Návštěva u skladatele Luboše Sluky. Bývá označován za autora navazujícího typem invence na Janáčka
Hudební skladatel Luboš Sluka oslavil 95. narozeniny. Měl se stát tiskařem a převzít rodinnou firmu v rodném Opočně, ale nakonec věnoval celý život hudbě. Ta ho proslavila po celém světě, ať už zhudebněné básně J. Š. Kubína, písně či komorní skladby, ale také filmová hudba.
Rád se nechával inspirovat rodným krajem a do Orlických hor se stále vrací. Věnoval mu rovněž nejednu skladbu, např. Neratovskou mši. S manželkou Hanou totiž už mnoho let podporují obnovu a opravy neratovského kostela.
Na klavír, který ho provází od dětství, už sice kvůli zdravotnímu stavu nehraje, hudbu le poslouchá stále a jak sám říká, těší se z každého dne.
Slukovo dílo je velmi rozsáhlé a žánrově různorodé. Celá řada jeho skladeb je dnes běžnou součástí repertoáru sólistů, komorních souborů i orchestrů. Vedle mnoha hudebních ocenění byl vyznamenán i čestnou medailí T. G. Masaryka.
Čtěte také
Symfonickou suitu "Z Východních Čech" věnoval Luboš Sluka rodnému kraji, který byl hlavní inspirací vzniku díla. Suita má pět částí, které záměrně nenesou žádné programové názvy, ale pouze italská tempová označení. Dle slov autora: "...to ovšem neznamená, že v nich určitý latentní program chybí."
Luboš Sluka se narodil se v roce 1928 ve východních Čechách v rodině amatérského hudebníka Antonína Sluky, což ho od dětství přivedlo k hudbě a ke hře na klavír. Nejprve však pracoval v rodném Opočně jako typograf a byl sbormistrem tamních pěveckých spolků. Na Pražskou konzervatoř vstoupil až ve dvaadvaceti letech.
Čtěte také
Mezi léty 1950–1955 se učil dirigování u Bohumila Špidry a Aloise Klímy, hru na bicí nástroje u E. Špačka, kompozici se věnoval ve třídě Františka Píchy a Miroslava Krejčího. Po absolutoriu pokračoval ve studiu skladby na hudební fakultě AMU, kde byl žákem Jaroslava Řídkého, od roku 1956 přešel k Pavlu Bořkovcovi. Studoval také filmovou a scénickou hudbu u Václava Trojana.
Krátce byl zaměstnán jako hudební dramaturg České televize (1962–1963). Byl spoluzakladatelem a šéfredaktorem nakladatelství Českého hudebního fondu Panton (1969–1976), kde propagoval zejména tvorbu Bohuslava Martinů. Působil jako spolupracovník při ozvučování některých animovaných filmů Jiřího Trnky ve studiu Bratři v triku. Od roku 1977 se věnuje skladatelskému povolání.
Související
-
Jiří Vondráček, skladatel a producent, vzpomíná na život a písničky v pořadu Desky pásky vzpomínky
Skladatel, muzikant a rodák ze Slatiňan Jiří Vondráček, již popáté vzpomíná na život, na studentská léta kolem roku 1962, na radosti a průšvihy, kdy se formoval jeho život.
-
Vadim Petrov miluje pohádky. A stále fandí Krakonošovi, příkladu poctivosti a spravedlnosti
Mezi oceněnými na Pražském hradě u příležitosti státního svátku 28. října byl i hudební skladatel, pedagog a klavírista Vadim Petrov. Převzal Medaili Za zásluhy I. stupně.
-
Od černobílých filmů ke swingové hudbě. Orchestr Blue Star Václava Marka navazuje na R. A. Dvorského
Pozveme vás na koncert z půvabných časů černobílých filmů a filmové hudby R. A. Dvorského. Protože takovou muziku hraje už přes 20 let orchestr Blue Star Václava Marka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
