Změny v zákoníku práce prošly. Co čeká zaměstnance?

Poslanci definitivně schválili novelu zákoníku práce. Odmítli pozměňovací návrhy senátorů, novelu tak schválili v původní podobě. 

Takzvaní dohodáři dostanou víc práv včetně nároku na dovolenou. Novela také upravuje podmínky práce z domova, přičemž zaměstnavatelé mají v zásadě přispívat na její náklady. Pracovní smlouvy bude možné uzavřít i po e-mailu. A rodičům s malými dětmi by novela měla pomoci v lepším skloubení rodinného a pracovního života.

Řadu z těchto změn po České republice, stejně jako po ostatních státech Evropské unie, vyžadovaly unijní směrnice. Většina změn začne platit hned od října, protože Česko je mělo převzít nejpozději do konce července 2022. Některé úpravy pak přidalo ministerstvo práce a sociálních věcí.  

Změny u DPP a DPČ 

Práce na dohody, tedy na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ), se víc přiblíží klasickému pracovnímu poměru.  

Velkou novinkou je, že takzvaní dohodáři budou mít od roku 2024 nárok na dovolenou. „A to už po čtyřech týdnech a zároveň po odpracování aspoň 80 hodin u daného zaměstnavatele,“ upřesňuje Adam Hussein ze společnosti BDO Legal. „Podmínky pro vznik nároku na pracovní volno jsou v zásadě stejné jako u klasického zaměstnaneckého poměru, pouze se vypočítávají tak, jako by dohodář pracoval na poloviční úvazek,“ dodává.

Za odpracování každých 20 hodin vznikne zaměstnanci na dohodu právo na zhruba 1,5 hodiny dovolené, výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. V případě, že dohodář vzniklou dovolenou nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu bude muset zaměstnavatel vyplatit náhradu, stejně jako v klasickém pracovním poměru. 

Dohodáři získají také nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. „Zaměstnavatel bude také muset tyto pracovníky informovat o průběhu práce a sdělovat jim harmonogram práce nejméně tři dny dopředu, nedohodnou-li se jinak. Pokud se pracovník dostaví například na předem domluvenou směnu a až na pracovišti zjistí, že je zrušena, měl by mu zaměstnavatel směnu proplatit, a to v plné výši,“ přibližuje Hussein. 

Zároveň pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích 12 měsících alespoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Pokud ho firma chtít nebude, musí mu sdělit písemně, proč žádosti nevyhoví. 

Dohodáři budou mít nárok i na takzvané překážky na straně zaměstnance a z důvodů obecného zájmu: tedy budou si moct dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor. Zaměstnavatel jim musí poskytnout pracovní volno, ale bez nároku na peníze.

„Samotná práce na dohodu je v rámci Evropy spíše anomálií, se kterou se setkáváme jen v Česku a na Slovensku. Aktualizací legislativy tak reagujeme na shodu v Evropské unii, která požaduje dovolenou pro všechny pracovníky jako součást standardních pracovních podmínek,“ vysvětluje Adam Hussein z BDO Legal. 

Práce z domova 

Novela má pomoct lidem sladit soukromý a pracovní život. Požádat o home office tak budou moct těhotné zaměstnankyně, zaměstnanci či zaměstnankyně pečující o dítě mladší devíti let nebo osoby pečující o své blízké, kteří jsou na jejich pomoci závislí. Pokud zaměstnavatel jejich žádost zamítne, musí to písemně odůvodnit.  

Zaměstnanci, kteří pracují z domova, budou mít v zásadě nárok na náhradu nákladů od zaměstnavatele. A to buď na základě prokázaných nákladů, nebo paušálem. Výši paušálu má stanovit vyhláška ministerstva práce, aktuálně se mluví o částce 2,80 koruny za hodinu.

Zaměstnanec a zaměstnavatel se nicméně můžou dohodnout, že při práci z domova se žádné náklady proplácet nebudou, případně že je firma proplatí jenom částečně. 

Náhradu může dostat i pracovník na dohodu, ovšem jen když si to se zaměstnavatelem sjedná.  

Zdroj: Shutterstock

„Zaměstnavatelé měli dosud s náhradou nákladů za práci z domova problémy, a to zejména kvůli nedostatečné úpravě a absenci jednoduchého mechanismu, na jehož základě by tyto náklady zaměstnancům mohli spravedlivě hradit bez až absurdních administrativních nákladů na jejich zjišťování,“ upozorňuje Hussein.   

Digitální smlouvy

Pracovní smlouvy bude konečně možné uzavírat elektronicky, třeba prostřednictvím e-mailu. Touto formou bude možné schvalovat i dodatky či úpravy smluv. Pokud zaměstnanec souhlasí, bude možné elektronicky i smlouvu vypovědět – za předpokladu, že výpověď přijde na soukromý e-mail, který zaměstnanec písemně sdělí. Bude ale moct souhlas kdykoliv, opět písemně, odvolat. 

K doručování do datové schránky zaměstnance nebude nutný jeho souhlas. Pokud si do 10 dnů od doručení datovou zprávu nepřečte, bude se zpráva považovat za doručenou. 

