RECENZE: Sheeranovo „podzimní“ album za nehty příliš nezaleze

Jak název napovídá, jde o desku s podzimní tematikou, přičemž Sheeran její vydání ohlásil poměrně netradičním způsobem – formou teleshoppingu.

„Loni na podzim jsem společně se svými blízkými procházel mnoha životními změnami. Po letních vedrech se všechno buď zklidnilo, usadilo, nebo naopak rozpadlo či zhroutilo. Můj táta a bratr mi řekli o skladateli jménem Elgar, který vytvořil dílo Enigma Variations, kde každá ze čtrnácti skladeb byla o jiném z jeho přátel. Což mě inspirovalo k vytvoření tohoto alba,“ objasňuje Ed Sheeran vznik nahrávky.

8 fotografií

„Procházel jsem těžkým obdobím a psaní písní mi pomohlo pochopit mé vlastní pocity a vyrovnat se s tím, co se kolem mě dělo. Některé písničky jsou z perspektivy mých kamarádů, jiné z mé. Je v nich euforie ze zamilovanosti a nových přátelství, ale také deprese, osamělost, zlomená srdce a zmatek,“ dodává zpěvák.

Po těchto slovech by člověk očekával hudebně i emotivně bohatou, sytou desku, což ale Autumn Variations není. Zatímco u opravdu dobrých alb platí, že teprve při opakovaném poslechu vyjeví svoje půvaby, Sheeranova novinka s každým dalším přehrání slábne. Písničky stojí na jednoduchých přívětivých melodiích, které máte okamžitě přečtené. Hodně dělá produkce Aarona Dessnera, který se poctivě snaží dát jednotlivým skladbám alespoň kus charismatu a tajemství.

Zadařilo se zejména v úvodu alba, ve skladbách England a Amazing, působivě zní také Midnight s jiskrným partem akustické kytary. Bohužel se ale Dessnerovi nepodařilo vtisknout albu celistvost, byť by si o to svým „konceptem“ říkalo.

Ed Sheeran se v minulosti potýkal s několika nařčeními z plagiátorství, naposledy se letos v květnu soudně vypořádával s nařčením ohledně sporného autorství písně Thinking Out Loud, která byla podle mínění potomků skladatele Eda Townsenda, až žalovatelně podobná písni Let’s Get It On z repertoáru Marvina Gayeho.

I na Autumn Variations by se našly povědomě znějící okamžiky. V úvodu Amazing, kde zní jen rytmus bicích, fanoušek U2 zpozorní, v hlavě mu okamžitě začne hrát baskytarová linka a začne si prozpěvovat With Or Without You... A když se v následující Plastic Bag dá Sheeran do zpěvu, je těžké v té melodii neslyšet Petera Gabriela a jeden z jeho největších hitů Solsbury Hill.

Občas se Ed Sheeran stylizuje do role civilního písničkáře v duchu Paula Simona, ale na to mu chybí jasnozřivější melodické nápady a určitý odstup. Zpěvák se opravdu poctivě snaží něco předat, podělit se s trápením nejen svým, ale i svých blízkých, ale skladby, které dodal na Autumn Variations, prostě nemají kýženou sílu a přesah. Citlivější povahy – o zpěvákových fanoušcích nemluvě – si u nich hezky popláčou, ale bůhvíjakou trvanlivost mít nebudou.

A ještě něco: od desky, která má v názvu podzim, bych čekal hmatatelnější atmosféru končícího léta, šustění vlhkého spadaného listí a lezavost ranních mlh. Takto znějící mohla vyjít prakticky kdykoliv během roku.