„Nedávno jsme to počítali a byli bychom schopni vyskládat naše archiválie v řadě od Nové Karoliny po svinovské nádraží,“ uvedla ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šústková.

Instituci ročně přibývá 200 metrů archiválií – schraňuje dokumenty od listin a dobových svazků až po noviny, časopisy a knihy, ale také například stará ostravská pečetidla.

Fajront! Ostravský archiv sbírá fotografie a příběhy z časů havířů

Zájemci je však dnes nemusejí studovat jen v archivní badatelně, díky digitalizaci je již 1,6 milionu dokumentů k dispozici na webu. Od roku 2018 je tam i elektronická encyklopedie Ostravy s hesly k osobnostem spjatým s Ostravou, ke zdejším budovám a událostem i pamětním deskám.

Prvním městským archivářem se stal 1. září 1923 středoškolský profesor Alois Adamus.

Archiv města Ostravy vznikl 1. září 1923 a prvním městským archivářem se po výběru v konkurzu stal středoškolský profesor Alois Adamus. Za svou existenci archiv zažil i stěhování sbírek za druhé světové války, kdy byla jejich část převezena mimo Ostravu, a jejich poválečné dohledávání a získávání zpět.

Nejstarší uchovanou listinou je privilegium vydané Karlem IV. 17. května 1362 v Opavě, kterým Ostravě povoluje konání čtrnáctidenního výročního trhu. Nejstarší listinou i s pečetí pak dokument z roku 1426.

Kromě práce s historickými svazky však dohlížejí ostravští archiváři i na to, aby jim úředníci předávali současné dokumenty v takovém stavu, aby se daly v budoucnu použít.

„To, co vzniká dnes, bude jednou archiválie, kterou mohou lidé využít k historickému bádání, ale třeba i pro doložení majetkoprávních nároků. Naším úkolem je předat ji dalším generacím v co nejlepším stavu,“ doplnila Šústková.