INZERCE

Správa státních hmotných rezerv čelí řadu let vydatné kritice. Namátkou lze zmínit nevýhodné smlouvy na uskladnění pohonných hmot. Foto: SSHR

Do výběrového řízení na šéfa Správy státních hmotných rezerv se přihlásilo sedm uchazečů. Jména jsou zatím tajná

Do výběrového řízení na předsedu Správy státních hmotných rezerv se přihlásilo sedm uchazečů. Jména aspirantů jsou zatím neveřejná. Stávajícímu předsedovi Pavlu Švagrovi končí mandát. Předsedu správy jmenuje vláda. Jak zjistil Ekonomický deník, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela předpokládá, že kabinetu návrh na nového předsedu předloží v září či říjnu tohoto roku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo tendr na předsedu Správy státních hmotných rezerv. Ta je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. Správu vede od roku 2014 někdejší sociální demokrat Pavel Švagr. Instituce měla za jeho éry mimo jiné problém s nákupem pohonných hmot pro stát, problematické byly soutěže na zdravotní pomůcky v době Covidu-19. Justičním fiaskem pak skončilo stíhání expředsedy správy Ondreje Páleníka a jeho kolegy Tomáše Perutky, které instituce iniciovala za éry Páleníkova nástupce Švagra.

Výběrové řízení na předsedu Správy státních hmotných rezerv vypsalo ministerstvo průmyslu 10. července. Funkční období trvá pět let.

Služební místo předsedy správy je zařazeno podle přílohy č. 1 k zákonu o státní službě do 16. platové třídy. Státnímu zaměstnanci v této třídě přísluší platový tarif od 45 920 do 68 200 korun.

V závislosti na výsledku služebního hodnocení předsedovi správy přísluší osobní příplatek v rozmezí od 0 korun do částky odpovídající padesáti procentům platového tarifu, u takzvaných vynikajících, všeobecně uznávaných odborníků, do částky odpovídající sto procentům platového tarifu. Dále mu přísluší příplatek za za vedení ve výši od 34 100 do 40 920 korun.

„Přihlásilo se sedm uchazečů. Jména sdělovat nemůžeme, neboť výběrové řízení je neveřejné a dosud probíhá. Jmenování předsedy přísluší vládě. Předpokládáme, že by ministr průmyslu a obchodu předložil návrh v září či říjnu tohoto roku. Členy výběrové komise jmenuje vláda,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Marek Vošahlík z ministerstva průmyslu a obchodu.

Členy výběrové komise schválila vláda až uplynulou středu. Jsou jimi: předsedkyně výběrové komise je personální ředitelka sekce pro státní službu ministerstva vnitra Martina Postupová. Jejími členy pak náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti), šéfporadkyně ministra Síkely Eva Hanáková a Richard Nouza ze oddělení výkonu státní správy v oblasti komoditních burz a Správy státních hmotných rezerv. Náhradníkem s postavením člena výběrové komise je František Doležal z oddělení osobní agendy a vzdělávání.

Již podruhé smlouva s neprůhlednou společností

Správu státních hmotných rezerv vede od roku 2014 pretendent sociální demokracie Pavel Švagr. Ten se léta specializoval především na dopravu, v letech 2000 až 2007 byl ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury. V červenci 2008 se stal náměstkem generálního ředitele pro ekonomiku na Správě železniční dopravní cesty. V říjnu 2008 nastoupil na České dráhy jako poradce ekonomického náměstka. Představenstvo ČD ho poté v květnu 2009 jmenovalo do funkce náměstka generálního ředitele pro personální záležitosti. V této funkci působil až do srpna 2013. Krátce také působil jako člen představenstva ČD.

V letech 1998 až 2002 byl jako člen ČSSD a opět od roku 2010 zastupitelem města Sedlčany. Ve volbách v letech 2014 a 2018 svůj mandát už obhájil. V roce 2021 neuhradil členský příspěvek a přestal tak být členem ČSSD.

K vypsanému výběrovému řízení na předsedu správy se Pavel Švagr Ekonomickému deníku nevyjádřil.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v rozhovoru se zástupkyní potravinové banky. Foto: SSHR

Správa státních hmotných rezerv čelí řadu let vydatné kritice. Namátkou lze zmínit nevýhodné smlouvy na uskladnění pohonných hmot u firmy Viktoriagruppe – napojené na ruský Lukoil, nevýhodné smlouvy na uskladnění obilí a potravin (zejména u společnosti Agrofert předsedy hnutí ANO Andreje Babiše – pozn. red.), problém se strategickým nákupem pohonných hmot. V roce 2019 se řešil plánovaný prodej drahých kovů za 600 milionů korun, respektive v celku za 1,6 miliardy korun. Bez problémů nebyly ani soutěže na zdravotní pomůcky v době Covidu-19.

Justičním fiaskem pak skončilo stíhání expředsedy správy Ondreje Páleníka a jeho kolegy Tomáše Perutky, které instituce iniciovala za éry Páleníkova nástupce Švagra. Kauze se Ekonomický deník podrobně věnoval například ZDE.

Pavel Švagr o sobě na webu správy tvrdí, že „před rokem 2014 byla Správa státních hmotných rezerv uzavřená organizace, která nekomunikovala ani s novináři a všechno tajila. Důsledkem bylo, že bez veřejné kontroly nefungovaly ani vnitřní procesy. V některých případech nebylo možné dohledat, kdo co schválil, smlouvy se často uzavíraly na dobu neurčitou a někdy v nich chybělo dokonce i datum účinnosti. A nejhorší bylo, že samotná kontrola dodaných zásob probíhala jen namátkově“.

V pozadí opět Rusové

Velký problém s dodavatelem paliv se objevil letos podruhé. Správa státních rezerv (SSHR) dlouho váhala s nákupem strategické ropy, které má mít ze zákona zásoby na tři měsíce. A to přes to, že v roce 2020 bylo možné zakoupit americkou ropu za velmi výhodné ceny, téměř zadarmo ZDE.

„Na základě vyhodnocení šestého kola výběrového řízení na dodání ropy Správa státních hmotných rezerv uzavřela smlouvu na dodání ropy za více než miliardu korun. Díky tomuto nákupu ropy a také předchozímu nákupu nafty se zásoby ropy a ropných produktů SSHR dostanou přes 90 dnů průměrné denní spotřeby ČR. Po dodání ropy tak bude SSHR opět plnit požadavek, který jí ukládá legislativa – mít zásoby na 90 dnů. Do výběrového řízení se přihlásily dvě firmy. Orlen Unipetrol a Normeston. Vyhrála společnost Normeston, a to díky lepší nabídce“, uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.

Společnost Normeston Trading Limited má na dodání strategické suroviny má sedm měsíců. Podle zjištění Seznam Zpráv však za firmou stojí prominenti blízcí režimu ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Podle zjištění Seznam Zpráv jeden z prominentů například figuruje na britském sankčním seznamu kvůli tomu, že v daňových rájích spravuje majetky Putinova přítele.

Společnost má podle serveru mimo jiné vazby na ruský gigant Lukoil, který před lety například státu nedodal nasmlouvaný petrolej, což skončilo soudním sporem. Tehdy byl zástupcem ruské firmy bývalý prezidentský poradce Martin Nejedlý, do jehož byznysu přišly přímo z Lukoilu peníze. Nejedlý prosazoval dlouhodobě zájmy Ruska a odposlouchávala ho Bezpečnostní informační služba.

Seznam Zprávy současně upozornil, že právě z předchůdkyně dnešní společnosti Normeston Trading Limited, registrované tehdy ještě v Belize, v minulosti pocházely desítky milionů, za něž si pořídil vilu Nejedlého obchodní partner.

Předseda státních rezerv Pavel Švagr pro server řekl, že organizaci prověřili. „Vlastníky jsme ověřovali, jak nám ukládá zákon o zadávání veřejných zakázek. Vedle toho jsme v tomto ohledu požádali o spolupráci i některé státní orgány, aby se vyloučilo, že by někdo z vlastníků byl například na sankčních seznamech,“ uvedl pro Seznam Zprávy Švagr.

„Když nemáte zákonný důvod firmu vyloučit, když její vlastnici nejsou na sankčním seznamu EU, tak ji prostě nevyloučíte,“ doplnil Švagr v reakci na informace Seznam Zpráv.

„Na rozdíl od současné vlády nebyl nákup ropy pro minulou vládu prioritou a to i v situaci, kdy ČR neplnila zákonný limit mít zásoby ropy a ropných produktů na minimálně 90 dnů (ten ČR neplnila od roku 2017). Co se týká zmiňované veřejné zakázky, tak ta probíhala formou jednacího řízení s uveřejněním. Až v 6. kole splnil dodavatel požadovaná kritéria a podal nabídku. V předchozích pěti kolech Správa sice obdržela žádosti o účast, ale nikdy neobdržela finální nabídku. Proto také byla zakázka vysoutěžena až letos,“ uvedl k tomu Marek Vošahlík z ministerstva průmyslu a obchodu.

Kdo je skutečným vlastníkem kyperské společnosti nejde jednoznačně říci. Společnost je ovládána sítí dalších devíti firem a fondů z Kypru, Maďarska, Hongkongu a Britských Panenských ostrovů.

Zatímco USA na Lukoil – druhého největší producenta ropy v Rusku – uvalily v souvislosti s válkou na Ukrajině sankce, Evropská unie ho však na sankčním seznamu nemá.

Jan Hrbáček