David Venclík: Myslím, že historie je stále živá a otevřená neskutečnému množství objevů

Lásku k historii v Davidovi probudil dědeček, který s ním objížděl památky a vyprávěl mu pověsti a příběhy o nich. Dalším důležitým člověkem, který se „podepsal“ na jeho profesním směřování, byl učitel dějepisu na druhém stupni, Jiří Janovský, se kterým se dodnes přátelí. Jeho nadšení a interaktivní pestrá výuka byla nakažlivá. A do třetice profesor Vít Vlnas, učitel na vysoké škole. „Nadchnul mě pro druhé životy historických událostí a osobností. Ukázal mi, že to nejzajímavější stojí na pomezí věd. Na pomezí historie a dějin umění, na pomezí historie a sociologie. Že důležité je být tak trochu na švu těch pohledů, těch perspektiv, těch věd. A umět ten šev využít jako něco, co člověku přinese nový pohled.“

Kniha Davida Venclíka Strážce historické paměti|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

David Venclík podepisuje svou knihu a vypráví: Co se Karlštejna týče, existuje jeden zajímavý omyl, který se často opakuje a dodnes je velmi živý. A to, že na Karlštejně byla v době Karla IV. uchována Svatováclavská koruna. A že Karlštejn byl postaven právě jako kamenná schrána, která měla tuto korunu chránit. Není to tak. Karlštejn byl v době Karla IV. místem ochrany říšských klenotů.

Tento omyl se upevnil až v 19. století, kdy chtěla česká vlastenecká reprezentace od císaře Františka Josefa I., aby přijal právě Svatováclavskou korunu, a tím vlastně potvrdil zemská práva. A ve stejné době chtěli také prosadit projekt ambiciózní přestavby, regotizace Karlštejna. Karlštejn a ten projekt prezentovali právě jako projekt záchrany místa, kde kdysi byla ukrývána Otcem vlasti Svatováclavská koruna. Dodnes, když se podíváme třeba na pohlednice, které vycházejí, společně s hradem je na nich znázorněna Svatováclavská, nikoli říšská koruna. I v propagačních materiálech jsme tedy dětmi spíše toho 19. století, než historické skutečnosti.

Víte, kdo nebo co dalo jméno lomům Amerika? Poslechněte si v reportáži.