„Pořád patříme mezi státy v Evropě s nejmenším zájmem o očkování,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, podle něhož je vhodné se nechat očkovat proti onemocnění covid-19 „bez ohledu na počet předchozích dávek“.
Chlíbek nyní působí jako vedoucí v Národním institutu pro zvládání pandemie (NIZP), který byl nedávno začleněn do struktur Státního zdravotního ústavu, který je oficiálním poradním orgánem Ministerstva zdravotnictví a dodává pouze „odborná doporučení a stanoviska“, za jejichž realizaci nenese právní odpovědnost.
Vakcína, která je dostupná a kterou Chlíbek doporučuje, by podle něj měla reflektovat kmeny viru, který poběží na podzim, a vakcína by na ně měla být účinná, kdežto předchozí očkování podle Chlíbka už účinná nebudou, proto doporučuje další přeočkování.
Chlíbek také uvedl, že doporučuje „rozběhnout marketingovou a informační kampaň“ pro podporu očkování proti covidu-19 a proti chřipce, které obě označil za sezónní záležitosti.
Nejasná sdělení o efektu vakcinace
Chlíbek dále uvedl několik nejasných prohlášení, na jejichž vysvětlení jsme se dotázali přímo ministerstva zdravotnictví podle zákona a svobodném přístupu k informacím a členů NIZP. Do doby vydání článku ministerstvo neodpovědělo.
Chlíbek na tiskové konferenci prohlásil, že „lidé, kteří jsou zdraví, mladí, ale jsou v úzkém kontaktu s některou z rizikových skupin, a pokud chtějí v rodině posílit tu rodinnou, jakousi pomyslnou imunitu, tak pak má smysl, aby se očkovali i tyto kontakty,“ ovšem blíže nevysvětlil, co myslí onou „pomyslnou rodinnou imunitou“.
Jinými slovy, profesor Chlíbek říká, že pokud se zdravý, mladý člověk nechá naočkovat, ochrání tím rizikovou skupinu – babičku, dědečka atd. Jako rizikové Chlíbek jmenuje „seniory či lidi trpící chronickými nemocemi či poruchou imunity, které mohou průběh nemoci zkomplikovat. Jde například o pacienty s chronickým onemocněním srdce, plic, astmatiky, diabetiky a další“.
Jádrem problému v jeho prohlášení je skutečnost, že covid-19 je slizniční onemocnění. Obecně známá vědecká poznání o účincích vakcinace do svalu uvádějí, že vakcinací do svalu nelze spolehlivě navodit slizniční imunitu. Proto se bude i u vakcinovaných jedinců virus množit na sliznici a budou virus dále roznášet.
Není jasné, zda profesor Chlíbek skutečně slibuje, že po vakcinaci již jedinec nebude šířit virus a tím ochrání rizikové skupiny.
Požádali jsme profesora Chlíbka o komentář.
Požádali jsme také o objasnění všechny členy imunologické a vakcinologické skupiny působící v rámci NIZP.
Mezičasem jsme získali odpovědi od dvou členů NIZP.
„Je třeba si uvědomit, že ta nemoc (covid-19) je slizniční, podávaná vakcína vytvoří celkové protilátky, které ale neochrání před tou slizniční infekcí, a tudíž nezabrání přenosu a šíření v populaci, to jsme nakonec viděli,“ uvedl infektolog a přednosta 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc. na slyšení před senátním výborem. Více…
Beneš je rovněž členem skupiny pro léčbu a kliniky covidu-19 v rámci NIZP.
Další expert Epoch Times sdělil, že virus spojený s covidem-19 se množí na sliznici, bude se množit v nose i v ústech a na sliznicích, pokud si člověk nevyvine slizniční imunitu. Očkování do svalu proti onemocnění covid-19 může vytvořit krátkodobou systémovou imunitu.
„Systémová imunita nás chrání proti nebezpečí, které napadá náš organismus celkově, systémově,“ vysvětluje profesor MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., který patří mezi přední české imunology a alergology. „Sliznice zase vytváří největší bariérovou plochu organismu člověka k vnějšímu prostředí.“
Thon je také členem NIZP v rámci imunologické a vakcinologické skupiny.
Mezi těmito dvěma imunitními systémy (systémovým a slizničním) existuje zajímavá vazba. Ta je důležitá pro pochopení toho, co může očkování do svalu dokázat, a co nikoliv.
„Systémová imunitní odpověď je se slizniční provázána, a to tak dokonalým způsobem, že slizniční antigenní stimulace může vést k navození nejen slizniční, nýbrž i systémové imunitní odpovědi. Ne však naopak,“ vysvětluje profesor Thon v rozhovoru pro časopis České stomatologické komory.
To znamená, že očkováním do svalu nevytvoříme slizniční imunitu, a proto se bude i u očkovaného člověka virus na sliznici (v nose, ústech…) množit a bude jej vydechovat, smrkat nebo vykašlávat, stejně jako člověk neočkovaný. Více…
Thon také vypracoval postup, kterým je při onemocnění „nezbytná včasná léčba lokální i celková běžně dostupnými levnými léky v domácím ošetřování“.
Profesor Thon, ale i další experti, navrhli strategii „včasné účinné léčby“ již v roce 2020. Například lze použít „lokálně aplikovaný jodovaný povidon ve formě kloktadla (Jox kloktadlo), pokud není alergie na jód, a celková včasná imunoregulační léčba v domácím ošetřování lékařem lékem montelukast ve formě tablet, který má vynikající bezpečnostní profil.“
Podle Thona se jedná o léčbu „všem dostupnou a levnou“, a to platí, „jak pro ošetřujícího lékaře, tak pro jeho pacienty, které ošetřuje“.
„Již lokální léčbou jodovaným povidonem významně redukujete virovou nálož, která je velmi vysoká ve slinách,“ vysvětluje imunolog. „Zvýší se bezpečnost a kvalita života jak pacienta, tak ošetřujícího lékaře. Postupujete zavčas odpovědně, preventivně a léčebně.“
Odpověď pana Romana Chlíbka
Předseda České vakcinologické společnosti na naše dotazy odpověděl 15. listopadu 2023.
„Na tiskovce jsem vystupoval za sebe, nikoli za Ministerstvo zdravotnictví, kde nepracuji,“ sdělil Chlíbek deníku The Epoch Times s tím, že se na něho údajně nevtahuje zákon 106 o svobodném přístupu k informacím.
„Jinak za svými stanovisky si stojím. Nedávná studie z UK např. potvrdila nižší hospitalizace na chřipku u seniorů v regionech, kde dosáhli vysoké proočkovanosti dětí proti chřipce. Také slizniční nákaza. Kdyby vakcína podaná do svalu nechránila vůbec na sliznicích, pak by nefungovalo očkování proti chřipce, RSV nebo proti HPV na sliznicích děložního čípku,“ uvedl Roman Chlíbek.
Ke zaslanému komentáři profesor Chlíbek citovanou studii nepřiložil a nepřiložil ani studii, která by prokazovala, že konkrétní typy anticovidových vakcín vytvářejí slizniční imunitu, či, že jejich aplikace zabraňuje přenosu viru vakcinovanými jedinci. Z vědeckého hlediska je zřejmé, že konkrétně nejmenovaná studie vakcíny proti chřipce není průkazem účinnosti jiných vakcín, proti jinému onemocnění.
Dotazy na ministerstvo
Níže zveřejňujeme text dotazu zaslaného ministerstvu zdravotnictví.
Vážení zástupci ministerstva zdravotnictví,
obracíme se na Vás znovu podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Viz zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106
DOTAZY:
Pokládáme Vám tímto dotaz k obsahu Vašeho tiskového sdělení ze dne 11. 9. 2023 zde:
1) V textu tiskové zprávy uvádíte: „Na podzim by pak neměli vynechat očkování ani jedinci, kteří jsou v úzkém kontaktu se zranitelnými osobami, například třeba rodinní příslušníci onkologických pacientů nebo zaměstnanci v domovech pro seniory nebo jiných sociálních zařízeních.“
– Kdo je autorem tohoto textu, respektive, koho zde citujete? Citujete zde pana Chlíbka, který vystupuje v připojeném videozáznamu? Nebo někoho jiného? Koho?
– Kontext tohoto textu a proslov pana Chlíbka vytvářejí bezesporu dojem, že pan Chlíbek a Ministerstvo zdravotnictví očekávají, že očkování zamezí šíření viru. Očekává a slibuje ministerstvo, že očkování zamezí v šíření viru způsobujícího onemocnění covid-19?
– Pokud ministerstvo očekává a slibuje, že očkování zamezí v šíření viru způsobujícího onemocnění covid-19, z jakých dat, vědeckých studií či poznatků vychází?
– Je známo, že covid-19 je slizniční onemocnění a proto vakcinací do svalu nelze účinně navodit slizniční imunitu a tedy zamezit očkováním v šíření viru. Má diskutovaná vakcína schopnost navodit slizniční imunitu?
– Proč přesně ministerstvo doporučuje očkování lidem, „kteří jsou v úzkém kontaktu se zranitelnými osobami“? Má vakcinace ochránit ty očkované osoby nebo má dle ministerstva ochránit ty zranitelné osoby, které jsou ve styku s očkovanými?
2) Pan ministr uvádí: „Chtěl bych nicméně apelovat na všechny, očkujte se. Protože je to nejlepší způsob, jak se chránit proti závažnému průběhu onemocnění!“
– Z jakých dat, vědeckých studií či poznatků vychází toto prohlášení ministra Válka? Z jakých podkladů pan ministr vychází pro toto tvrzení? Prosíme o uvedení těchto dat, vědeckých studií či poznatků nebo o případné objasnění zda pan ministr vychází z něčeho jiné (osobních pochopení, doporučení vakcinologické společnosti apod.)
Respektive čím má ministr podloženo tvrzení, že očkování anti-covidovými vakcínami je „nejlepší způsob, jak se chránit proti závažnému průběhu onemocnění!“
– Může ministerstvo vyjmenovat (doporučit) také jiné způsoby účinné ochrany proti závažnému průběhu tohoto onemocnění?
