniknout do železničního stavitelství, kam tečou směrem od státu velké sumy. Společně získali menšinový podíl ve stavební firmě Chládek a Tintěra. Tento záměr ale zcela nevyšel a v covidových letech ze stavebního podniku opět vystoupili.

Kromě spolupráce se známými postavami tuzemského byznysu se Pražák neváhá opakovaně pouštět také do obchodů s firmami v potížích, které jsou ostatně jeho specialitou. Takto například před lety skoupil pohledávky vůči stavebně-technologické společnosti ČKD Praha DIZ kontroverzního podnikatele Petra Speychala.

S nájezdem na Speychala souviselo před čtyřmi lety rovněž Pražákovo převzetí hokejového klubu HC Sparta Praha. Klub Kaprain pořídil od bývalého brankáře Petra Břízy, který začal jako vlastník Sparty vystupovat v roce 2016, kdy se Speychal dostal do problémů.

Redakce SZ Byznys v kontextu aktuálního jednání Pražáka o převzetí Mafry a Synthesie požádala miliardáře o vyjádření nejen k tomu, kam jeho skupina směřuje, ale též ohledně významu jeho pestrých vazeb pro byznys skupiny Kaprain. Otázky nechal bez odpovědí.