Za Slovensko bojovali i Romové. Přesto je jejich osud z války stále málo známý, upozorňuje historička
Slovensko si připomnělo 79. výročí Slovenského národního povstání. Právě díky SNP se mohlo po druhé světové válce postavit na stranu vítězů. Tichým účastníkem SNP jsou i Romové, všímají si historici, podle kterých bylo jejich zapojení do odboje celkem přirozené.
V polovině září si Slovensko připomnělo jednu z nejdůležitějších událostí svých moderních dějin – začátek partyzánské vzpoury proti nacistickému režimu. Ve slovenských horách bojovalo od 29. srpna 1944 do konce války nejméně 130 tisíc Slováků a podle historických pramenů i dalších 8400 zahraničních bojovníků třiceti různých národností.
Romský holokaust má přívlastek neznámý, což je potřeba změnit, říká historička Zuzana Kumanová
Kromě Čechů, Španělů, Italů anebo Rusínů se do odboje zapojili i Romové, přibližuje etnografka a historička Zuzana Kumanová.
„Roku 1940 vyšel branný zákon, na základě kterého se romští chlapci nestali vojáky a náhradní vojenskou službu vykonávali pouze v 6. pracovním praporu beze zbraně. Tedy už tam se poprvé objevilo nálepkování, označení nevhodných lidí pro obranu vlasti. A další nařízení, která souvisela s vysídlením mimo obce, zase vytvořila prostor pro podporu partyzánů,“ upozorňuje etnografka a historička.
‚Ta hrůza. Nikdo se nevrátil.‘ Nový web mapuje příběhy romského holokaustu a těch, kteří přežili
Číst článek
„Proto když 29. srpna 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, měli mladí muži potřebu zapojit se do odbojového hnutí. Komunity, které byly mimo obce, se zase staly místy, kde se dalo lehce spolupracovat s partyzánským hnutím,“ říká Kumanová.
A tvrdí, že způsobů, jak Romové pomáhali, bylo hodně. Někteří bojovali, jiní partyzánům pomáhali.
„Propojení s partyzánským hnutím bylo přirozené. Na druhou stranu, v období od potlačení Slovenského národního povstání, tedy od září 1944 až do konce války, bylo v romských komunitách poměrně dost obětí. Byli obviněni ze spolupráce s partyzány a na místě popraveni, lokality byly vypáleny,“ připomíná.
Masakr v Čiernom Balogu
V lednu 1945 například německý wehrmacht nahnal do chatrčí v Čiernom Balogu 60 Romů, včetně žen a dětí, a domy zapálil. Všichni na místě zemřeli. Historička a etnografka Kumanová ale připomíná, že o romských obětech 2. světové války se často nemluví. V projektu Ma bisteren se proto snaží zvýšit povědomí o romském holokaustu.
„Romský holokaust má přívlastek neznámý holokaust. V poválečném období se o něm velmi málo mluvilo, prakticky vůbec. Ani během norimberských procesů nebyl žádný z nacistických vůdců stíhaný za genocidu Romů,“ zdůrazňuje.
Před 80 lety vznikl jediný jihočeský koncentrák, romský tábor v Letech u Písku
Číst článek
I po roce 1989 se o romském holokaustu mluvilo velmi málo a dodnes není v této oblasti na Slovensku kvalitně zpracovaný historický výzkum.
„My po každé historické události děláme tlustou čáru, žádná reflexe toho období. Takže i se zapojením Slovenska do války státem jsme se vypořádali tak, že Slovenským národním povstáním se to všechno odčinilo a najednou jsme všichni dobří. A tak to bylo i v letech 1948, 1968 a v zásadě i po roce 1989,“ soudí historička a etnografka.
Nepochopení historie však podle ní následně může vést k nárůstu extremismu a k radikálním heslům, čehož jsme svědky nyní, měsíc před slovenskými parlamentními volbami. I proto se Zuzana Kumanová a její organizace snaží romský holokaust dostat do povědomí široké veřejnosti.
Ma bisteren dosud natočilo sedm pamětníků, kteří připomínají genocidu Romů na Slovensku, a pamětního dne romského holokaustu, který si svět připomíná každý rok 2. srpna, se účastní politici a osobnosti veřejného života.
