Kdo má doma teenagera, ví své. Když se zaberou do sledování sociálních sítí nebo třeba videí, přestanou vnímat a ztrácí pojem o čase. Ne vždy to ale skončí jen brnkáním na nervy rodičů, podobně jako v případě dívky, která se chtěla vykoupat a řekla si, že si nejprve natočí vodu do vany.
V mezičase totiž odběhla do svého pokoje a koukla se na mobil. Zaujaly ji nové zprávy na sociálních sítích a začala si chatovat s přáteli. Na vanu, do níž si napouštěla vodu, bohužel zcela zapomněla, takže začala přetékat. Co se děje, jí došlo až ve chvíli, kdy jí volala na mobil matka, kterou kontaktoval soused z nižšího patra, že mu teče voda po stěnách. „Pojistné plnění šlo v tomto případě z pojištění odpovědnosti k pojištění domácnosti. Sanace, oprava parket a vymalování dvou místností souseda stálo 23 tisíc korun,“ říká Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny UNIQA.
Podobné škody jsou velmi časté. Například ve statistikách KB Pojišťovny figurují vodovodní události na prvním místě a tvoří plnou pětinu všech majetkových škod. U České podnikatelské pojišťovny (ČPP) za rok 2022 představovaly zhruba 17 procent škod v rámci občanského majetkového pojištění, tedy zhruba 3 500 pojistných událostí.
„Obvykle za těmito škodami stojí únava materiálu nebo lidský faktor,“ uvedl Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny. V prvním případě jde nejčastěji o prasklé hadičky na toaletách, zpuchřelé nebo jinak zdegradované hadice od pračky či myčky. V druhém o roky nekontrolované těsnění, pouštění spotřebičů bez přítomnosti kohokoliv v domácnosti nebo případy, kdy prostě někdo zapomene zavřít kohoutek.
Prasklá hadička u WC za více než milion
U většiny nahlášených událostí se škoda pohybuje v řádu desítek tisíc. Například u ČPP to loni bylo průměrně 30 tisíc korun. Poměrně snadno se ale škoda může vyšplhat i na stovky tisíc korun, někdy dokonce na sumu přes milion korun. Pokud se na únik vody přijde rychle, jde obvykle o poškození krytin podlah či kuchyňské linky. „Pokud ale uniká delší dobu, dochází k promočení i nosných částí staveb, příček, zdí, stropů, zateplení,“ zdůrazňuje Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativy. A opravy takových škod už jsou finančně mnohem náročnější.
Dokladem může být případ, který řešila loni ČPP. Rodina odjela na dovolenou. Bohužel zrovna tehdy praskla přívodní hadička pro nádržku WC v patře domu. „Voda po celou dobu vytékala do prostoru druhého podlaží rodinného domu, které zaplavila, následně pak po schodišti pronikla do přízemí, které zaplavila také,“ popisuje Renata Čapková, mluvčí ČPP. „Došlo k rozsáhlému poškození dřevěných podlah, maleb a tepelných izolací, dále pak ke zničení značné části vybavení, především nábytku a elektro zařízení.“ Plnění od pojišťovny tak činilo 1,2 milionu korun.
U dřevostaveb pak voda může způsobit i totální škodu. Takový případ řešila Kooperativa. Na vině byl i tentokrát přívod ke splachovači zavěšeného WC (zabudovaný ve zdi), šlo o novostavbu dřevostavby. Voda vytékala do dutiny splachovače na izolaci základové desky, tím došlo k promáčení základních prvků dřevostavby, rozvoji plísní a dřevomorky. Veškeré konstrukce bylo nutné demontovat.
A k rozsáhlým škodám může dojít i v bytovém domě, jak o tom svědčí zkušenost klienta Generali České pojišťovny. V hlavní roli byla opět závada na přívodní hadičce k WC, ovšem v 10. patře. Unikající voda vytopila hned několik nižších pater. S umístěním bytů po patrech se vzniklé škody postupně snižovaly.
Velkou „paseku“ může způsobit rovněž prasklá hadice u tepelného čerpadla. „Klientovi vznikla škoda ve výši přes 3 miliony korun. Byly poškozeny všechny podlahy v domě a samozřejmě také vybavení domácnosti,“ říká Martin Svoboda, produktový manažer majetkového pojištění KB Pojišťovny.
Jen pojištění majetku nemusí stačit
Mít sjednanou a dobře nastavenou odpovídající pojistku je tedy rozhodně namístě. Tedy přesněji pojistky. Protože podle konkrétní situace se bude lišit, který typ pojištění ji dokáže pokrýt. Jestli bude možné škodu uplatnit z majetkového pojištění (nemovitosti, domácnosti) nebo z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jinému.
Každá pojišťovna má své produkty nastavené jinak, proto je vhodné si ověřit, zda jsou vodovodní události (např. zmíněné prasklé hadičky u baterií, pračky, WC, ale také třeba prasklé vodovodní trubky nebo odpad ve zdi), rizikem zahrnutým v pojistce automaticky, nebo je nutné si je připojistit. U odpovědností pojistky by si pak ti, kteří bydlí v pronájmu, měli by ověřit, zda kryje i škody na pronajatých věcech. U všech pojistek jsou pak důležité také limity plnění. Víc peněz, než je sjednaný limit, totiž pojišťovna nevyplatí.
