„Vlevo vidíte zbytek objektu Vítkovice Heavy Machinery,“ říká Richard Toman, zatímco se po vlečce blížíme do sídla společností Vítkovické železniční opravny a Vítkovická doprava.

Zdejšímu vagonářskému byznysu průmyslníka Jaroslava Strnada, kterém Toman šéfuje, se daří. Je to v kontrastu s již nefungujícím strojírenským podnikem Vítkovice Heavy Machinery, který soud před třemi lety poslal do úpadku a o jehož reorganizaci se pokoušel i Strnad.

Strnadovo vítkovické impérium však stále funguje. Pod jeho průmyslový holding CE Industries patří i zmiňované Vítkovické železniční opravny a Vítkovická doprava. Skupina není nijak provázaná s Czechoslovak Group, kterou Strnad před pěti lety převedl na syna Michala.

Vítkovické železniční opravny vznikly před pěti lety a specializují se na opravu železničních vozů. Firmě každoročně rostou tržby. Zatímco za první rok existence opravila 155 vozů a utržila 12 milionů korun, loni šlo o 870 vagonů a na tržbách dosáhla 306 milionů.

Mezi nejvýznamnější klienty patří Ermewa, VTG, ČD Cargo, EP Cargo Invest, V.K.S., Ryko Plus či PKP Cargo.

„Během pěti let jsme ze startupu vybudovali prosperující a stabilní byznys,“ říká výkonný ředitel Vítkovických železničních opraven Daniel Marek, podle nějž oboru přeje doba.

„Objem přepravy po kolejích ve střední a východní Evropě každých pět let roste o dvanáct až třicet procent. Cílem Evropské unie je navíc do roku 2030 podíl přepravy zboží na kolejích zvýšit na třicet procent na úkor nákladní automobilové dopravy.“

Firma sdílí areál s podnikem Vítkovická doprava, působícím v železniční přepravě. Pod CE Industries spadají také chorvatské strojírny Duro Dakovič vyrábějící nákladní vagony.

„Dnes je v Evropě v provozu 700 tisíc nákladních vagonů. V roce 2030 jich bude jednou tolik. Je tu obrovský potenciál pro Vítkovické železniční opravny a celou naši železniční divizi včetně chorvatského výrobce Duro Dakovič,“ konstatuje finanční ředitel CE Industries a člen jejího představenstva Jiří Rabiec.

Vítkovické železniční opravny však s dalším růstem naráží na nedostatek kapacit. Firma, která vznikla s dvanácti pracovníky a dnes jich zaměstnává kolem sto padesáti, plánuje růst dvou až dvou a půl násobně, což už ve zdejších prostorách není možné.

„Začínali jsme v roce 2018, ale růst byl tak rychlý a strmý, že nás limitují prostory a nejsme schopni se v nich dál rozvíjet. Projekt byl úspěšnější, než s čím jsme na začátku vůbec počítali,“ popisuje Toman. Podle něj se tak na stole může objevit i možnost akvizice.