Česko má špičkové odborníky v oblasti radiofarmacie i jaderného vývoje. Od vstupu na český trh ale soukromé investory odrazuje komplikovaná registrační legislativa a nedostatečná strategie výzkumu. Shodli se na tom odborníci z řad lékařů, akademiků a veřejného sektoru na konferenci Institutu pro veřejnou diskuzi na téma Jak zajistit a financovat strategický výzkum. Konferencí v pondělí 18. září provedl účastníky šéfredaktor e15 Nikita Poljakov.
Klíčovým tématem první části přednášek byla konkurenceschopnost české vědy a inovací v celoevropském měřítku. „Česko není izolovaný ostrov. Transfer znalostí a výsledků je součástí výzkumu, nelze to oddělovat,“ upozornila náměstkyně ministryně pro vědu, výzkum a inovace Jana Havlíková. Hlavním problémem, se kterým se podle ní český výzkum potýká, je nedostatečné zapojení soukromého sektoru a jeho spolupráce s veřejnými institucemi.
V Česku existuje kolem třiceti center pro transfer vědy a výzkumu. Formují se hlavně kolem univerzit a veřejných institucí a slouží k uvedení teoretických inovativních nápadů do praxe. Podle Havlíkové zafinancovala velkou část z nich Evropská unie částkou v souhrnné výši 500 milionů korun. Dodala však, že je do budoucna nutné vytvořit prostředí vhodné pro souběh evropských a dalších investic ze strany státu nebo soukromého sektoru. „Musíme počítat s tím, že evropské zdroje budou stále omezenější a budeme o ně soutěžit. I proto je nutné více zapojit soukromý sektor,“ řekla na konferenci.
Nákup místo spolupráce
Pro větší společnosti, které vstupují na tuzemský trh, je ale často výhodnější české technologické startupy nebo zavedená výzkumná centra rovnou koupit. „Pro tyto firmy jsme nyní bohatou nevěstou. Je pro ně snazší jednat o nákupu než s námi navazovat spolupráci. V ten moment už ale nepůjde o český výzkum,“ upozornil ředitel radiofarmakologické divize ÚJV Řež Patrik Špátzal. Spolupráci podle něj brzdí hlavně byrokracie a nestálost politické shody na důležitých tématech v oblasti výzkumu.
S tím souhlasí také rektor ČVUT Vojtěch Petráček. „Když dojde k výměně politického vedení, často se zapomene na závazky předchozích vlád. To znejišťuje investory, kteří sem přinášejí technologie,“ navázal na předchozího řečníka. Spolupráce s veřejným sektorem se podle něj firmy bojí kvůli účetnictví. „Systém daňových odpisů je u nás interpretován úředníky různě. Účetnictví pak dokáže firmám zkomplikovat život,“ dodal. Odkázal tak k současnému zákonnému nároku na snížení daně z příjmu pro ty firmy, které investují do vývoje.
Neúspěch dokáže vědu posouvat
Během bloku na téma vědy na vysokých školách upozornil Petráček na chybějící dotační programy pro mladé vědce. „Univerzity nyní financují příchod zahraničních absolventů doktorských programů samy. Abychom mohli budovat prestižní instituce, potřebujeme na akademickou půdu přinášet zahraniční zkušenosti a nové praktiky,“ vysvětlil.
Podle Havlíkové je v oblasti vědy a výzkumu nutná změna ve školství již na nižších stupních, než jsou univerzity. „Jednou z nejdůležitějších věcí pro rozvíjející se vědu je přenastavení mentality mladých lidí, kteří se bojí neúspěchu. I díky němu se přitom učíme nové věci a posouváme se dál.“
Propojení českých univerzit se soukromým sektorem se ale podle Petráčka začíná pomalu rozvíjet. „Firmy pochopily, že je pro ně výhodné na vývoji spolupracovat s univerzitami a jejich studenty. Vznikají díky tomu digitální a inovační huby,“ okomentoval situaci na akademické půdě.
Osvědčila se podle něj také strategie části vysokých škol vystupovat jako mateřské firmy, pod kterými mohou rychleji vznikat startupy a spin-offy. „Až si na to akademici zvyknou, budou moci více využívat dobré jméno našich univerzit. Méně byrokratizace povede k menšímu odlivu dobrých nápadů mimo univerzitní platformy,“ věří.
Stát by mohl podle Havlíkové do budoucna brát některé investice do vývoje a výzkumu jako strategické, tedy nad rámec klasického rozpočtu. „Všichni se potýkáme s tím, že rozpočtování na státní úrovni je záležitostí změn z roku na rok, a některé dlouhodobé investice tak tento systém neumožňuje,“ reagovala na dotaz ohledně chystaných změn na úrovni vlády. „Je nutné se domluvit na tom, že jsou tady věci, které jsou důležitější než příslušnost k politické straně,“ dodala.
Češi patří ke špičce nukleární medicíny
Velkou část konference věnovali odborníci vývoji radiofarmak, která lékaři používají k diagnostice i samotné léčbě části onkologických onemocnění. Až 90 procent radiofarmak na trhu vyrábí česká společnost ÚJV Řež. Kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu a vědců je také pro ni zásadní zahraniční spolupráce. Lékaři navíc při práci s radioaktivními léčivy narážejí na složitý a často zdlouhavý proces registrace.
„Zatímco v radiofarmacii panuje rychlý technologický pokrok, registrační procesy v Česku zůstávají zdlouhavé a ekonomicky náročné. V zahraničí je možné zaznamenat větší pružnost v používání experimentálních radiofarmak,“ řekl na konferenci přednosta Ústavu nukleární medicíny ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Zogala.
