Kollárova ulice v centru Znojma zažívá rozsáhlou rekonstrukci. Jednoho červencového dne tady zase kopali dělníci, když jejich náčiní narazilo na vzácný nález – části historických zdí, u nichž se předpokládá, že jde o středověké opevnění. Historici však zjistili, že nejzajímavější prvky původní brány již dříve zničila hluboko položená kanalizace.
Celý magazín |
„Byly nalezeny poměrně masivní fragmenty zdiva dolní, takzvané Vídeňské brány, jejíž součástí byla i dodnes zachovaná Vlkova věž. Po více než třiceti letech byly znovu odkryty dva kamenné oblouky mostu, který asi překlenoval příkop před vnějším pásem středověkého opevnění,“ uvádí mluvčí města Pavel Kovařík.
O pozůstatcích středověké dolní brány se rozepsal i zastupitel a historik Jiří Kacetl. „Vznikla společně s nově založeným městem někdy před rokem 1226 na frekventované výpadové cestě ze Znojma směrem do Vídně,“ vypráví.
Nejspíše v první třetině 14. století byla brána zesílena o parkán – prostor mezi dvěma hradbami. Vzniklo pár menších věží a hradebních příkopů, jež překlenovaly padací i dřevěný most. Za vlády Jiřího z Poděbrad pak byl vnější příkop rozšířen do širokého půlkruhu, kam byl vsazen mohutný a složitý barbakan – brána městského opevnění – s trojicí bašt. „Archeologové nyní naše poznání doplnili o skutečnost, že se před barbakanem nacházel další padací most,“ líčí Kacetl.
Jak dodává, v roce 1847 došlo k demolici barbakanu a hradebních zdí dolní brány, čímž následně vznikla zástavba Dolnobranské ulice – později Kalcherovy, dnes Kollárovy. Důvodem bylo usnadnění přístupu pro větší vozy.
Na modelu brány v době její největší slávy už dříve pracoval architekt Vratislav Zíka. Výsledek jeho práce je k vidění v Prašné věži při prohlídce hradebního opevnění. Byť Kacetl očekával, že nyní bude potřeba model opravit v souladu se zjištěními archeologů, podle Zíky to tak jednoduché není. „Bohužel vykopávky nepřinesly kromě upřesnění polohy barbakanu a mostu v řádu 0,5–1,5 metru oproti předpokladům na základě starých plánů nic moc nového, ba naopak vyvolávají spíše více otázek,“ vysvětluje.
Pochozí sklo? Příliš drahé
Podoba jeho modelu tedy stále platí a je nyní dost nepravděpodobné, že by se mohla zakládat na něčem jiném než analogiích a domněnkách. Nic nového se tak neví o vnitřní podobě věží a brány, mechanismech jejího uzavírání, dokonce ani není možné rozklíčovat, jestli se jedná o více stavebních fází.
„Předchozí práce v Kollárově ulici totiž nebyly k masivnímu tělesu brány nijak šetrné a nemáme z nich žádnou dokumentaci. Co je tristní, neexistuje nic ani z předchozích archeologických průzkumů,“ podotýká Zíka.
Nejzajímavější části bývalé brány zničila hluboko položená kanalizace i přípojky k domům. „Při poslední opravě vodovodu byl ubourán značný kus mostu, než se práce zarazily,“ dodává.
Není to poprvé, co Znojmo přišlo o něco, co mohlo pyšně prezentovat. V roce 2015 odhalili v ulici Horní Česká historickou cisternu ojedinělou na celé Moravě. Nicméně tehdejší radní pod vedením sociální demokracie rozhodli o jejím zasypání hlínou.
„Představitelé města nemají vztah k historii ani turistům. Ani někteří místní si neváží kulturních hodnot a vidí v nich jen dojnou krávu,“ zlobil se tehdy například šéf Okrašlovacího spolku Otto Bouda. Památkáři vysvětlovali, že nemohou městu přikázat, jakým způsobem má cisternu prezentovat.
Myšlenku na pochozí sklo radnice zamítla kvůli drahotě i negativní zkušenosti z jiných měst – bývá zapařené a poškrábané od kamínků. Neprošla ani možnost prostor cisterny ponechat otevřený a sklo podsvítit, změny klimatických podmínek by totiž památku znehodnotily. V místě je tak dnes jen informační cedule s QR kódem a přímým prolinkem na interaktivní podzemní prezentaci včetně videa.
