Speciální reportáž
Čínský vůdce Si Ťin-pching již dlouho dává najevo svou vizi, že čipy pomohou režimu předstihnout Spojené státy coby globální technologickou velmoc. Siova ambice, aby Čína do roku 2025 vyráběla 70 % svých mikročipů doma, je však nyní vzdáleným snem.
V cestě ambicím Pekingu stojí soubor rozsáhlých vývozních kontrol USA, které byly uzákoněny v říjnu 2022 a jejichž cílem je omezit schopnost režimu nakupovat špičkové čipy nebo si vyrábět vlastní.
V lednu bylo oznámeno, že společnost Yangtze Memory Technologies (YMTC), největší čínský výrobce paměťových čipů a mateřská společnost XMC, propouští až 10 % ze svých 6 000 zaměstnanců napříč všemi odděleními.
Podle odhadů společnosti Yole Group, která se zabývá průzkumem trhu, byla YMTC na nejlepší cestě zdvojnásobit do roku 2027 svůj podíl na světovém trhu s flash paměťovými čipy na 10 %. Jenže pak začala platit exportní omezení, které podniku tuto perspektivu zmařily.
Jako jeden z přibližně dvou desítek čínských výrobců čipů pro umělou inteligenci, které se v prosinci 2022 ocitly na černé listině, není YMTC jedinou čínskou technologickou firmou, která se potácí na dně. V posledních čtyřech měsících se rozpadly nejméně dvě iniciativy na výrobu čipů pro telefony, včetně jedné pod čínskou značkou Oppo, která je v prodejích na čtvrtém místě na světě.
Společnosti, které byly kdysi považovány za hvězdy, snižují počty zaměstnanců a snižují prémie, aby se udržely nad vodou. Dovoz čipů do země se v prvních sedmi měsících roku objemově propadl o 17 %. Domácí technologické potíže vedly režim k tomu, že koncem února znovu spustil státní fond, který byl vloni zapleten do protikorupčního vyšetřování, aby do společnosti YMTC napumpoval 1,9 miliardy dolarů.
Závod o technologickou převahu, který se stal charakteristickým rysem americko-čínského napětí, stále více umožňuje Spojeným státům přejít do ofenzivy. Spolu se sankcemi a clem způsobují americká opatření Pekingu bolest způsobem, který se ještě před lety zdál nedosažitelný.
„Čínu to drtí,“ řekl v rozhovoru Antonio Graceffo, ekonomický analytik Číny a spolupracovník Epoch Times. „Tohle všechno čínskou ekonomiku naprosto ničí.“
Hospodářský úpadek
Druhá největší ekonomika světa není v letošním roce v dobré kondici. Sektor nemovitostí, který byl po desetiletí silným motorem růstu, se zastavil. Vývoz v červenci zaznamenal nejprudší pokles od začátku pandemie v roce 2020, zatímco dovoz se rovněž propadl o dvouciferné číslo. Podle prognózy agentury Bloomberg Economics může zhoršující se zpomalení zmařit šanci Pekingu někdy překonat americkou ekonomiku. Předchozí předpovědi usuzovaly, že k předstihu dojde již v roce 2028.
Čínský režim se otevřeně vyjádřil k tomu, koho považuje za viníka svých hospodářských potíží. Sie Feng, čínský velvyslanec ve Spojených státech, koncem srpna poukázal na 14,5% pokles americko-čínského obchodu v první polovině roku 2023 a uvedl, že je to „přímý důsledek“ amerických cel a vývozních omezení, a tvrdil, že se Spojené státy snaží Čínu „odstavit“.
„Je to spravedlivé? Slouží to skutečně zájmům Spojených států?“ zeptal se Feng ve videoproslovu na americko-čínském obchodním fóru časopisu Forbes, přičemž zmínil 19% americká cla.
Americká ministryně obchodu Gina Raimondová během své nedávné cesty do Číny odmítla čínskou výzvu ke zrušení vývozních omezení. „O otázkách národní bezpečnosti nevyjednáváme,“ řekla.
„Snažíme se zadusit jejich vojenskou kapacitu, takže pokud to cítí, znamená to, že naše strategie funguje,“ řekla nedávno politička pro televizi NBC. Také zmínila, že během svého pobytu v Číně konfrontovala čínské představitele ohledně útoku čínských hackerů na její e-maily s tím, že to „narušuje důvěru“.
Všichni na palubě
Washington se rétoricky opakovaně zřekl záměrů ekonomicky se od Číny odloučit (decouple) a místo toho dává přednost termínu „de-risking“ (snižování rizik), který popisuje kroky, jež podnikl, aby snížil závislost na Číně v oblasti kritických dodávek.
Čtyři vysocí američtí představitelé podnikli v posledních několika měsících významné cesty do Číny ve snaze zlepšit obchodní a obranné vazby. Podle Graceffa má používání termínu „de-risking“ dvě výhody: vyhnout se otevřeným konfliktům s Čínou a získat evropské spojence na svou stranu. V konečném důsledku je podle něj „snazší přimět Evropany, aby spolkli slovo jako de-risking než decoupling“.
Poznamenal, že během květnového summitu G7 v Hirošimě se přední průmyslové země dohodly na „společném souboru nástrojů“, jak čelit ekonomickému nátlaku Číny a budovat odolnost dodavatelského řetězce. „A je to – prodali jsme to,“ řekl Graceffo. „To je obrovský úspěch. Je to sedm nejdůležitějších zemí a všichni jsme na palubě.“
Komunistická strana Číny (KS Číny) přerušila vojenskou komunikaci se Spojenými státy v srpnu 2022 kvůli cestě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan a od té doby odmítá horkou linku obnovit.
Ve vzácném příspěvku na sociálních sítích čínské ministerstvo státní bezpečnosti obvinilo Spojené státy, že se baví „dvojí“ strategií, která je „odsouzena k nezdaru“.
Mezi výčtem stížností ministerstvo uvedlo nedávný prodej vojenského vybavení Tchaj-wanu, „rozdmýchávání problémů“ v Tibetu a v Jihočínském moři a „poškozování“ čínské ekonomiky.
Případné setkání Si Ťin-pchinga s prezidentem Joe Bidenem v San Franciscu na okraj listopadového summitu APEC bude záviset na tom, zda Spojené státy „projeví dostatečnou upřímnost“, ujistilo ministerstvo státní bezpečnosti a zároveň prohlásilo, že je „nemožné“, aby se režim přizpůsobil Spojeným státům.
Odvracení viny je v příručce režimu osvědčenou taktikou, i když zůstává otázkou, zda jeho hrozby tentokrát zaberou. Bidenova administrativa zdůrazňuje potřebu „intenzivní diplomacie vedle intenzivního soupeření“. I když američtí představitelé jednají s Čínou, prezident Biden zavedl omezení pro investice do špičkových technologií, jako jsou kvantové počítače, mikroelektronika, pokročilé polovodiče a umělá inteligence, což je záležitost, kterou prohlásil za „národní nouzovou situaci“.
Špička ledovce
Tato omezení jsou „pravděpodobně jen špičkou ledovce“, pokud jde o to, co se Spojené státy chystají udělat, řekl deníku The Epoch Times Clete Willems, vedoucí pracovník Geoekonomického centra Atlantické rady. Willems, který byl za Trumpa hlavním obchodním vyjednavačem s Čínou, dodal, že Bidenova administrativa má po roce exportní opatření přezkoumat a posoudit, jak by se mohly rozšířit.
Na pozadí zákazu čipů z října 2022 a zákona CHIPS and Science Act v hodnotě 280 miliard dolarů, který byl podepsán loni v srpnu, se největší světový výrobce čipů, společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing, zavázala ztrojnásobit své investice v Arizoně na celkových 40 miliard dolarů a otevřít druhou továrnu.
Bílý dům v srpnu nařídil federálním úřadům, aby v rámci zákona „Build America, Buy America“ z roku 2021 používaly pro infrastrukturní projekty financované vládou pouze materiály vyrobené v tuzemsku. Nadnárodní firmy tento vzkaz poslouchají.
Lobbistická skupina Reshoring Initiative odhaduje, že americké firmy v roce 2022 zaměstnaly více než 364 tisíc lidí, což je o 53 % více než v předchozím roce. Více než polovinu pracovních míst tvořila odvětví výroby čipů a baterií pro elektromobily.
Přímé zahraniční investice do Číny se mezitím v období duben-červen propadly o 87 procent na 4,9 miliardy dolarů, což je nejvýraznější meziroční pokles od roku 1998, jak vyplývá ze srpnových údajů čínské Státní správy pro zahraniční devizové operace.
