Mohl tentokrát klidně i vyhrát, kdyby chtěl. Závěr tratě však viditelně vypustil, a skončil tak o setinu sekundy za debutantem v české dospělé reprezentaci Jakubem Krejčím, předloňským mistrem světa v kategorii do 23 let.
Prskavec si zvolnění před cílem mohl dovolit, coby lídr světového žebříčku startoval až jako poslední z rekordního počtu 101 kanoistů a po průjezdu poslední brankou viděl na časomíře svůj výborný čas.
„Říkal jsem si, že pro Kubu Krejčího bude zkušenost k nezaplacení, když si vyzkouší, jaké je nastupovat do semifinále coby vítěz kvalifikace,“ vtipkoval o devět let mladším parťákovi třicátník Prskavec.
Tělo drží, hlava občas ne
Viděno současným pohledem, může být příští rok v Paříži největší nadějí celé české výpravy na zisk olympijského zlata, pokud se na hry v drsné české konkurenci probojuje.
Je olympijským vítězem z Tokia, dvojnásobným světovým šampionem, šestkrát zlatým z mistrovství Evropy. Letos ovládl na kajaku Evropské hry a dva podniky Světového poháru.
Zároveň se v aktuální sezoně pokouší o unikátní dvojboj na odlišných lodích. Dokonce i na kánoi se už na jaře probil na pohárové stupně vítězů. Po úmorné zimní dřině v posilovně podstupuje experiment typu: Co vše jsem schopný vydržet.
Všichni čeští kajakáři postoupili do semifinále MS ve vodním slalomu |
„Tělo to zatím dává, ale hlava občas ne,“ přiznává.
Má letos na kontě tolik závodních jízd jako patrně nikdo další z mužské světové špičky.
„Neměl jsem jet v srpnu na Lipně mistrovství republiky. Všechno by pak bylo daleko klidnější,“ přemítá. „Přišlo mi škoda chybět na největším domácím závodě, zvlášť když u nás máme tak špičkovou konkurenci. Jenže na dalším svěťáku v Seu jsem toho potom už měl docela dost.“
Přesto se do Londýna těšil. Tady, na nejzazší periferii britské metropole vyrostl u říčky Lee moderní vodácký kanál, na němž v roce 2015 vybojoval svůj první světový titul. Přírodním parkem obklopený areál má moc rád, opakovaně se sem vrací na soustředění.
Při letošním šampionátu se však jeho problémem – speciálně v kvalifikaci na kánoi – stala příliš lehká trať, kterou její stavitelé málo nápaditým rozestavěním branek vytvořili.
„Já potřebuju těžké průjezdy, kdy mohu těžit ze své techniky,“ podotkl Prskavec, jenž tolikrát udivoval soupeře ekvilibristickým uměním v peřejích. „Bohužel, v kvalifikaci to tady bylo jen o tom, že silou tlačíte loď odshora dolů, v čemž jsem oproti ostatním rozhodně pomalejší. Navíc jde o krátkou trať. Sjedeme ji za 79 vteřin, přitom má mít pro kajakáře 90 až 95 vteřin.“
Podobně hovořila po včerejším vyřazení na kajaku uplakaná Tereza Fišerová, bronzová z mistrovství Evropy: „Je blbý, že tu staví tratě rovné a lehké, když jsme celý rok zvyklí na těžké.“
Den a půl pauzy. Luxus
Nečekaný výpadek na kánoi nicméně dopřál Prskavcovi mnohem větší pauzu před sobotními závěrečnými boji na kajaku. Celý den a půl, což je pro něj doslova luxus.
„Všechno zlé je pro něco dobré. Zregeneruju a půjdu na to. Motivace mám spoustu,“ ujistil.
V Londýně mu ji dodává také kompletní rodina. Táta Jiří starší je jeho koučem, maminka Marcela i manželka Tereza se točí kolem dvou malých Prskavcových synů Jiřího nejmladšího a Marka, pobíhajících po trávníku kolem umělého kanálu.
S rodinou si pronajali domek nedaleko od areálu, kde nachází vnitřní pohodu.
„Věřím, že trať na semifinále a finále bude výrazně těžší,“ říkal ve čtvrtečním odpoledni.
Ale... patrně nebude.
„Co jsem slyšela, udělají s brankami jen malé změny oproti kvalifikaci,“ podotkla týmová kolegyně Amálie Hilgertová po svém postupu z druhého kola kvalifikace kajakářek. „Trochu mi připadá, že to tady staví tak, aby měli mezi koly co nejmíň práce s přestavováním branek, než aby se snažili vymyslet něco kloudného.“
Tím větší výzvou se stane zítřejší vyvrcholení klání kajakářů pro muže, jenž je momentálně považován za nejlepšího vodního slalomáře světa.
A on má výzvy rád.
Nemilosrdný, pro české muže krutý. Boj o hryJsme největší světovou velmocí, mohou s klidným svědomím tvrdit čeští vodní slalomáři v kategorii kajakářů. Ve světovém žebříčku toho času platí: 1. Prskavec, 2. Přindiš. Pořadí Světového poháru vévodí pro změnu Přindiš, evropský titul letos získal Prskavec. Aktuálním olympijským šampionem je Prskavec, loňským mistrem světa naopak Přindiš. Z posledních osmi světových šampionátů v této kategorii přivezli Češi pět zlatých se čtyřmi různými kajakáři (ještě Hradilek a Tunka). A se zlaty z mládežnických vrcholných akcí nyní vtrhl mezi dospělé i veliký talent Krejčí. Jenže na hrách v Paříži smí podle pravidel ICF vzhledem k omezenému počtu účastníků každou zemi reprezentovat jen jedna loď. Další „bratrovražedná“ česká bitva je tudíž na spadnutí. Už v Londýně se může rozuzlit. Podle českých nominačních kritérií, zohledňujících body z celé sezony, by Prskavec získal olympijské místo, kdyby na šampionátu skončil do čtvrtého místa a Přindiš zároveň nedojel lepší než třetí. Ovšem také se může stát, že definitivně rozhodne až domácí kvalifikace na jaře 2024. „Snažím se tyhle myšlenky vyeliminovat z hlavy, i když o tom samozřejmě vím,“ říká Prskavec. Podobně hovoří Přindiš, jenž ve čtvrtek stejně jako kolegové s přehledem postoupil z kvalifikace: „Přijel jsem sem hlavně předvést dobrý výkon na mistrovství. A pokud se mi povede, může mi pomoci i v souboji s Jířou o olympiádu.“ Že je nominační síto pro Čechy nesmírně kruté, si samozřejmě oba uvědomují. „S mými letošními výsledky ze Světových pohárů bych už měl ve většině zemí vyjetou nominaci na olympiádu, zatímco u nás jsem od ní pořád předaleko,“ poukazuje Přindiš. „Spousta zemí má národní kritéria pro hry o dost jednodušší. Ale na druhou stranu nás domácí konkurence žene do další tvrdé práce. A pak dokážeme ve světě předvádět takové úžasné výsledky.“ V čemž tkví i příslib pro Paříž. Ať už tam na startu bude z české kajakářské reprezentace kdokoliv. |