Některé stromy v Praze neplní svou ochlazovací funkci, zjistilo pilotní monitorování mikroklimatu
Jaký strom je nejlepší pro zlepšení ovzduší v konkrétní části Prahy? I na to by mělo dát odpověď pravidelné měření mikroklimatu na vybraných místech hlavního města. Průběžné výsledky pilotního projektu už teď ukazují, že některé stromy neplní svou ozdravnou funkci.
Vcházíme do Františkánské zahrady nedaleko Václavského náměstí a musíme ji projít skoro celou, protože senzor na měření mikroklimatu je až vzadu, tak trochu chráněn před zraky návštěvníků.
Některé stromy v Praze už dávno neplní svou ochlazovací funkci. Ukazují to první data z pilotního monitorování mikroklimatu v našem hlavním městě. Natáčela redaktorka vědecké redakce Českého rozhlasu Eva Kézrová
„Je to tak. Na druhou stranu to místo měří i vlhkost půdy, je tady vedle stromů a ta vlhkost je měřena ve dvou hloubkách, aby bylo vidět, jakým způsobem je strom zásobován vodou a případně se mohlo plánovat i zalévání,“ popisuje Radiožurnálu Ondřej Šárovec, který má v pražské městské společnosti OICT na starosti inovativní projekty.
Jsme přímo u platanu, u největšího stromu, který tady je. Pod ním je v podstatě tyč a na ní dvě krabičky.
„Vidíme dva vlhkoměry, jsou to obdélníky, od kterých vede kabel do půdy ve dvou hloubkách a nad tím je klasická meteostanice, která slouží k zaznamenávání teploty, tlaku atd.“
Jiří Jirásko, vývojář startupu AgDATA, právě jednu z krabiček otevírá, aby mi ukázal, co je vlastně vevnitř.
„Je to vzduchový senzor, vepředu vidíme jakýsi průduch, větráček. Když to rozděláme, tak máme vevnitř patice na elektrosenzory. Zrovna v této konkrétní lokalitě umí měřit oxid siřičitý, dusičitý, množství ozonu a oxid uhelnatý. Pak je tu senzor na prachové částice,“ vyjmenovává Jirásko.
Ten je nejenom na standardní částice, tzn. 2,5-10 mikrometrů, ale dokáže měřit i částice ještě menší, až o velikosti jednoho mikrometru, potvrzuje Jirásko.
Měřič je přímo proti ventilátoru, takže přímo zachytí veškeré prachové částice. „Tento modul nasává prachové částice do sebe, prosvěcuje to laser a jsou tam detektory, které mají různou velikost a dokážeme změřit množství a velikosti částic,“ vysvětluje vývojář Jirásko.
Přímo do aplikace
Výhoda je, že celé toto měření je bezdrátové a veškerá data jdou online do aplikace na platformě Golemio, kterou můžeme otevřít i tady, přímo v zahradě na mobilním telefonu. Ondřej Šárovec se přihlašuje na aplikaci a hledá konkrétní stanici.
Hlubší vrty nepomůžou. Kde chybí voda, měli by uvažovat o napojení na vodovod, doporučuje hydrolog
Číst článek
„Teď se nám tu otevřel dashboard, jsme ve Františkánské zahradě, najdu mikroklimatická měření…“ popisuje.
Meteostanice je schopná zjistit, v jaké kondici je strom. „Schválně se podíváme na měření obvodu stromu. Tady je přesně vidět na grafech vývoj v čase. Pohybuje se kolem dvou metrů a třiceti centimetrů.“
To znamená, že roste tak, jak má strom růst. „Strom je pravidelně zásobován vodou, tudíž má ideální podmínky pro růst,“ potvrzuje Šárovec.
Tepelné ostrovy
Po celé Praze je na šestnácti místech rozmístěno více než 130 senzorů na měření mikroklimatu.
Klimaaktivismus souvisí víc s hněvem než nadějí, tvrdí studie. Lidi zlobí neschopnost změny zastavit
Číst článek
„Přesně se ukázalo, že některé stromy nemají dostatečné podmínky pro svůj růst a je potřeba tento stav řešit,“ říká Šárovec.
Podle Vladimíra Antonína Bláhy z městské společnosti OICT pak tato data slouží primárně k plánování v městských částech.
„Ta data chceme vyhodnotit po konci pilotního projektu, abychom se mohli poučit a adaptovat se co nejlépe na klimatickou změnu. Především téma tepelných ostrovů, kdy je teplota nejen během léta vyšší než v ostatních místech a tím pádem městské části mohou přijímat opatření,“ vysvětluje.
Ačkoliv pilotní projekt pokračuje do konce roku, už teď je jasné, že měření mikroklimatu může zlepšit pražské prostředí.
