Hlavní obsah

Švédskou Fjällbacku proslavily detektivky a Ingrid Bergmanová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Doby, kdy sem herečka Ingrid Bergmanová (1915-1982) jezdila za klidným odpočinkem, jsou nenávratně pryč. Malebnou vesničku na západním pobřeží Švédska s necelou tisícovkou stálých obyvatel v létě zaplavují nejen fanoušci hollywoodské hvězdy, ale v posledních patnácti letech i literární turisté.

Foto: Markéta Mitrofanovová, Právo

Výhled z hory Vetteberget na okolní ostrovy a část vesnice

Článek

Královna severské detektivky Camilla Lackbergová totiž do rodné Fjällbacky v kraji Bohuslän umístila děj svých jedenácti románů, které si získaly popularitu po celém světě. V nich se na vyšetřování vražd podílí manželský pár - spisovatelka Erica Falcková a policista Patrick Hedström. Vzhledem k velikosti obce nezabere cesta po stopách událostí a postav z knižní série více než pár hodin.

Nejdůležitějšími lokalitami prochází modře značená turistická stezka. Připravte se však na to, že asi čtyřkilometrový okruh s šedesátimetrovým převýšením vede i skalnatým terénem či lesními pěšinami.

Foto: Markéta Mitrofanovová, Právo

Soutěska Kungsklyftan

Zůstala tu i po smrti

Na náměstí Ingrid Bergmanové stojí za zastávku malá venkovní expozice věnovaná hvězdě, která Fjällbacku a přilehlé ostrůvky označovala za ráj na zemi a před smrtí vyslovila přání, aby byl její popel rozptýlen do moře právě v těchto místech.

Jednou z dominant vesničky, jejíž historie byla od sedmnáctého do konce devatenáctého století úzce spojena s lovem a vývozem sledů, je kostel. Novogotická stavba z bohuslanské žuly se v roce 1892 stala vzorem vynikající řemeslné zručnosti, neboť surové bloky venkovních zdí mají různou velikost a formu. Lze na nich najít škálu odstínů od tmavě šedé po červenou. Když už je řeč o tomto materiálu, nelze nepřipomenout příběh s názvem Kameník, v němž hrají kostel a přilehlý hřbitov významnou roli.

Turistika na pobřeží: Švédsko je pro ni jako stvořené

Cestování

A nejen v něm. V celé sérii se koná několik pohřbů a v rámci vyšetřování dochází i k exhumacím. Na hřbitově kromě obětí vrahů spočívají také Eričini rodiče a prarodiče. O dědovi se například v románu Elsyino tajemství dozvídáme, že dovážel lodí z Fjällbacky pomoc do nacisty okupovaného Norska.

Foto: Markéta Mitrofanovová, Právo

Novogotický kostel a přilehlý hřbitov

V kostele se Erika vdávala, tady se loučila s kamarádkou z dětství zavražděnou v knize Ledová princezna nebo s dítětem, o které její sestra přišla při autonehodě.

Odtud pokračujeme do rušného přístavu s kavárnou a restaurací Bryggan, oblíbeným místem schůzek hrdinů detektivní řady. Pokud se tu chcete zastavit v létě, musíte vystát dlouhou frontu. Jen několik desítek metrů odtud stojí pomník Ingrid Bergmanové a panely s unikátními fotografiemi z jejích pobytů, které dokazují, jak uvolněně se v Bohuslänu cítila.

Spisovatelé Läckbergová a Fexeus: Mentalismus je kouzlení pro dospělé

Kultura
Foto: Markéta Mitrofanovová, Právo

Restaurace Bryggan je populární u turistů i hrdinů detektivní série.

Když přijela hvězda

První návštěva světové celebrity, jakou Ingrid Bergmanová bezesporu byla, v březnu 1958 vyvolala ve vesničce rozruch. Už proto, že v době, kdy rozvod nebyl úplně běžný, přijela do komunity silně věřících se svým třetím manželem. Tím byl švédský divadelní producent Lars Schmidt, který koupil ostrov Dannholmen ležící několik kilometrů od Fjällbacky.

Ačkoli se v roce 1975 rozešli, zůstali přáteli až do hereččiny smrti. Společně s jejími čtyřmi dětmi nechal Lars 5. června 1983 do moře u Dannholmenu rozptýlit její popel.

Ve stejný den byla na náměstí odhalena bronzová busta, pro kterou umělkyně stála modelem už v roce 1965. Její pohled směřuje k milovanému ostrovu, z něhož také pochází žulový sokl. Navzdory první bouřlivé reakci místních našla držitelka tří Oscarů ve svém letním bytě dostatek soukromí a pohody. Na fotkách je zachycena s rodinou, ve škole plachtění či při nákupu zeleniny na náměstí, které dnes nese její jméno. Fjällbacku naposledy navštívila několik týdnů předtím, než prohrála svůj boj s rakovinou prsu.

Vlčí soutěskou

Ještě než nás stezka odkloní od moře, odbočíme na ostrůvek Badholmen s plovárnou a hostelem, který hraje roli hned v několika příbězích Camilly Läckbergové a ze kterého se otevírá pěkný výhled na centrum vesničky a horu Vetteberget nad ní.

Hrdinové detektivek odtud vyrážejí na ryby nebo za vyšetřováním na okolní ostrovy a v románu Mořská panna se na zdejší skokanské věži oběsil debutující spisovatel Kristian. Poblíž se nachází stanoviště pobřežních záchranářů, kteří policistům pomáhají.

Dále nás stezka zavede do atraktivní přírodní lokality, v níž se natáčely některé scény filmu Ronja, dcera loupežníka z roku 1984, který se vysílal i v České televizi. Jde o Kungsklyftan neboli Královskou soutěsku, která se ve snímku nazývá Vlčí. Ve dvě stě metrů dlouhé skalní prasklině se zaklíněnými kamennými bloky objevil šestiletý chlapec v románu Kazatel mrtvolu německé turistky, pod níž ležely ještě dvě starší lidské kostry.

Výhledy na místa činu

Spatříme i Dannholmen, na němž dodnes stojí dům, ve kterém trávila léto Ingrid Bergmanová. Literární turista by ovšem nejvíce ocenil, že odtud vidí na místa činu, ať už jde o Kalvön, kde žila únoskyně dětí Heda z Vlastní spravedlnosti, nebo Valö, kde v tehdejší chlapecké internátní škole (dnes hostelu) došlo v románu Andělíčkářka k několikanásobné vraždě. Na ostrůvku Gråskär pobývali hrdinové Strážce majáku, ženské postavy tu spáchaly sebevraždu utopením.

Než se dostaneme na pohodlnou lesní pěšinu, kterou se z přírody vrátíme do obydlené části Fjällbacky, poblíž vrcholu mineme mohylu z doby bronzové datovanou do období 1800 až 500 před naším letopočtem. Vzhledem k majestátní poloze se jedná pravděpodobně o hrob vysoce postavené osoby. Za pěkného počasí jsou z navršeného kamení vidět i vysoké hory v Norsku.

V minulosti se na mohyle stavěly vatry poskládané z velkého množství tenčích kmenů do tvaru kužele. Po celém švédském pobřeží se nachází řada vrcholů, kde se tyto signalizační ohně zapalovaly. Obvykle od sebe byly vzdáleny jedenáct až dvanáct kilometrů. Tento systém posílání zpráv a varování před nebezpečím se používal odnepaměti až do šedesátých let devatenáctého století.

Oslo aneb louka bohů: Město v romantickém fjordu a uprostřed zeleně

Cestování

Reklama

Výběr článků

Načítám