Jaká pojistka pokryje škodu na vlastním majetku
Pokud vám voda způsobí škodu jen na vašem vlastním majetku (na vašem rodinném domě nebo výhradně ve vašem vlastním bytě), je to poměrně snadné. Obecně zde platí, že z pojištění domácnosti se budou hradit škody na movitých věcech, tedy například zničená pračka či jiné zničené spotřebiče, koupelnový nábytek, koberec, čalounění, dekorace apod. Škody na stavebních součástech, tedy třeba poškozená podlaha, malby, příčky, obklady, sanita, elektroinstalace, bourání vany, rozvod vody apod. by šly z pojištění nemovitosti. „Uvažovat lze také nad škodou způsobenou zvýšenou úhradou za odběr vody, tedy ceny vyteklé vody. To lze rovněž pojistit,“ doplňuje Marek.
Pozor ale, neznamená to, že v případě, kdy například praskne odpad za vanou ve zdi a vy ji budeme muset vybourat, abyste se k místu havárie dostali, zaplatí pojišťovna automaticky kompletní rekonstrukci koupelny. „Pojištění kryje opravu vadného potrubí, tedy jeho obnovu a obnovu bezprostředního okolí. Nekryje tedy například novou dlažbu v celé místnosti, výmalbu celé místnosti a podobně,“ říká Svobodová. „Pojištění zkrátka hradí nezbytně nutné a účelné náklady na obnovu poškozeného místa, nikoli na estetické znehodnocení celé domácnosti.“
Stejně tak není přípustné vícenásobné plnění, což je situace, která může nastat u bytů. Pojištění nemovitosti, tedy celého bytového domu, sjednává SVJ. Vedle toho si ale majitel bytu může pojistit samostatně svoji bytovou jednotku. V takovém případě je třeba se rozhodnout, zda budete chtít náhradu za poškozený byt (resp. jeho stavební součásti) uplatňovat z pojištění SVJ, nebo ze svého soukromého majetkového pojištění. „Nicméně pokud by pojistné plnění z jednoho pojištění nedosáhlo výše škody, tak lze čerpat i z druhého pojištění až do výše škody,“ upřesňuje Marek.
Likvidátor si umí škody prohlédnout i online
V okamžiku, kdy takovou havárii zjistíte, je třeba rychle jednat, co nejrychleji zabránit dalším škodám. Většinou to znamená uzavřít hlavní přívod vody. Poté zajistit prvotní dokumentaci, stačí několik fotografií na zdroj unikající vody a zasažené prostory. Následně co nejrychleji odstranit vodu, ať už odčerpáváním pomocí čerpadla nebo vysoušením třeba pomocí ručníků. A pak přijde čas na nahlášení škody pojišťovně, nejlépe online přes webový formulář či aplikaci, případně telefonicky, začít prostory i zasažené předměty vysoušet a vše dokumentovat.
U škod menšího rozsahu zpravidla pojišťovnám stačí vaše fotodokumentace či video. Musí z nich být zřejmé, o jakou škodu jde a jaký je její rozsah. Vhodné je vyfotit celkové záběry, ale také detaily. Raději více fotek než méně. Fotky i video by měly být ostré.
„U škod většího rozsahu je zpravidla nutná prohlídka technikem pojišťovny,“ říká Čapková. Ten může na místo dorazit osobně. Někdy ale může zvolit i formu videoprohlídky. „Ta probíhá přes speciální aplikaci na dálku, kdy likvidátor z videa, který natáčí v reálném čase klient svým telefonem, udělá fotografie a ty pak použije v rámci řešení pojistné události,“ popisuje Marek. Videoprohlídky přes takovou speciální aplikaci využívá také například UNIQA.
Kromě fotodokumentace bude pojišťovna potřebovat také pořizovací doklady k poškozeným nebo zničeným předmětům, případně jejich fotky. „Nejsou-li, doporučujeme čestné prohlášení o jejich vlastnictví a stáří,“ doplňuje Svobodová.
Pro doložení ceny nutných oprav je pak více variant. Lze ji řešit buď rozpočtem pojišťovny (podle doloženého rozsahu poškození a obvyklých cen na trhu za materiál a práci), nebo na základě faktur za opravy (faktury je nutné doplnit o položkový rozpis práce a materiálu pro jejich kontrolu). Případně lze podle Čapkové oba způsoby kombinovat. Například výmalbu si provedete sami a tato část bude řešena rozpočtem, podlahy opravuje firma, tato část je řešena fakturami.
Výplata pojistného plnění proběhne co nejdříve po doložení všech dokladů a provedení nezbytného šetření pojišťovnou. „Po dohodě s likvidátorem ale může být poskytnuta záloha na pojistné plnění v krátké době po vzniku škody,“ dodává Káňa. Tuto možnost u větších škod potvrdily i ostatní oslovené pojišťovny.
