Článek
Prozaik, publicista, časopisecký i nakladatelský redaktor, televizní dramaturg Přemysl Veverka. Bez nadsázky kmenový autor Památníku Lidice (PL). Z jeho tvůrčí dílny mj. vyšla díla Jak se chodí do Lidic, Láska a smrt na potoce Ležák, Jdou do nebe či Poutníkův lidický průvodce.
Poslední léta života zápasil s nemocí. Špatně se mu dýchalo. Nohy nesloužily. Věděl, že společnou výpravu na památnou horu už nepodnikne. A tak jsme s tehdejším ředitelem PL Miloušem Červenclem jen několik týdnů před Přemkovým odchodem na věčnost slíbili, že si uděláme výlet a na Říp vyjdeme i za něj. Rok poté jsme se vyškrábali až na vrchol, kde jsme rozvinuli Přemkovu velkou fotku, aby se spolu s námi konečně pokochal pohledem na tu krásu kolem.
Od té doby výlet s našimi přáteli a kamarády, kteří se na nás dívají odněkud shora, podnikáme pravidelně. Postupně, jak k naší lítosti odcházejí, se jejich řady rozšiřují. Patří mezi ně spisovatelka Zora Dvořáková, která proslula například knihami o Miladě Horákové. Zejména reprezentativní a v mnohém objevnou knihou To byla Milada Horáková – ve fotografiích a dokumentech nebo vynikající publikací Popravení, kam jste se poděli?, zachycující průběh unikátního výzkumu. Jeho cílem bylo objasnit, co se stalo s utajovanými ostatky a urnami popravených politických vězňů z 50. let minulého století.
„Chodí“ s námi také válečný veterán, brigádní generál v. v. Pavel Vranský, bojovník od Tobruku a příslušník 311. čs. bombardovací perutě RAF. „Zapojil“ se herec František Švihlík, jenž se do širšího diváckého povědomí dostal až s postavou policejního fotografa Čeňka Němce v oblíbeném seriálu Četnické humoresky.
Možná přijde i zelený muž
Letošní září se vydařilo. Předposlední den jako vymalovaný. Kraj zalitý sluncem vylákal stovky turistů k výšlapu na známou horu. S naší sehranou partou jsme vyrazili také. K národní kulturní památce, rotundě svatého Jiří a svatého Vojtěcha - románskému kostelu, připomínajícímu starobylou podstatu hory.
Rotunda byla postavena na místě staršího dřevěného kostela v roce 1126 a posvěcena olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Zbudována byla na památku vítězné bitvy knížete Soběslava I. nad německým králem Lotharem, k níž došlo 18. února 1126 u Chlumce, nedaleko Ústí nad Labem. Je významným uměleckým dílem, dokládajícím vysokou úroveň české architektonické tvorby doby Soběslava I.
Všichni naši přátelé byli vlastenci, jimž záleželo na osudu rodné země. Určitě by měli radost, kdyby viděli, kolik dětí a mladých lidí na Říp zavítalo. Dokonce jsme potkali několik velkých skupin dívek a kluků zhruba ve věku 9 až 11 let. S učitelkami školáci přímo na historickém místě mohli putovat do naší dávné minulosti. V rotundě je pro takové příležitosti připraven animovaný dokument nazvaný ŘÍP. Návštěvníky láká jednoduchou otázkou: Řekli vám ve škole všechno? A hned nabídne: Poznejte horu, která píše českou historii.
Příběhem hory a rotundy pak děti provedou průvodci na slovo vzatí. Jára Čech s rodinou, kníže Soběslav první, archeolog Václav Krolmus, básník Josef Hora, svatý Jiří s drakem. Když školáci budou mít štěstí, možná přijde i zelený muž. Záhadná postava, která se jen tak neukazuje.
Anketa
Jen tak mimochodem, pořád se mluví o praotci Čechovi, ale o pramáti Čechové ani slovo. Kdopak nám ji tají?! Údajně zůstala někde na Moravě, jelikož trmácení světem měla plné zuby, kdo ví?!
Zdroj: Propagační plakáty a pamětní tabule umístěné na hoře Říp
