Seriál: Automatické mlýny v Pardubicích se probouzí. Budou žít uměním, vzděláním a kulturou
Co se dělo v Automatických mlýnech, když se tam přestala mlít mouka?
Pardubické Automatické mlýny, které navrhl slavný český architekt Josef Gočár, se už brzy - přesně 10 let od ukončení průmyslového provozu - promění na kulturní, společenský a vzdělávací centrum. Jejich novému a úplně jinému životu předcházela ale dlouhá cesta.
Na přelomu září a října se v Pardubicích otevřou Automatické mlýny. Monumentální budovu z červených cihel na břehu Chrudimky v centru města navrhl slavný český architekt Josef Gočár v roce 1909 pro podnikatele bratry Winternitzovy, sto let se tam mlela mouka, teď ale bude průmyslový areál sloužit úplně jinému účelu. Jeho nový příběh začíná na jaře roku 2013, kdy se tam zastavila výroba.
Na jaře roku 2013 utichly mlýnské stroje a firma Goodmills se rozhodla opustit Pardubice. Budovy z červených cihel od Josefa Gočára byly na prodej. Společnost si ale nejprve pozvala odborníky, kteří udělali v mlýnech stavebně historický průzkum. „Budova byla v dobrém stavu, v tom smyslu, že to byl tovární provoz, který musel splňovat všechna opatření,“ říká František Václavík z pardubické univerzity.
Rekordní návštěva
Společně s dalšími členy spolku Offcity se tehdy rozhodli uspořádat komentovanou prohlídku. Přišlo na ni tenkrát více než 500 lidí. „Byl to pro nás šok, byla to největší akce v historii Offcity, tenkrát jsme si dělali legraci z toho, že jsme asi v Pardubicích vyhráli hokej a všichni se rozhodli, že půjdou ještě za architekturou. Na druhou stranu se nám potvrdilo, že o Automatické mlýny je mezi lidmi velký zájem,“ vzpomíná architekt Ondřej Teplý.
Tehdy vstoupilo do hry i Divadlo 29, které sídlí nedaleko mlýnů. Ředitel Zdeněk Závodný nabídl firmě Goodmills, že v prostorech mlýnů uspořádá několik kulturních akcí. „Dohoda byla velmi rychlá, dostali jsme klíče a pak jsme se vrhli do úpravy toho samotného prostoru. Nebylo to ale vůbec jednoduché, museli jsme zakrýt díry v podlaze, které tam zůstaly po mlýnských strojích a taky odstranit všudypřítomný prach z mouky. Naštěstí se do práce zapojilo hodně dobrovolníků a my mohli uspořádat hned dva festivaly.“
Na kulturní akce do mlýnů tak přišly během několika měsíců stovky lidí. Velkým zlomem pak byl rok 2014. To se mlýny staly národní kulturní památkou. Vznikla iniciativa Mlýny městu, která se pak po celé dva roky snažila přesvědčit město o tom, aby památku koupilo, pokračuje architekt Ondřej Teplý: „Vnímali jsme to jako jedinečnou šanci pro město, že by se mohlo dál rozvíjet.“ Zastupitelé tehdy ale koupi mlýnů zamítli.
Související
-
Pardubické Automatické mlýny se už proměňují na Gočárovu galerii
Práce na rekonstrukci mlýnů pokračují podle plánu. Do levé části budovy se přestěhuje z pardubického zámku celá Východočeská galerie.
-
Automatické mlýny doplní nové budovy. Bude v nich bydlení, kavárna i restaurace
Areál pardubických Automatických mlýnů se v budoucnu rozroste o několik novostaveb. Historické mlýny doplní i několik objektů, ve kterých budou provozovny a byty.
-
Silo Automatických mlýnů ukázalo nohy. Vzniká v něm unikátní galerie i terasa
Přestavba historického sila v pardubických Automatických mlýnech je v plném proudu. V této části vznikne infocentrum, výstavní prostor i vyhlídková terasa na střeše.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
