V Česku jsou bezhotovostní platby velmi oblíbené, přesto letos v prvním čtvrtletí poprvé od roku 2018 klesl počet uzavřených smluv na poskytování platebních terminálů. Ve druhém čtvrtletí jich zase začalo přibývat stejně jako terminálů, u respondentů průzkumu agentury STEM/MARK nicméně zesílil pocit, že hotovost v běžném životě potřebují více než loni.
Na konci června evidovalo Sdružení pro bankovní karty (SBK) téměř 88 tisíc uzavřených smluv na platební terminály, od dubna jich tedy přibylo jen nepatrně víc než loni za stejné období. Že nedošlo k výraznějšímu nárůstu, si ředitel SBK Roman Kotlán vysvětluje úbytkem e-commerce obchodníků, kteří platební terminály využívají. Ve srovnání s loňskem jich je o pět set méně.
Platebních terminálů ale celkově přibylo. Loni jich bylo necelých tři sta tisíc, do letošního června jejich počet narostl už na 317 tisíc. Zároveň výrazně přibylo transakcí provedených pomocí platební karty. U obchodníků zákazníci uskutečnili 516 miliard transakcí, což je asi o 55 miliard více než loni.
Podle Kotlána se tak nenaplnily scénáře hromadného odchodu podniků od platebních karet, o nichž se hodně spekulovalo v létě v některých médiích a na sociálních sítích.
Zvýšenou poptávku po terminálech potvrdila i Česká spořitelna, která patří mezi jejich poskytovatele, jakkoli jen v řádu jednotek procent. Jak vyplývá z interních průzkumů banky, hlavní důvod, proč malí obchodníci odmítají nabídnout zákazníkům možnost platby kartou, je jejich snaha „optimalizovat náklady“ kvůli daním. Naproti tomu například pořadatelé hudebních festivalů stále častěji přecházejí na „card only“ model, jak potvrzují data společnosti Visa.
Čerstvý průzkum agentury STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet přitom zjistil, že meziročně mezi lidmi narostlo používání hotovosti. Zatímco loni v červnu platila mincemi a bankovkami každodenně čtvrtina respondentů, letos jich je celá třetina. A jednou týdně v hotovosti platí až 94 procent lidí.
Hlavní důvod přitom zůstává podle agentury stejný: obchodník zkrátka nebere karty. Téměř dvě třetiny respondentů, o šest procent více než loni, chce přitom alespoň občas nakoupit v obchodě nebo službách, kde ale berou pouze hotovost. Nedostatek obchodů, kde berou karty, častěji řeší lidé z menších měst. Podle SBK ovšem meziročně mírně poklesl počet výběrů hotovosti stejně jako objem vybraných peněz o miliardu z 214 na 213 miliard korun.
Tato čísla si ale podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně nijak navzájem neodporují – lidé si zrušení platby kartou všimnou hned, zatímco pokud terminál přibyde, vnímají jej jako samozřejmé zlepšení. „Ještě se přes platební terminály nedá zaplatit úplně všude, proto se zvyšuje jejich počet rychleji, než s jakou měrou od nich někdo nyní odchází,“ vysvětluje Bartoň.
„Samozřejmě mohou být místa a podniky, které bezhotovostní platbu odmítají. Jedná se spíše o malé provozovny, jako jsou stánky s občerstvením nebo restaurace na venkově,“ vysvětluje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. V ubytovacích zařízeních takový trend asociace nepozoruje vůbec. Restaurace, které z jakýchkoli důvodů bezhotovostní platbu neposkytují, podle Stárka do budoucna určitě pocítí zásadní odliv klientely.
Zákazníci s kartou navíc utratí zpravidla víc. Poplatky spojené s touto službou tak lze podle Stárka jednoduše promítnout do konečných cen, protože se pohybují v řádu jednotek procent. „Naopak provozovny, které platby kartou odmítají, mohou přijít o více než třetinu potenciálních zákazníků,“ uvádí Stárek.
Z průzkumu Mastercard vyplývá, že neakceptování platby kartou odradí od návštěvy obchodu až dvě třetiny zákazníků. Navíc se náklady na provoz terminálů podle ředitele rozvoje prodeje společnosti Mastercad Martina Dolejše dlouhodobě snižují.
Česká spořitelna nabídla obchodníkům, kteří nechtějí využívat platební terminály, možnost placení přes QR kód, jež podle mluvčího spořitelny Filipa Hrubého nepředstavuje pro obchodníka žádné další náklady. „Přesto se setkáváme s tím, že klienti odmítají i tento způsob bezhotovostních plateb, který je zcela zdarma, právě s odkazem na potřebu optimalizovat daňové odvody,“ říká Hrubý.
Z této metody se tedy zatím alternativa k terminálům nestává. „Platby QR kódy se prosazují spíše lokálně a jejich využití v obchodech je velmi vzácné,“ popisuje Dolejš z Mastercard. Postrádají podle něj například robustní reklamační systém. Samoobslužné terminály na stolech od Qerka sice rostou v počtu i objemu plateb, zpravidla je ale podniky využívají jako doplněk k hotovosti a klasickým terminálům. Zakladatel a šéf společnosti Qerko Lukáš Kovač ale připomíná, že několik jejich klientů využívá pouze Qerko namísto tradičního terminálu.