Willems uvedl, že „opatření Spojených států nutí lidi, aby si dvakrát rozmysleli, zda budou v Číně investovat“, ale zčásti si za to může Čína sama.
Politika nulového covidu, která uzavřela celé městské čtvrti kvůli hrstce pozitivních testů, přetahování s Tchaj-wanem, regulační zásah v technologickém sektoru, razie proti dvěma americkým společnostem v Šanghaji a nedávno aktualizovaný zákon proti špehování, který by mohl ohrozit běžné obchodní aktivity cizích firem, přispěly k nepřátelskému prostředí, které podle slov Raimondové činí Čínu „neinvestovatelnou“.
Pokud jde o širší měřítko důvěry investorů, Čína čelí největšímu odlivu milionářů na světě. Odhaduje se, že v letošním roce bude chtít emigrovat 13 500 bohatých Číňanů. To vše se děje v době, kdy jsou Spojené státy podle Raimondové na cestě k tomu, aby do konce desetiletí „měly velký, hluboký a nejlepší polovodičový ekosystém na světě“.
„Již nyní jsme světovou jedničkou v konstrukci polovodičů. Je to vidět na čipech s umělou inteligencí. Vedeme svět v oblasti softwaru,“ řekla ministryně obchodu v nedávném vystoupení v médiích.
Podle ředitele tchajwanského Ústavu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum Su Tzu-jüna vedou Spojené státy v oblasti čipových technologií nad Čínou již nejméně o jednu generaci. S novými americkými omezeními jako by „KS Číny pochodovala na místě, zatímco Spojené státy se ženou vpřed“, řekl deníku The Epoch Times.
Rostoucí proti-koalice
Předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul na brífinku 6. září na americkém velvyslanectví v Haagu uvedl, že má podezření, že největší čínský výrobce čipů Semiconductor Manufacturing International Corp (SMIC) porušil americké sankce při dodávkách komponentů společnosti Huawei, čínskému telekomunikačnímu gigantu, kterému se západní vlády vyhýbají.
Čip společnosti SMIC, který pohání chytrý telefon Huawei Mate 60 Pro, byl v Číně považován za průlomový, ale po McCaulově kritice a kritice dalších amerických zákonodárců se akcie společnosti 7. září propadly. „Tento čip by pravděpodobně nemohl být vyroben bez americké technologie,“ řekl republikán Mike Gallagher, který vede výbor Sněmovny reprezentantů pro Čínu.
„Nastal čas ukončit veškerý vývoz amerických technologií do společností Huawei i SMIC, aby bylo jasné, že každá firma, která porušuje americké zákony a podkopává naši národní bezpečnost, bude od našich technologií odříznuta,“ prohlásil Gallagher.
Čína údajně plánuje vložit dalších 40 miliard dolarů do pohonu výroby čipů. Frank Tian Xie, profesor obchodu na Univerzitě Jižní Karolíny v Aikenu, však tyto snahy považuje za znamení, že americká technologická blokáda se tvrdě zakusuje.
„Americké sankce mají skutečný dopad,“ řekl sesterské síti The Epoch Times NTD. „Proto je KS Číny nyní tak zoufalá.“
Možnosti KS Číny obejít sankce se zužují s tím, jak Spojené státy budují podpůrnou koalici. Výsledkem nedávného třístranného summitu v Camp Davidu bylo odsouzení čínské agrese Spojenými státy, Japonskem a Jižní Koreou, přičemž se tyto země zavázaly koordinovat politiku při zajišťování dodavatelských řetězců kritických technologií.
Ve společném prohlášení tyto tři země uvedly, že rovněž „posílí spolupráci v oblasti opatření na ochranu technologií, aby se zabránilo nelegálnímu vývozu do zahraničí nebo krádeži špičkových technologií, které vyvíjíme,“.
Willem označuje toto prohlášení za „velký úspěch pro Spojené státy“. Graceffo a další odborníci na Čínu nevidí žádný obrat v tvrdém postoji USA vůči Číně, který začal s Trumpovou administrativou a pokračuje i za prezidenta Bidena. A snižování rizika, které bylo ještě před pěti lety „pouze diskusním konceptem“, se nyní zdá být realitou.
Z původního článku americké redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková ml. Článek byl redakčně zkrácen.
