Válka na Ukrajině zesílila kybernetické útoky na evropská média. Jejich výrazný nárůst eviduje těsně před parlamentními volbami Slovensko, extrémním případem je Maďarsko, kde nezávislé redakce čelily letos už desítkám napadení hackery. V Česku se stále s následky masivního červnového kyberútoku potýká veřejnoprávní rozhlas.

„Český rozhlas v současné době zpracovává podrobnou interní zprávu o hackerském útoku. S jejími výsledky bude seznámena i Rada ČRo,“ říká na dotaz HlídacíPes.org mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

V červnu hackeři napadli a na řadu hodin vyřadili z provozu web Českého rozhlasu, a to právě ve chvíli, kdy veřejnoprávní rozhlas pořádal konferenci Média a Ukrajina.

Jasnou souvislost mezi útokem a válkou na Ukrajině od začátku viděl nejen ČRo, ale i prezident Petr Pavel, který na zmíněné konferenci také vystoupil. Podle Pavla útok potvrdil, „jak moc protivníkům vadí objektivní informace o konfliktech“.

Napadení ČRo z Ruska?

O dva a půl měsíce později je celková bilance útoku stále nejasná. „Pro nás to byl velmi tristní útok v tom, že jsme řadu dat ztratili,“ řekl v červenci generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral s tím, že se intenzivně pracuje na rekonstrukci webů. Dodnes však webové stránky rozhlasu nefungují zcela tak, jako před útokem a chybí na nich některá audia nebo například celá sekce poskytnutých informací na základě žádostí podle infozákona.

„O žádná důležitá média – fotky, audia – jsme nepřišli, protože je máme uložené bezpečně v našem archivu. Hackerský útok zasáhnul externí datové centrum,“ tvrdí dnes mluvčí Jiří Hošna.

Další detaily o útoku a jeho následcích chce vedení rozhlasu veřejnosti a rozhlasové radě poskytnout až po konzultaci s policií a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Některé detaily už přesto sdělil šéf rozhlasu ve zmíněném červencovém rozhovoru: „Potvrdilo se, že stopy vedou ke skupině hackerů, která je velmi sofistikovaná, má vazby na Ruskou federaci, byla to mimochodem hackerská skupina, která v ten den napadla například i Omnipol (výrobce radiolokačních systémů či letadel L 410 NG, pozn. red.),“ řekl tehdy Zavoral.

Avizoval také chystané posílení nejen kybernetické, ale i fyzické bezpečnosti budov Českého rozhlasu. Do veřejného registru smluv už také přibyla čerstvě uzavřená smlouva se společností Thor Tac, u níž si rozhlas objednal „Bezpečnostní studii stávajícího stavu zabezpečení objektů ČRo spolu s vyhotovením analýzy možných rizik a aktuálních hrozeb s doporučením směřujícím k navýšení bezpečnostního statusu objektů ČRo“.

V posledních dnech čelily kyberútokům některé české banky, i v těchto případech se mluvilo o souvislosti s válkou na Ukrajině.

Články o Ukrajině jako terč

Výrazný nárůst kyberútoků evidují čerstvě i média na Slovensku. Na konci září budou v zemi parlamentní volby, předvolební kampaň je vypjatá a jeden z hlavních volebních favoritů, expremiér Robert Fico, otevřeně vyhlašuje, že v případě návratu k moci zastaví zbrojní dodávky Ukrajině.

„Útoky směřují primárně na články související s válkou na Ukrajině. Díky tomu je zjevné, že útoky přicházejí z Ruska,“ popsal v polovině srpna útok na svou vlastní IT infrastrukturu slovenský zpravodajský portál Aktuality.sk, který se například k Ficovi a jeho proruským postojům staví dlouhodobě ostře kriticky.

Od jara do léta zaznamenal portál více než padesát takzvaných DDoS útoků, což podle provozovatelů webu znamená více než stoprocentní nárůst oproti běžnému stavu.

„Hybridní válka, které jsme svědky i na Slovensku, zahrnuje různé techniky. Její součástí jsou i útoky na média, která fakticky informují o situaci na Ukrajině a na Slovensku,“ napsal server ve zmíněném srpnovém redakčním prohlášení.

S takzvanými DDoS útoky, kdy extrémní počet pokusů o přístup k webu způsobí zpomalení nebo zhroucení serverů a tím vyřadí webové stránky daného média na řadu hodin z provozu, se v uplynulém roce a půl potýká kromě médií i řada veřejných i soukromých institucí v Česku i okolních státech.

V posledních dnech čelily kyberútokům některé české banky, i v těchto případech se mluvilo o souvislosti s válkou na Ukrajině.

Když útoky vyhovují Orbánovi

Na média však mají podobná kybernetická napadení přece jen specifické dopady. Nejde jen o informační výpadek, který může být třeba v době zmíněné slovenské předvolební kampaň zvlášť citlivý, ale také o negativní ekonomický efekt.

Jak upozornil v srpnu Mezinárodní tiskový institut (IPI) se sídlem ve Vídni, který porušování svobody médií podrobně monitoruje, poslední hackerské útoky v Maďarsku se dosud až nápadně vyhýbaly médiím provládním.

Časté útoky a pády zpravodajských webů mohou vést ke ztrátě důvěry inzerentů a tím i k propadu příjmů z reklamy. Redakce navíc musí o to víc investovat do další ochrany proti kyberútokům, což může být zvlášť pro malá nezávislá média fatální finanční zátěž.

Dobře to ukazuje Maďarsko, kde od letošního dubna hackeři napadli už zhruba čtyřicet webů různých maďarských médií. Většinou šlo o ta nezávislá, což přeloženo do maďarských reálií znamená ta, která ještě nepatří do mediální sítě vlády Viktora Orbána a s ní spřízněných podnikatelů.

Nezávislé redakce jsou v Maďarsku už řadu let prakticky vyloučené ze systému státní inzerce, skrze který Orbán naopak mohutně podporuje média šířící vládní propagandu.

Kyberútokům v posledních měsících čelily například k Orbánovi vesměs kritické redakce Telex, HVG, 444.hu nebo Magyar Hang, ale třeba i maďarská pobočka magazínu Forbes. Jak upozornil v srpnu Mezinárodní tiskový institut (IPI) se sídlem ve Vídni, který porušování svobody médií podrobně monitoruje, poslední hackerské útoky v Maďarsku se dosud až nápadně vyhýbaly médiím provládním.

IPI připomíná, že když DDoS útoky loni v březnu postihly naopak několik provládních webů, tehdejší maďarská ministryně spravedlnosti a blízká Orbánova spojenkyně Judit Vargová napadení ostře odsoudila jako omezování svobody slova. Nic takového od vlády ale v případě letošních kyberútoků na nezávislé redakce nezaznělo.

Zatímco v případě loňských útoků na provládní média pachatelé jako motiv uváděli válku na Ukrajině, respektive proruské postoje Viktora Orbána a jeho vlády, u letošních útoků na nezávislé redakce jasné pojítko s Ukrajinou zatím chybí.

Politické pozadí útoků ale naznačuje zmíněný fakt, že desítky letošních útoků míří jednostranně právě proti redakcím, které o Orbánovi i jeho postojích vůči rusko-ukrajinskému konfliktu píší kriticky.

Terčem kyberútoků nebo online šikany se v posledních měsících stala i některá média a novináři například v Polsku, Francii nebo právě na Ukrajině.

Monitoring Mezinárodního tiskového institutu zachytil letos například hackerské útoky na ukrajinskou veřejnoprávní mediální společnost Suspilne, agenturu Ukrinform nebo západoukrajinskou rozhlasovou stanici Halyčyna.