Jiná délka odpočinku u zdravotníků 

Poslanci přidali k novele i pozměňovací návrh ohledně práce ve zdravotnictví. „Návrh zavádí ve zdravotnictví možnost další přesčasové práce, a to do konce roku 2028. Obecně půjde o přesčasy v průměru maximálně osm hodin týdně a u záchranné služby maximálně dvanáct hodin týdně, za což pracovníci obdrží čtvrtinový příplatek,“ upřesňuje Hussein.

Promarněná příležitost? 

Podle experta na pracovní právo Tomáše Procházky z advokátní kanceláře AegisLaw je novela promarněnou příležitostí, přesto pracovní právo konečně posouvá do 21. století.  

„U dohod je velká škoda, že implementujeme evropské předpisy přísněji, než musíme. Některé změny ‚k horšímu‘ tak děláme čistě z rozhodnutí naší vlády. Reakcí na změny u dohod bude logicky snaha firem udržet růst mzdových nákladů co nejnižší. To může mít podobu třeba jen racionalizačních opatření, ale nepochybně to povede i optimalizacím hodně na hraně, například různé formy řetězení dohod nebo rovnou přechod z dohody k práci na živnostenský list,“ říká Procházka.  

Úprava home office je podle něj poměrně ucházející, ale je škoda, že nebyla odvaha upravit i pravidla bezpečnosti (BOZP). „Zaměstnavatel má v oblasti bezpečnosti stejné povinnosti, jako při práci na pracovišti. Nedává to příliš smysl a ani to nejde prakticky dodržet. Přece nepojede ke každému na chatu bezpečnostní technik, aby zkontroloval zásuvky a prodlužovačky,“ říká Procházka. 

Naopak jednoznačně pozitivní jsou podle něj změny u digitalizace smluv. „Konečně je přijatá skutečnost, že když si můžu přes internet vzít půjčku, tak bych měl mít možnost i stejně uzavřít pracovní smlouvu. V tom novela dělá obrovský kus práce a bude teď už jen na soudcích, aby se naučili s touto elektronickou realitou pracovat,“ dodává advokát.  

Víc práce

Zdroj: Shutterstock

• O kolik míň? Spočítejte si čistou mzdu po vládních změnách
• Podpora v nezaměstnanosti zpřísní. Úřad si posvítí na spekulanty
• Práce na dohodu dostane přísnější pravidla. Přinesou státu víc?
• Sleva na zkrácené úvazky ušetřila přes 400 milionů. Mohlo to být víc
• Školkovné zrušíme, shodla se vláda. Proč končí daňová sleva?
• Daňová sleva na manželku dostane přísnější pravidla
• Sleva na studenta skončí. Chudým nepomáhá, říká Stanjura
• Kupní síla průměrné mzdy klesá nejdéle v historii Česka

Kateřina Legnerová z Katedry personalistiky Fakulty podnikohospodářské VŠE hodnotí novelu z pohledu změn u práce z domova celkem pozitivně. „Z mého pohledu vítanou novinkou je, že pokud požádá těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanci pečující o dítě mladší devíti let věku a zaměstnanci, kteří dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné osoby, a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit. Záleží samozřejmě na postoji zaměstnavatele, nicméně toto opatření může pomoci výše zmíněných skupinám lidí být stále pracovně aktivní,“ říká.  

Připomíná, že výpovědní doba dohody o práci na dálku je na dohodě obou stran. „Návrh rovněž umožňuje, aby se strany dohodly, že závazek z dohody nemůže vypovědět ani jedna ze stran. To je přínosné zejména pro zaměstnance, kteří preferují pracovat pouze z domova. Může se jednat o pracovníky, kteří jsou od místa zaměstnavatele daleko a neplánují docházet na pracoviště zaměstnavatele,“ doplňuje expertka. A zda budou zaměstnavatelé platit část nákladů na práci z domova, nebo si spíše domluví se zaměstnancem, že hradit nic nebudou, ukáže až čas.   

Novela zákoníku práce upravuje také stav, kdy může být práce na dálku nařízena v důsledku opatření orgánu veřejné moci na dobu nezbytně nutnou, pokud to povaha práce umožňuje. Toto opatření reaguje na situaci v době covidových omezení. Pokud se jedná o toto nařízení, nemusí se uzavírat dohoda. Umožňuje rychle reagovat na situaci, která by měla chránit oprávněné zájmy zaměstnance. Zaměstnanec je povinen písemně určit místo, odkud bude práci vykonávat. Pokud vhodné místo nemá, musí to sdělit zaměstnavateli. I v době covidu byla část zaměstnanců, byť minimální, která preferovala docházet na pracoviště zaměstnavatele, přestože povaha jejich práce to nevyžadovala. 

Důvodem, proč bylo nutné změny v českém zákoníku práce přijmout, bylo nařízení Evropské komise. Ta po členských státech požadovala zavést pravidla o rovnováze pracovního a soukromého života a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. 

Změny měly platit už loni v srpnu. Schvalování novely ale pozdrželo velké množství připomínek od organizací zastupující zaměstnavatele i zaměstnance. Za nepřijetí by Česku hrozila mnohamilionová pokuta. Proto nakonec byla uzavřena „gentlemanská“ dohoda mezi zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády. Novela je tak nyní označována za maximálně možný kompromis. 

Fotogalerie: Kanceláře roku

Tady by chtěl pracovat každý. Nebo ne? Prohlédněte si oceněné projekty ze soutěže Kanceláře roku!

Chci vidět víc

Zdroje obrázků najdete v galerii

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem