Zvýšená inflace přetrvá, varuje ekonom. Peněžní zásoba roste nebývale rychle

Už nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman upozorňoval, že inflace je vždy peněžním fenoménem, který je poháněn nadměrným množstvím peněz v ekonomice. Vlády České republiky již delší dobu udržují velmi uvolněnou fiskální politiku, která se v praxi projevuje vysokými schodky státních rozpočtů. Současně měnová politika České národní banky však podle ekonomů nebyla a není tak restriktivní, jak by měla být.

V meziročním srovnání agregát M2 v České republice nabobtnal o vysokých devět procent. Do peněžního agregátu M2 Česká národní banka zahrnuje vše, co spadá do M1, a tedy oběživo a rychle dostupné zůstatky na účtech u bankovních domů. Oproti M1 jde navíc i o všechny termínované vklady se splatností do dvou let.

„Jasnou příčinou je uvolněná hospodářská politika. Tvorba nových úvěrů v bankovním sektoru a emise nových státních dluhopisů jsou zdrojem nárůstu peněžní zásoby v České republice. Měnová politika ČNB je nedostatečně restriktivní vzhledem k tomu, jak uvolněná je rozpočtová politika vlády, která hospodaří s příliš hlubokými schodky rozpočtů,“ uvádí Petr Sklenář jako hlavní ekonom J&T s tím, že při stagnující ekonomikou není takový nárůst peněžní zásoby slučitelný s očekáváním dlouhodobě nízké inflace kolem dvou procent.

Poprvé po letech. Polská centrální banka snížila úrokové sazby, inflaci navzdory

Za celý loňský rok skončilo hospodaření státního rozpočtu s deficitem 360 miliard korun. Pro celý letošní rok ministerstvo financí očekává, že se schodek bude pohybovat okolo 295 miliard korun. Podle posledních údajů ministerstva se v letošním červenci deficit státního rozpočtu průběžně zatím vyšplhal na 214,1 miliardy korun, čímž šlo o druhý nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.

Vysoké schodky jako nositel vysoké inflace

Pro další léta počítá vláda s tím, že se rozpočtový schodek začne postupně snižovat. Aktuální návrh prognózuje pro rok 2024 schodek ve výši 252 miliard korun. Je však velmi pravděpodobné, že tento avizovaný schodek dozná ještě změn v nadcházejícím legislativním procesu. V roce 2025 by se měl deficit dostat na 235 miliard korun, v tom dalším pak na 220 miliard korun.

Přes 15 tisíc měsíčně za osobu. Výdaje Čechů loni stouply o sedminu

Česká národní banka jako nositel měnové politiky už několik měsíců ponechává úrokové sazby na sedmi procentech. Na tuto hladinu se úrokové míry dostaly ještě za předchozího složení bankovní rady ČNB pod vedením Jiřího Rusnoka. Současná rada je prozatím nechává na stejné výši. Pro dosažení trvale nižší inflace by ale podle Sklenáře měla být měnová politika ještě přísnější.

„Všechny vzaté úvěry v červenci meziročně vzrostly o pět procent. Jelikož vláda přistupuje k rozpočtové politice expanzivně, měla by ČNB pro splnění svého dvouprocentního cíle meziročního růstu spotřebitelské inflace být připravená ještě šlápnout na brzdu. Buď zvýšit úrokové sazby, případně je držet zvýšené v příštím roce, nebo víc zatlačit na posílení kurzu koruny,“ říká Sklenář.

Ve vyspělých státech je situace jiná

Ve vyspělých ekonomikách po celém světě peněžní agregát M2 roste mnohem pomaleji, nebo dokonce klesá. Podle aktuálních červencových čísel jde třeba v případě Švýcarska o meziroční pokles ve výši 12 %, ve Spojených státech téměř o 4 % a v eurozóně o 1,6 %. Peněžní agregát M2 se v červenci propadl i v případě Maďarska (5 %) nebo Norska (0,7 %). Roste naopak v sousedním Polsku (o 7,7 %).

„Ve většině vyspělých zemí k takovému nárůstu peněžní zásoby nedochází, jelikož jejich hospodářská politika je pojatá mnohem restriktivněji. Nejsou tam tak hluboké deficity veřejných financí, a pokud ano, tak o to je jejich měnová politika agresivnější,“ dodává Sklenář.