Odpovědnost za škody v bytě souseda
V bytovém domě však nemusí zůstat jen u poničení vašeho bytu. K újmě může snadno přijít i ten sousedův. V takovém případě bude záležet na okolnostech vzniku škody. Pokud za takovou škodu budete odpovídat vy jako majitel bytu, pak bude škoda sousedovi hrazena z vašeho pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě. To bývá obvykle součástí pojištění domácnosti.
Postup vyřízení celé události bude ale podobný jako u hlášení škod z pojištění majetku. Nejdříve je třeba škodu pečlivě zdokumentovat, pořídit fotografie, poskytnout popis škody i příčiny, jak k ní došlo. „Povinností viníka je uhradit náklady, které při uvedení bytu do původního stavu v bytě poškozeného nastanou. Viník tak musí nahlásit škodu své pojišťovně z pojištění odpovědnosti a pojišťovna dále komunikuje jak s viníkem, tak poškozeným,“ popisuje Martin Svoboda. Bude potřeba doložit fotodokumentaci, žádost souseda o náhradu škody. Podklady jako paragony a faktury dokladujete v součinnosti se sousedem, nebo pak přímo soused jako poškozený.
Peníze pak pojišťovna, pokud uzná vaši odpovědnost za škodu, vyplatí přímo sousedovi. Pojištěnému, tedy vám jako majiteli bytu, by pojistné plnění vyplatila pouze v případě, že jste již škodu sousedovi uhradili nebo jste sami zajistili opravu. O té by pak pojišťovna požadovala doklad. Ze svého budete muset sousedovi uhradit případně pouze sjednanou spoluúčast.
A v praxi existuje ještě jedno možné řešení. Pokud má soused sjednané svoje pojištění majetku, může si škodu na svém bytě uplatit z něj. „Pojišťovny se následně vyrovnají mezi sebou,“ říká Káňa. Tedy pokud máte sjednané pojištění odpovědnosti. Pokud byste ho neměli, bude sousedova pojišťovna vyžadovat peníze přímo po vás.
Vytopil jsem pronajatý byt
Složitější může být řešení vytopeného bytu, ve kterém žije nájemník. Tady totiž bude rozhodující, zda za škodu odpovídá vlastník bytu nebo nájemce. Přitom se vychází z občanského zákoníku, který říká, že pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce pak provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami blíže stanoví nařízení vlády 308/2015 Sb.
„A právě vymezení těchto drobných oprav má vliv na posouzení případné odpovědnosti nájemce za škodu vzniklou v důsledku poškození zařízení bytové jednotky, neboť vymezuje věci, nad nimiž má nájemce vykonávat dohled a dovozuje tak jeho případnou odpovědnost za škodu těmito zařízeními způsobenou,“ vysvětluje Renata Čapková.
Jinými slovy, pokud dojde k vodovodní škodě v pronajatém bytě, bude potřeba zjistit příčinu a místo havárie a podle toho určit, kdo za danou věc odpovídá. „V praxi to obvykle je tak, že to, co není vidět, tedy například potrubí ve zdi, spravuje pronajímatel, co je vidět, pak nájemce. To jsou třeba vodovodní baterie, přívody vody k pračce, pokud je ve vlastnictví nájemce,“ popisuje Svoboda.
Nejen majitel bytu by tedy měl být pojištěný, ale také nájemník. Tyto situace kryjí pojistky domácnosti, případně pojištění odpovědnosti za škodu. U pronajaté nemovitosti je však při sjednání dát pozor na to, aby součástí bylo také pojištění odpovědnosti na věcech pronajatých. To pokryje škody, které nájemce způsobí pronajímateli na jeho majetku.
V praxi to tedy bude vypadat následně. Z nájemníkova pojištění domácnosti lze uhradit škody na vybavení bytu, které je jeho vlastní (přinesl si ho do bytu sám). „Škody vzniklé únikem vody způsobeným nájemcem na majetku pronajímatele vyřeší standardní pojištění občanské odpovědnosti, které si sjedná nájemce,“ říká Eva Svobodová. Stejně tak by odpovědností pojistka „kryla“ škody vzniklé vinou nájemce v sousedním bytě.
Pokud by ale škoda byla způsobena ze zařízení domu, tedy například ze stoupačky, pak by šla odpovědnost za majitelem. „Ten bude povinen škodu odstranit a uhradit obnovu poškozených částí domu i domácnosti, což může krýt z pojištění domu,“ dodává Svobodová. Škoda vzniklá nájemci nebo sousedům (za kterou odpovídá vlastník bytu) je pak likvidní z pojištění odpovědnosti vlastníka bytu, konkrétně z pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti. To bývá většinou součástí pojištění občana v běžném občanském životě, je ale nutné si zkontrolovat rozsah pojištění. Některé pojišťovny mají držbu zvlášť.
Samotný postup vyřízení pojistné události s pojišťovnou pak bude stejný jako v již popsaných případech.
